Historický

To, co dělá Benátky výjimečnými, je umění. Neexistuje tu kostel, muzeum nebo palác bez obrazu od Beliniho, Tiziana či od některého neopěvovaného mistra, kterého zde právě pro sebe objevíte. Ale město na laguně se mění – vlivem turismu i politiky. Protože politici, kteří město řídí si občas myslí, že Benátky by měly být jen muzeem pod širým nebem. Lidé přijedou, koupí si vstupenku a večer město opustí. Během epidemie covidu získaly Benátky najednou zvláštní kouzlo, laguna byla úplně nehybná a modrá. Viděli jste ryby, které jste nikdy nezahlédli a ptáky, které jste nikdy předtím neviděli. Benátčané se znovu naučili žít pospolu a solidárně. I dnes, přes odchod mnoha místních obyvatel na pevninu, jsou Benátky jedinečným střediskem starých tradičních řemesel a…

Před 2000 lety ležela starověká čínská pouštní oáza Dunhuang (Tun-chuang) na okraji východního světa. Říše Han zde postavila legendární pevnost k ochraně svých zájmů na lukrativní Hedvábné cestě, jež propojovala Čínu s mnoha státy tehdejší doby a zasahovala až k hranicím Římské říše. Mocné kočovné kmeny však tento obchod ohrožovaly a bylo nutné se jim bránit. Císař tedy vsadil na prohnaného generála Ban Chaa a nezmýlil se. Druhým příběhem, jenž ilustruje vývoj čím dál slavnějšího uzlu, je detektivní pátrání po skupině zločinců, kteří napadli karavanu sogdské obchodnice Shayne… Počátkem 5. století byla Čína rozdrobena na větší počet menších království. Mocný vůdce Juqu Mengxun je odhodlán dobýt Dunhuang. Po úspěšném tažení se ujme vlády nad významným obchodním uzlem a s pomocí indického…

Pozoruhodné filmové dílo zachycující morální a psychologický rozklad národně-socialistického režimu ve chvíli jeho definitivního pádu. Film natočený v roce 1973 vznikl podle přímého svědectví německého důstojníka Gerharda Boldta, který prožil závěrečné dny druhé světové války právě v nechvalně proslulém Hitlerově bunkru. Sleduje detailně období od 20. dubna 1945 – Hitlerových šestapadesátých narozenin – až do 30. dubna, kdy spáchal sebevraždu a jeho režim padl. Film patřil k prvním snímkům, které se odvážily zobrazit konec nacistického režimu přímo očima diktátora. Na rozdíl od pozdějšího filmu Pád Třetí říše (Der Untergang, 2004), jenž sází na historickou věrnost a civilní zobrazení postav, nabízí verze z roku 1973 stylizovanou, téměř shakespearovskou studii šílenství a opojení mocí.

Poslední expedice k vraku Titanicu bohužel zjistila, že mu hrozí nové nebezpečí. Poprvé se podařilo pomocí trojrozměrné animace vývoje v čase ukázat, jak se vrak bude dál rozpadat. Legendární Titanic fascinuje historiky, vědce a veřejnost už mnoho desítek let. Od jeho objevení v roce 1985 zkoumají vrak odborníci, aby zjistili příčinu jeho ztroskotání. S každou expedicí se k objasnění osudu této nešťastné lodi dostáváme o kousek blíž. Jeden objev ale všechny znepokojuje. Vrak pohlcuje vrstva bakterií, které každý den zkonzumují stovky kilogramů želena. Jeho zkoumání je tak stále nebezpečnější. Ve městě Sebastian na Floridě se podařilo jednomu z konstrukčních novátorů Patriku Laheymu pozvednout technologii ponorek na novou úroveň. Jeho ponorka Limiting Factor byla zatím poslední, která se v srpnu 2019…

Když vypukne 2. světová válka, elitní jednotka německých velitelů ponorek se pokusí vyhladovět Británii. Vera Mathewsová stojí v čele reformované ženské jednotky WRNS. Vysloužilý námořní velitel Gilbert Roberts se zoufale snaží vrátit ke své kariéře…

Válečné dějiny se obvykle vyprávějí očima vítězů. To však není případ této šestidílné dokumentární série. Její tvůrci se rozhodli podívat na druhou světovou válku z jiného úhlu – ze strany generálů wehrmachtu, velitelů SS a především Vůdce, jejichž ambicióznost a bezohlednost je nakonec dovedla ke zkáze, stejně jako Třetí říši k zániku. Mohla za konečnou prohru jejich slepá víra v zázračnou zbraň? Nebo ji způsobily protekce a korupce na nejvyšších místech? Či snad mohl za pád své vysněné říše jen samotný Hitler, jeho megalomanství a také každodenní užívání drog? Nejen na tyto otázky zkusíme najít odpověď.

Muzikál Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové, v roli Johanky z Arku – Lucie Bílá. Na motivy legendy o francouzské národní hrdince vznikl světoznámý muzikál Johanka z Arku. Stal se největší událostí pražské muzikálové scény roku 2000. Čeká Vás originální soudobá hudba, využívající středověké postupy, inspirovaná poetickým libretem. Od roku 2000 do roku 2003 bylo v divadle Ta Fantastika v Praze odehráno přes 800 představení, které shlédlo více jak 350.000 diváků. Lucie Bílá byla za roli Joahnky z Arku oceněna prestižní cenou české herecké a divadelní asociace Thálie za rok 2001… Johanka z Arku, zvaná též Panna Orleánská, se narodila roku 1412 ve vesnici Domrémy, v Lotrinsku ve Francii. Její rodná víska se nacházela v době našeho příběhu v severní polovině…

Památník Karla Čapka slaví šedesát let od svého založení. Sídlí v domě, který si jako letní dům vybral Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou. Dokument připomene význam místa i osobnosti, které se tu setkávaly. Tehdejší atmosféru dokreslí nedávno objevené filmové záběry, které podrobně prozkoumají režisér dokumentu Ondřej Kepka a současný ředitel památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. Zajímat je bude i osud jejich autora – Čapkova lékaře a přítele MUDr. Leopolda Firta. Zároveň na základě dobových i současných záběrů ukážeme, jak se Strž v průběhu let změnila.

Faraón starověkého Egypta Kufu je posedlý zlatem a plánuje si ho vzít všechno s sebou do svého „druhého života“. Na to si zajistí pomoc Vaštara , architekta, jehož lidé jsou v Egyptě otroky. Dohoda zní – vystavět hrobku odolnou proti vykradení a za odměnu budou Vaštarovi lidé osvobozeni. Během let výstavby pyramidy se stane faraónovou druhou manželkou kyperská princezna, která strojí úklady proti Kufuovi, aby si po smrti nevzal svůj poklad s sebou. A snaží se dosáhnout jeho odchod co nejdříve…

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román „Quo vadis“, ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne…