Historický

Na začátku roku 2023 se kanadský filmový režisér Larry Weinstein rozhodl natočit dokument o Beethovenově „Deváté symfonii“. Postupně však převratné světové události vtáhnou filmaře do jeho vlastního filmu. Problém války na Ukrajině a izraelsko-palestinský konflikt se stanou hluboce osobní, protože režisérova sestra Judih je mezi unesenými rukojmími a v průběhu natáčení se dozví o její smrti. Beethovena Devátá je dokument o hudbě, osvícenství ale také o válce a naději. Sleduje devět jedinečných osobností, mezi nimiž jsou mj. Leonard Bernstein při pádu Berlínské zdi, ukrajinští hudebníci (Ukrajinský orchestr svobody) s dirigentkou Kire-Lynn Wilsonovou, neslyšící skladatelka, polská rocková hvězda, nejprodávanější autor, legendární karikaturista a samotný Larry Weinstein. Ten se snaží lépe porozumět odkazu Beethovenovy Deváté, skladatelovým vlastním bojům zaznamenaným v Heiligenstadské závěti, inspiraci,…

Jedna dostala nelichotivou přezdívku Krvavá Marie, druhá byla oslavována v písních a básních jako panenská královna. Ve skutečnosti však měly tyto polorodné sestry mnohem více společného, než by se mohlo zdát. Především se staly prvními ženami vládnoucími jedné z nejvýznamnějších zemí raného novověku. První však stála v jejím čele jen krátce, druhá dlouho. Jedna byla katoličkou, druhá protestantkou. Jedna považovala Španělsko za spojence, zatímco druhá se proslavila jeho porážkou. U Marie vše stálo a padalo s katolickou církví. Celý její život se točil kolem víry. Alžběta oproti tomu vyrůstala v protestantských poměrech, a tak vedle ní Marie se svým diametrálně odlišným pohledem na náboženství působila poněkud zastarale. A ačkoliv byla Alžběta v historickém povědomí jednoznačnou vítězkou, první vládnoucí královnou byla…

Náš svět 21. století je světem řádu i chaosu. Civilizace žije v zajetí svého způsobu vidění světa. Moderní svět je Platónovým dědictvím. Podle něj je pravou podstatou věcí cesta od iluze k realitě. Již před Platónem tu byl Pythagoras se základní myšlenkou, že hmotný svět je vytvořen z čísel, byla to pro něj podstata světa. Pythagoriáni věřili, že objevili klíč k jinému systému světa, který řídí vesmír. Známá je Pythagorova věta o trojúhelníku. Podle něj je tvar jen číslo a jsou neoddělitelné. Jednička (kruh), dvojka (přímka), trojka (trojúhelník) a čtyřka (čtverec) jsou spojeny se základními tvary. Tyto tvary tvoří svět. Matematika je výstižným obrazem celé krajiny a přírody. Platón rozšířil Pythagorův svět čísel o politiku a náboženství. Podle Platóna žijeme…

Alexandr Solženicyn byl jedním z prvních, kdo provedl inventuru sovětských pracovních táborů. I když byl spisovatelem, vzal na sebe poslání historika, jeho „Souostroví Gulag“ je kombinaci románu a historické eseje. Laureát Nobelovy ceny Alexandr Solženicyn dal symbolicky hlas milionům obětí sovětských gulagů a odhalil tak světu skutečnou tvář kremelského režimu. Dokument, jenž vznikl k 50.  výročí vydání románu „Souostroví Gulag“ (vyd. 1973), rozkrývá okolnosti Solženicynova života a tvorby.

Na východních hranicích Evropské unie, na hranicích s nedozírným a nevyzpytatelným Ruskem, vytvářejí lesní masivy Litvy, Lotyšska a Estonska svébytné království. Tato rozsáhlá přírodní útočiště se stala po skončení druhé světové války dějištěm krvavých a dnes už pozapomenutých bojů. Od pradávna se obyvatelé malých baltských národů v době nebezpečí uchylovali do lesů. V jejich hlubinách přežívá odkaz hrdinství a obětavosti dodnes. Po skončení války se do lesů vypravili místní partyzáni, aby bojovali proti násilnostem sovětského režimu.

Ve 30. letech 16. století se Balthasar Stürmer, syn německého obchodníka, přihlásil coby námořník na křesťanskou korzárskou loď, která lovila osmanská obchodní plavidla ve Středozemním moři. Právě když vydělal dostatečné prostředky a rozhodl se stat kapitánem vlastní lodi, padl sám do rukou osmanských korzárů a byl prodán do severní Afriky jako otrok. Svá dobrodružství později popsal v autobiografických textech. Jeho životní příběh doplňují skutečné nálezy vraků pirátských lodí poblíž Malty.

Dokument sleduje dlouhý boj Ukrajinců proti ruské kultuře útlaku a dokazuje, že jejich boj za svobodu a nezávislost je součástí staletí trvajícího boje za vlastní dějiny. Své k tomu říká kromě švýcarského odborníka na východoevropské dějiny Andrease Kappelera i ruská učitelka dějepisu Tamara Eidelmanová, jejíž relace na YouTube sledují miliony lidí z východní Evropy, autor bestsellerů a hvězda východoevropských studií Timothy Snyder a mezinárodními cenami ověnčený ukrajinský režisér Sergej Loznica. Ti všichni vyprávějí o oblasti, která stála odpradávna v ohnisku evropských dějin: o odvážných Vikinzích, o prosperujícím středověkém mostě mezi Evropou a Asií, o rytířských kozácích, kteří se v 16. a 17. století stali hrdiny západní Evropy, i o ambiciózní carevně německého původu Kateřině II., která se brutálním podrobením jihu…

Děj se odehrává v Mohuči roku 1793, kde je francouzská republikánská armáda obklíčena vojsky interventů. Šlechtic D´Oyron – důstojník ve službách Konventu je podezřelý z vlastizrady. Nařčení je sice vyvráceno, ale komisař Konventu Quesnel, na němž leží odpovědnost za osud bitvy, je přesvědčen, že odhalená a popravou potrestaná zrada pozvedne morálku francouzských vojáků. Jinak by musel obvinit vojevůdce Verrata, že jedná nečestně. Jenže Verrat právě dosáhl rozhodujícího vítězství pro republikánskou armádu…

Keterlyn, žena apatykáře Melchiora Wakensteda, zahlédla v lese surové napadení člověka a doběhla pro soudce, který se s pomocníky a Melchiorem vydal na místo útoku. Melchior najde nahého, mladého muže v bezvědomí a chce jej dopravit do kláštera, ale tam je právě inkvizitor, nelítostný lovec čarodějnic, tak Melchior vezme zraněného muže k sobě do apatyky. Když se mladý muž probere, nepamatuje si kdo je, ani odkud je. Keterlyn zavede neznámého muže na místo, kde byl napaden a najdou tam prsten s iniciály, díky čemuž si mladík vzpomene, že se jmenuje Steffen. Melchior viděl jak Isak, tovaryš obchodníka Veckinhusena, přijal do domu truhlu poslanou z přístavu a je přesvědčen, že Steffen jel k Veckinhusenům. Melchior si navíc všiml, jak Elsa Veckinhusenová…

Stavba Berlínské zdi byla zahájena v noci 12. srpna 1961. Byli jí zaskočeni nejen východní a západní Němci, ale i celý svět. Jak k tomuto okamžiku došlo? Berlínská zeď rozdělovala Německo téměř po třicet let. Rozervala rodiny a zničila životy. Ti, kteří se ji pokusili zdolat, riskovali smrt. Staneme se svědky její výstavby a pádu od chvíle, kdy je zažili na vlastní kůži přispěvatelé do tohoto pořadu. Deníky a dopisy pamětníků poskytují velmi osobní pohled na dané události, bláznivé zvraty, přelomy i rozvířené emoce. Lidé byli oběma těmito událostmi, k nimž došlo zdánlivě přes noc, naprosto zaskočeni. Podíváme se na příběh fotografa Dietmara Riemanna, který se v září roku 1989 rozhodl vzdát naprosto všeho a opustit NDR s nadějí, že ho…