Naučný

Back Beat je série nejen hudebních dokumentů o umělcích a skupinách, kteří od doby svého vzniku stále hrají a i v 10. letech 21. století mají světu co říct. Zaměřuje se na umělce, kteří ve své době formovali nejen hudební, ale i politický a společenský život. Prozatím jsme pracovali s umělci jako Johny Winter, Jethro Tull, Eric Burdon, Donovan, Pretty Things, Herman’s Hermits, Canned Heat, Uriah Heep, Ten Year After, Yardbirds, John Mayall, Iron Butterfly, Nazareth, Wishbone Ash, Mother’s Finest, Osibisa, Vanilla Fudge a dalšími.

Když v létě 2010 zasáhla hudební svět zpráva o odchodu Sira Charlese Mackerrase, nebyla to jen zpráva o ztrátě jednoho z největších dirigentů 20. století, který pracoval s londýnskou Královskou operou, orchestrem BBC, Metropolitní operou, působil v Hamburku a v Sydney, kde otevíral slavnou operu v roce 1973. Pro Čechy udělal tento Brit australského původu daleko nejvíc – povědomí o české hudbě šířil v zahraničí přes půl století a v případě Leoše Janáčka se zasadil o to, že je dnes jeho operní dílo neodmyslitelnou součástí repertoáru všech významných světových scén. S Janáčkovou hudbou se setkal již v roce 1947 při svém studijním pobytu u Václava Talicha v Praze a bylo to setkání osudové. Již v roce 1951 uvedl poprvé v…

Příběh zrození první čínské císařské dynastie je starý více než 2 tisíce let a má všechny prvky velkého románu. Intriky, násilí, sex, tajemství. Jeho ústřední postavou byl císař Qin Shi Huang (čti Čchin Š’-chvang-ti), který sjednocením znesvářených kmenů vytvořil velmoc nepředstavitelných rozměrů. Tato kontroverzní osobnost byla historiky vnímaná velice kriticky. Měl pověst svéhlavého, silně pověrčivého, neschopného tyrana. Zakládá se však tento popis na pravdě, nebo je jen přibarveným odrazem Čchinovy skutečné osobnosti sjednotitele států, písem, norem? A jakým vývojem prošel od chvíle, kdy se coby 13tiletý chlapec jménem Ying Zheng (čti Jing Dženg) v roce 246 př. n. l. ujal trůnu, až po svou smrt v roce 210 př. n. l., po níž byl v doprovodu své početné terakotové armády…

Vynalézavost československých inženýrů byla známa i ve světě. Dodnes máme v republice zachovánu řadu technických skvostů, dokazujících jejich důmyslná řešení. Spolu s Tomášem Hanákem se v novém dokumentárním cyklu vydejme po jejich stopách… Technické a průmyslové památky jsou fascinující nejen z technologického hlediska, ale dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce…

Režisér Pavel Jurda se v dokumentárním filmu snaží prozkoumat vztah mezi věcmi, které jsou podstatné a nepostradatelné, a lidmi, kteří jim tyto vlastnosti přisuzují. Pevné kontury objektů se rozpouští do příběhů a vytváří tak společně s lidskými osudy jakési vzpomínkové album, kde jsou fotografie nahrazeny předměty.

1. Zrození monstra: První světová válka. Každý den jsou v zákopech masakrovány desítky tisíc vojáků. Francie a Anglie se rozhodly navrhnout obrněné vozidlo, aby ukončilo smrtící patovou situaci. Když britské tanky prolomí německou frontu, začíná nová éra v historii válčení: věk tanků. Tyto ocelové stroje jsou vojáky s údivem a strachem sledovány postupující po bitevních polích, a brzy se používají i k rozdrcení lidových povstání. Prostřednictvím zápisků nadaných inženýrů se ponoříme do doby, kdy vznikala první vražedná monstra – jak si tehdejší technici představovali první skutečné tanky? A jak se cítili vojáci, kteří je poprvé odvezli na bojiště? Uvidíme také unikátní archivní záběry z bojů první světové války. 2. Odplata Panzerů: Listopad 1918, Evropa se právě vymanila z hrůzy války….

Rekonstrukce událostí, k nimž došlo na palubě letadla, které jako jediné ze čtyř unesených letounů nezasáhlo svůj cíl – Bílý dům ve Washingtonu. Americké televizní drama v režii Petera Markleho se vrací k děsivému útoku na New York 11. září 2001 a k osudným událostem spjatým s letem č. 93 z Newarku do San Franciska. Letadlo United Airlines tehdy jako jediné ze čtyř letounů unesených arabskými teroristy nezasáhlo svůj cíl. Když posádka a pasažéři letu č. 93 nastupovali na palubu, nemohli tušit, jak osudové chvíle zanedlouho prožijí a že je nikdo nepřežije. Poté, co se pasažéři dozvědí o zásahu „dvojčat“, podniknou zoufalý pokus o odzbrojení čtyř teroristů a záchranu nejen vlastních životů, ale i cíle, kam stroj míří…Bílého domu ve…

Seznamte se s úžasnou, i když částečně tragickou historií letadla Concorde, která v sobě zahrnuje mezinárodní úsilí o prvenství v dosažení rychlosti zvuku a která je zde mapována od prvního do posledního letu tohoto neobyčejného stroje. Vydáme se po stopách tohoto zajímavého jevu v dějinách letectví, od chvíle, kdy Concorde poprvé vzlétl, až do jeho poslední vzdušné pouti v roce 2003. O tomto technologickém divu diskutují letečtí odborníci z různých zemí, piloti a inženýři. Vzpomínají přitom, jak urputný boj mezi sebou sváděli výrobci letadel v USA, v Sovětském svazu, jakož i angličtí a francouzští konstruktéři, protože všichni chtěli jako první na světě vytvořit nadzvukové dopravní letadlo. Jaký to byl pocit letět dvakrát rychleji než zvuk? Co vedlo k neúspěchu Concordu?…

Super Diva –  opera pro každého je televizní seriál vytvořený Catarinou Molderovou, který si klade za cíl oslovit jakékoliv publikum pomocí vlastního naprosto netradičního formátu, který spojuje dokument s hranou tvorbou. Každá epizoda objasňuje děj, postavy, obsah, klíčové momenty a největší hity operního díla, a to pomocí kreativních prvků a pomocí televizně natočených tzv. twitterových oper, tedy současných oper ve formátu krátkého filmu, nebo vstupů velkých operních hvězd, které se s námi podělí o své vize. Patří sem Antonio Pappano, Rolando Villázon, Magdaléna Kožená, Gaëlle Arquezová nebo Sonya Yoncheva.

Pražským metrem jezdíme už půl století. Průvodce David Vávra nás pobaví veršovanými průpovídkami a cestování zpříjemní i svižný song složený speciálně pro třídílný seriál věnovaný pražské podzemce. Dozvíme se, jak dlouhou trasu ujedeme, v jakých typech vagonů vlastně sedíme a do jakých hlubin, případně výšek nás cesta zavede. Zavzpomínáme na názvy některých stanic z dob naštěstí minulých. Některé takové zastávky skrývají nečekaná tajemství, jiné zase zajímavé designové prvky či umělecké objekty, kolem kterých běžně procházíme, aniž bychom je ocenili. Pražské metro a okolí jednotlivých stanic jsou zkrátka přehlídkou moderní architektury a galerií umění zároveň.