Naučný

Putování Moniky Brindzákové za zajímavými lidmi, řemesly, recepty a tradicemi na různá místa Čech, Moravy a Slezska doprovázené místními lidovými a dechovkovými písněmi. Hraje a zpívá dechová hudba Bojané a cimbálová muzika Grajcar.

Dokumentární film Ruce, kruh a hlína představuje portréty těch tvůrců z řad Nositelů tradice lidových řemesel, kteří se věnují starým hrnčířským technologiím. Šest oceněných řemeslníků předvádí na hrnčířském kruhu výrobu lidové fajánse, habánské fajánse, kolovečské keramiky, tupeské majoliky a černé hrnčiny.

Britská spisovatelka Agatha Christie (1890 – 1976) je po celém světě známá díky svým mistrně napsaným detektivním románům, jejichž nejznámějšími protagonisty byli Hercule Poirot a slečna Marplová. A právě představitel slovutného belgického detektiva, David Suchet, nám bude dnešním průvodcem v putování po stopách Agathy. Setkáme se například s jejím vnukem, s ilustrátorem jejích knih, s životopisci. Spolu s Davidem Suchetem nahlédneme dokonce do dosud nezveřejněných autorčiných zápisníků, uvidíme vzácné archivní záběry z jejího soukromí. Z obojího vyplývá, jak šťastná byla v době svého dětství, jaké naděje vkládala do svého prvního manželství, jak ji ani celosvětový úspěch nezbavil pocitu, že jako žena selhala, a také to, jak spokojená byla po boku svého druhého manžela, archeologa Maxe Mallowana.

Když roku 1883 poprvé vyjel dnes nejslavnější vlak na světě na svou první jízdu z Paříže do tehdejší Konstantinopole, byla to velká událost, a to i přesto, že poslední úsek cesty strávili pasažéři na lodi a v lokálních vlacích. Už jen prostý fakt, že se jeho duchovnímu otci Georgesi Nagelmackersovi podařilo propojit železnicí řadu znepřátelených států, byl pozoruhodný. Nagelmackers si myšlenku linky vedoucí přes celou Evropu až do Orientu vzal do hlavy už jako mladičký student techniky. Když jej rodinné okolnosti přivedly do Ameriky, získal zkušenosti a cenné poznatky, které po svém návratu začal proměňovat ve svůj smělý podnikatelský plán. Chtěl poskytnout Evropanům při cestování maximální pohodlí, do té doby nepoznané. A snad právě proto se Orient Expres v dobách…

Výtvory lidových umělců z přelomu 19. a 20. století dodnes vyvolávají úžas, nadšení a okouzlení. Betlémy v našich zemích vznikají od začátku 19. století jako spontánní lidový projev oslavy narození Spasitele. Nerozlučně patří k tradici Vánoc, z hlediska duchovního i estetického. Fenoménu betlémů, větších či menších seskupení vyřezávaných figurek a budov představujících narození Ježíše Krista, věnoval svůj dokument režisér Petr Kaňka. Spolu s kameramanem Janem Malířem přiblížil divákům půvab figur a scenerií a zároveň i zákulisní tajemství čtyřech největších a nejznámějších českých mechanických betlémů – v Jilemnici, Třebechovicích pod Orebem, Jindřichově Hradci a Sušici – které vznikly na přelomu 19. a 20. století.