Přírodovědní

V širém Tichém oceánu leží skrytý ráj obývaný zvláštními druhy zvířat žijícími jedině zde. Přírodovědce Charlese Darwina inspirovalo toto souostroví k napsání jeho průlomové evoluční teorie. Galapágy. Tak rozmanitý život jako tady jinde na naší planetě nenajdeme. Žije tu jedna z největších želv na světě, která se dožívá i více než sta let – želva sloní. Souostroví je také domovem ještěra potápějícího se za potravou – leguána mořského. Můžete tu pozorovat endemický druh lachtana nebo tereje, tvořící zde velké hnízdní kolonie. Je to jedno z posledních nedotčených míst na Zemi, které stojí za to chránit.

V roce 1986 byla doktorka Jane Goodallová jednou z účastnic konference zabývající se hrozícím vyhynutím šimpanzů. Od té doby se více než 30 let angažovala coby aktivistka v rámci boje o ochranu šimpanzů i dalších divoce žijících živočichů a zlepšení životních podmínek šimpanzů v zajetí. Jedním z cílů Jane bylo inspirovat další generace lidí a ukázat jim, že řešení environmentální krize je na dosah. Jane stráví každý rok zhruba 300 dní na cestách, setkává se s dětmi v Zanzibaru i zástupci technologických gigantů v Silicon Valley nebo třeba princem Harrym. Prostřednictvím humoru, moudrosti i srdce předává naději na to, že i jako jedinec jsme schopni udělat mnoho. U příležitosti 60. výročí jejího příjezdu do šimpanzího království v Gombe ji uvidíme trávit čas s rodinou v Tanzanii i její návrat do Ráje,…

Na úpatí řeckého pohoří Mpeles leží jeden z největších ptačích rájů Evropy. Jezero Kerkini v minulosti dosahovalo až k Egejskému moři. Časem se rozdělilo na mokřady a dvě jezera Achinos a Kerkini. Ve 20. letech minulého století byly mokřady odvodněny a postavena přehrada. Hladina jezera klesla a s mokřady zmizel i život. Ve 30. letech se díky usazeninám nad přehradou začaly tvořit ostrůvky, které zabydlily nové živočišné druhy. Začalo se tu dařit rozmnožování ropuchy zelené, žijí tu tři druhy skokanů, kteří jsou požírači hmyzu. Objevily se vážky a přiletěla řada ptáků, jako jsou kulík říční, čejka chocholatá, pisík obecný, rybák bahenní, racek černohlavý, potápka černokrká, čáp bílý, bukač, volavka stříbřitá, husa velká a další. Vlha pestrá tu hnízdí v norách…

Namibie, ležící v jižní časti Afriky na území 10krát větším než Česko, je mladý stát plný kontrastů, kde se setkávají extrémy. Horký písek a studené moře, africká fauna a mořská zvířata, rozsáhlá divoká pouštní území i moderní města. Je to jedinečná a rozmanitá země, která nabízí jednu z nejstarších pouští na planetě nebo největší kaňon na africkém kontinentu. A jako jinde v Africe se i tady s ničím nespěchá a nemůže chybět ani hudební doprovod. Písně, tance, hudba, to vše je hluboce zapsané v DNA domorodých obyvatel.

Edukačný magazín o lesníctve, najnovšie postupy a metodika v lesohospodárstve.

Pohoří Tenasserim v Thajsku se může zdát odlehlé, ale zvířecí druhy, které se zde vyvinuly, se rozšířily po celém světě. Teprve nyní si začínáme uvědomovat složitost těchto lesů a důležitost jejich zachování pro nadcházející staletí. Tento dokument představuje intimní portréty zvířat, která jsou v televizi k vidění jen zřídka. A také klade hlubší otázky týkající se záhad vnímání a evoluce. Proč mají tak nádherné barvy, co je potřeba k tomu, aby se tyto barvy v džungli udržely, a jak mohou tyto barvy vnímat samotná zvířata? Uvidíme vyrůstající opice langury, jejichž vnímání je velmi podobné našemu, a cestou potkáme další „účinkující“, od majestátního asijského slona a plachého medvěda malajského až po zvláštní svět strašilek a pavouků snovačů.

Estonsko je země protikladů a proměňuje svou tvář podle rytmu ročních období. Místo, kde se moderní technologie prolínají s bohatým historickým dědictvím, a kde tradice plynule souzní v dokonalé harmonii s přírodou. Bohatá minulost se odráží v rozmanité architektuře a místních tradicích, které se dodnes předávají generacím. Hlavní město Tallinn spojuje staletou historii s dynamikou moderního průmyslu. V odlehlých koutech daleko od ruchu měst Estonsko ale nabízí téměř nedotčenou divočinu. Od ledového pobřeží, kde se tyčí zamrzlé strážní věže, až po malebná jezera a klikatící se řeky.

Lenka Eywa ukáže, jak založit přírodní zahradu a pěstovat bez chemie nebo získat potravinovou soběstačnost. Poradí i těm, kteří mají pouze balkon nebo parapety, aby z nich vytvořili úrodnou zelenou oázu. Přírodní zahrada ale nemusí nutně znamenat neestetické šlahouny, proto navrch přidá tipy, jak navrhnout a rozplánovat její prostor tak, aby nebyla jen o dřině, ale také o kráse a relaxu.

V pořadu Dr. Endreho Sóse a Janiho Vadona můžeme z bezprostřední blízkosti sledovat nebezpečné veterinářské zákroky v terénu i v zoologických zahradách. Úchvatná místa a záchranné akce, nad kterými se nám tají dech, neboť jde o přežití!

Počasí je jednou z nejmocnějších sil naší planety. Naše české počasí nám v posledních letech přijde zvláštní, doslova nevyzpytatelné. Třeba místo typické ladovské zimy někdy bývá místy až 15 stupňů. V únoru zase přijdou nebývalé mrazy, na šumavské Kvildě až minus 40 stupňů! A v létě se zase objevují rekordní tepla a sucho, většinou vždycky ještě horší než vloni. Jak jsou tyto šílené změny vůbec možné? A je něco s naším počasím v nepořádku? Abychom na takové otázky dokázali odpovědět, je nutno naše počasí detailně prozkoumat. Zjistit, jak se tvoří a co ho ovlivňuje. A právě o to se v dokumentu Davida Síse snaží zvídavý moderátor Petr Hradil.