Přírodovědní

Asie se vyznačuje dechberoucími scenériemi i neuvěřitelnou rozmanitostí přírody. Najdeme zde vrcholky Himálají i tropické deštné lesy. Poznejte živočichy, kteří jsou zde jako doma.

Pláž okupují slunečníky a lehátka, ale nejvíc se toho děje v okrajových oblastech. Na rostlinách žije hmyz, který požírají ještěrky. Jsou docela vypasené. Nejvíce je mravenců. U břehu žijí miniaturní písečné blechy. Je teplý den, což vyvolá velkou invazi lidí na pláž. Pod vodou dominují malé rybky a garnáti. Ve větší hloubce, kde není tolik lidských vetřelců, žijí murény, jedovaté ropušnice, mořští ježci, nebezpečně jedovatí ostnatci a ještěrohlavci. Přes den je písek na pláži rozpálený, jeho teplota dosahuje více než 50 °C. Lidé konzumují chlazené nápoje a zmrzlinu. Na okraji pláže jsou drsná skaliska. Žijí zde řasy, chaluhy a drobní živočichové – slizouni a rournatci. Skalnaté ostrůvky jsou hnízdištěm racků, kteří loví malé rybky na mělčinách. Cikády jsou dokonce hlasitější…

Termiti, mravenci a vosy tvoří armády pro stavbu obydlí, obranu území, lov, pěstování vlastní potravy i péči o potomky. Všechna společenství začínají královnou, která zakládá v hnízdě kolonii. Klást vajíčka je její jedinou úlohou. Potomci jsou dělníky pracujícími pro blaho kolonie. Sršně spolu s vosami byly asi prvním společenským hmyzem. Jejich předchůdci se vyvinuli v jurském období. Z těchto prastarých skupin vznikli mravenci a včely a dále pak nepříbuzná skupina termitů. Těchto příbuzných se šváby jsou tisíce druhů. Recyklují ztrouchnivělé dřevo a organický odpad. Mravenců je 13 až 20 tisíc druhů a obývají téměř všechny oblasti světa. Jsou mezi nimi býložravci, lovci i mrchožrouti. V koloniích se dělí na dělníky, vojáky a zemědělce. Takzvaní listonoši řežou kousky listů, v mraveništi…

Divoká zvířata jsou nedobrovolnými účastníky silničního provozu. U německých silnic každý rok zemře asi 230 tisíc srnců, jelenů a divokých prasat. Menší zvěř není ve statistikách úhynu započítaná. Až dvacet lidí ročně umírá po srážce se zvířaty. Jeleni ve stádech křižují pastviny, rychle přebíhají silnice díky svým dlouhým nohám. Oproti tomu ropucha obecná je podstatně pomalejší a riziko jejího uhynutí při přechodu silnice je mnohem vyšší. Německý dokument představuje, jaká opatření byla vytvořena, aby se snížilo nebezpečí srážky zvířat s automobily. Vznikají třeba travnaté mosty pro zvířata, které se nachází nad frekventovanými dálnicemi. Dalším opatřením je umisťování barevných odrazek a nanášení nepříjemných pachů na nebezpečná místa, kde může dojít ke srážkám vozidel se zvířaty. Dobrovolníci pak přesidlují mravenčí kolonie, které…

Když zvážíte všechna pro a proti, zjistíte, že strom poskytuje člověku ve městě tolik služeb, že by otázka měla znít spíš – jak se o stromy starat, jak a kam je vysazovat, abychom s nimi žili v souladu. Správce stromořadí Tomáš Trnka z Veřejné zeleně města Brna vzpomíná na to, s jakými reakcemi lidí se setkává během celoroční péče o stromy od sázení až po jejich kácení. Vydali jsme se do ulic Brna s vědcem Danielem Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Na zádech nosil zvláštní přístroj a mířil na rozpálená i chladnější místa termokamerou, aby nám ukázal, že stromy jsou ideální klimatizační jednotkou. Průvodce pořadem, popularizátor vědy a přírody doc. Ladislav Miko nás udivil jednoduchými pokusy, které…

Na severu Skotska je ostrov, který byl dlouho zapovězený. Platil za tajemné místo, které hlídali místní a ihned stříleli na jakoukoliv loď, která plula kolem. Jde o ostrov Rum. Dnes je tady přírodní rezervace a bydlí tady jen pár desítek lidí. Všichni trochu podivíni, ovšem ostrov se pomalu otevírá světu. Místní tady fungují jako komunita, mají v obci místo, kde se setkávají. Na ostrově není nikdy příliš velká zima, protože ostrov omývá Golfský proud, takže spíše je tady počasí proměnlivé. Na ostrov se dokonce vracejí mladí a také děti, trochu se tu omladí populace. Jeden z mladých například rozjel byznys, vyrábí rum z Rumu. Firmě se začalo dařit a zdá se, že o rum bude zájem. Ingredience jsou pouze z…

Dlouhou dobu jsme měli za to, že jsou ryby němé a bez emocí. Vědci ale objevují překvapivé schopnosti ryb, které jsou často srovnatelné se schopnostmi suchozemských živočichů. Vydejte se spolu s vědci na zábavný průzkum rybí inteligence…

Rovnováhu skandinávských vodních toků narušuje lidská činnost. Poznejte, jak jsou na sobě jednotlivé druhy větších i menších ryb vzájemně závislé a jak vážný problém pro ně představuje dělení a regulace vodních toků…

Rakouský horský průsmyk Arlberg spojuje Vorarlbersko s Tyrolskem. Vrcholy Arlbergu dosahují přes 2800 metrů.  Horský hřeben je součástí evropského rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Jako lyžařské středisko je Arlberg proslulý po a i během letní sezóny turisté začínají pronikat čím dál tím víc do zatím odlehlých míst. V zimě tu obvykle napadne 4-8 metrů sněhu, často hrozí laviny, které se řítí do údolí rychlostí až 300 km/hod. Oblast patří mezi srážkově nejbohatší regiony Rakouska. Je útočištěm pro mnoho živočišných druhů. Domov tu má vysoká, svišť horský, strmé skalnaté svahy obývají kamzíci a kozorožci. Arlbergská populace těch kozorožců je jednou z nejpočetnějších v Evropě. Nad průsmykem krouží dravci – orel skalní a orlosup bradatý. Ten byl v Alpách vyhuben a…

Přírodovědný film, který ukazuje, jak se vojenská cvičiště, jako je oblast Senne v Severním Porýní-Vestfálsku (Německo), stávají překvapivými útočišti pro ohrožené druhy rostlin a živočichů, kde mohou žít nerušeně od civilizace. Film odhaluje, že i přes (nebo díky) vojenskému využití se na těchto místech daří vzácným druhům hmyzu, ptáků, obojživelníků a jelenům, čímž se stávají klíčovými refugii pro biodiverzitu.