Přírodovědní

Nedotčené ekosystémy jsou nejlepší obranou proti klimatickým změnám. Ekosystém malého lesního potoka je stejně složitý jako různorodý. Jenže v celé střední Evropě zůstal nedotčený už jen jeden z tisíce takových potoků. Co se stalo s našimi potoky? A co to znamená pro naši budoucnost?

Jedná se o krátký dvoudílný televizní projekt novozélandské produkční společnosti Greenstone TV z roku 2021. Obě epizody mají stopáž přibližně 60 minut

Dokumentární film pojednává o zvířatech, která při lovu fungují v gangu/ve smečkách. Mezi ně patří například bílí vlci, kteří žijí v tundře. Vlci společně vyjí, aby odlákali soupeře. Další skupinou zvířat jsou opice dželady, které tvoří harém. Skupiny samců bojují o své dominantní postavení. Dželady nachodí denně až 6 km, aby získaly potravu. Gepardi pak zase společně střeží svá loviště, označují si svůj terén. Loví ve skupinách a společně odhání nepřátele. Kajty jsou mohutné mořské kachny. Kachňata se sama krmí, mají plavecký instinkt. V horách zase žijí kamzíci. Mezi jejich nepřátele patří rys nebo orel skalní. Jeden z dospělých kamzíků vždy dohlíží na to, aby ostatní varoval před blížícími se nepřáteli. Samice kamzíků si navzájem kojí mláďata. Když samci bizona…

Existuje něco jako totemové zvíře? A pokud ano, může být jeho volání tak silné, aby i Evropana poslalo na cestu po svých stopách? Režisérka ve své losí odyseji sleduje losem posedlé, takzvaně „olosené“ lidi po celé planetě. Její cesta vede od putujících a utajovaných losů někdejšího Československa, přes ruskou losí domestikační stanici až po švédská losí safari, kde losi žijí s lidmi přímo v jejich domácnostech, až do vzdáleného Nového Skotska v Kanadě. Nakonec se ukazuje, že to nejspíš byli režisérčini předkové, kdo ji přivedl až do Kanady, kde žije původní indiánský národ Mi’qmaků, který považuje losy za posvátná zvířata, za duchovní totem, a má důležitou zprávu o zvířatech a přírodě nejen pro režisérku, ale pro celý současný svět.

Úžasně rozmanité ostrovy, jejichž historické památky se dostaly na seznam světového dědictví, nesou pečeť a svědectví všech kultur, jež se na nich vystřídaly. To jsou Baleárské ostrovy, vyhledávaná destinace Středomoří. V první části objevíme krásy Mallorky, kde navštívíme poloostrov Fomentor, pohoří Serra de Tramuntana nebo bohémskou vesnici Deia, která zaujala nejednu osobnost. Při prozkoumávání ostrova Dragonera budeme obdivovat nejen zajímavou přírodu, ale i jeho majáky… Navzdory své pověsti jsou Baleárské ostrovy nejen destinací pro dovolenou, ale také místem, kde lze najít zajímavá místa k prozkoumání. Dechberoucí zátoky s tyrkysovou vodou a bílým pískem doplňuje kulturní a přírodní dědictví nacházejícím se ve vnitrozemí. V závěrečné části cyklu budeme na Mallorce obdivovat krásu větrných mlýnu či kouzlo romantické rybářské vesnice Cala Figuera. Poznáme…

Britský dobrodruh Simon Reeve poznává domorodé obyvatelstvo i divokou zvěř v nejrozlehlejších a málo dostupných oblastech planety.

Od hrozivého medvěda grizzlyho přes roztomilého medvěda brýlatého až po majestátního vládce severu, medvěda ledního. Medvědovité šelmy nás fascinují odnepaměti. Ale přežít ve volné přírodě je náročné i pro tyto savce. Vyplenit přírodní spižírnu, postavit se protivníkovi, odchovat mláďata nebo si poradit s technikou člověka. To vše vyžaduje notnou dávku inteligence a přizpůsobivosti. Největší výzvou, a nejen pro medvědy, jsou však rychle se měnící životní podmínky na naší planetě.

Nezapomenutelná návštěva majestátních hor i kouzelných údolí.Pyreneje se táhnou od Atlantského oceánu až po Středozemní moře a oddělují Francii od Španělska. Tamní obyvatelé mluví baskicky, provensálsky i katalánsky. Malebná městečka bývala vyhledávanými zastávkami na cestě po francouzských lázních. Zachovala si kouzlo starých časů a dnes nabízejí pestré sportovní a další volnočasové aktivity. Podíváme se také na baskické pláže a odtud dále na místa dýchající historií, do vesnic uprostřed divoké přírody.

Dominikánská republika, která leží mezi Kubou a Portorikem a sdílí ostrov Hispaniola s Haiti, se za pouhých 10 let stala turistickou destinací číslo jedna v Karibiku. Každoročně sem přijíždí téměř 5 milionů návštěvníků z celého světa, aby se vykoupali v křišťálově čistých vodách. Takovýto rozmach cestovního ruchu má i svou odvrácenou tvář. Některé hotely nezvládají nápor turistů a developeři všemi způsoby bojují o nové pozemky. Jejich snaha ale přímo ovlivňuje život tamních obyvatel. Ve většině případů velmi negativně.

Norské fjordy a fjälly patří k tomu nejpozoruhodnějšímu, co Evropa nabízí, a zdejší divoká příroda je výjimečná. Na jaře putují z údolí na náhorní plošiny stáda sobů, aby zde strávili léto, a v oblasti Dovrefjells žijí v nadmořské výšce přes 1 000 metrů malá stáda pižmoňů. Tato zvířata jsou překvapivě blízce příbuzná kozám a své potomky rodí v neúrodné krajině stejně jako mohutní losi. Ledovými toky na svá trdliště migrují lososi a v hlubinách fjordů se skrývá překvapivě pestrý podmořský svět. Ptačí ostrovy v Norsku jsou známé také jako místo, kde se v koloniích rozmnožují terejové bílí, největší mořští ptáci v Evropě, zatímco papuchalci severští vychovávají svá mláďata v hnízdních norách.