Publicistický

V zemi, kde je 90 % sňatků předem sjednáno, aniž by se mladý pár předem setkal či zamiloval, a kde musí nevěstina rodina platit velké věno, jsou mladé dívky většinou považovány za přítěž. Miliony holčiček jsou proto opuštěny nebo dochází dokonce k jejich nezákonným potratům. Ve společnosti řízené systémem kast není nezvyklé potkat právníka, který obhajuje rodiče, kteří zavraždili vlastní děti dopouštějící se nepočestnosti. Také se setkáme s otevřeně homosexuálním princem Manvendrou, který bojuje za svou lásku a za to, aby byla nezákonná láska k osobám stejného pohlaví společností akceptována.

Buď laska znamená ukrajinsky prosím a Ukrajina nás prosí o pomoc. Přes tisíc kilometrů a 4 opancéřované sanitky, na které se složili Češi během prvních měsíců války. Jaké to je se ocitnout z Prahy v zemi, kde je válka na každodenním pořádku? Jaké osobní příběhy se skrývají pod “anonymní hmotou zeleného munduru” armády? A proč má smysl pomáhat?

Podle výzkumu analytiků z Univerzity Palackého z roku 2021 mělo okolo deseti procent učitelů v rámci výzkumu problém rozlišit fakta od dezinformací. V dokumentární reportáži se pokoušíme zjistit, jak dezinformace ve školství podchytit a jak se jim mohou učitelé i studenti bránit.

Maso ohrožuje planetu, přispívá ke globálnímu oteplování a vyčerpává zdroje pitné vody. Pro některé lidi se stalo veřejným nepřítelem číslo jedna. Odborníci bijící na poplach mají jasno – chov hospodářských zvířat, deset tisíc let stará činnost, představuje nebezpečí pro náš ekosystém a konzumace masa ohrožuje naše přežití. Tváří v tvář růstu světové populace a ničení biodiverzity prosazují někteří vědci zásadní změny v našem stravování a varují, že v opačném případě na planetě zavládne chaos. Teplota by se mohla zvýšit o tři, pět nebo až sedm stupňů, což by mělo nedozírné následky.

Pět let byla prezidentkou krizemi zmítaného Slovenska. Pět let ji zblízka sledoval filmový štáb, a to i v situacích, kam jiné kamery nemohly. Politická i osobní dramata, setkání se světovými vůdci nad globálními dilematy, ale i s běžnými občany nad problémy všedního dne. Mimořádně intimní portrét ženy, která se pokouší vnést lidsky otevřený přístup do tradičně mužského soutěživého světa vrcholné politiky a přitom hlavně zůstat dobrou matkou svých dcer. Milovaná i nenáviděná Zuzana Čaputová.

Přímý přenos z Vladislavského sálu Pražského hradu.

V šestidílném seriálu Kevina McClouda stavějí účastníci největšího projektu „postav si sám” ve Spojeném království ulici nevšedního vzhledu, pozůstávající z deseti domů. Je to ohromná možnost, ale skrývá v sobě i určitá nebezpečí. První stavitelé zainteresovaní v uvedeném projektu prodělají fyzické i materiální zhroucení, zatímco jejich domy se hroutí po strukturální stránce. Stavba realizovaná vlastními silami demontuje stará přátelství a v krizi se ocitají i párové vztahy. Ovšem ti, kterým se podaří vytrvat až do konce, budou odměněni krásným domovem uprostřed přátelského, pevně stmeleného společenství, který vyhoví i těm nejvyšším nárokům.

Podle výzkumu analytiků z Univerzity Palackého z roku 2021 mělo okolo deseti procent učitelů v rámci výzkumu problém rozlišit fakta od dezinformací. V dokumentární reportáži se pokoušíme zjistit, jak dezinformace ve školství podchytit a jak se jim mohou učitelé i studenti bránit.

Horská služba slaví v letošním roce devadesáté výročí od svého založení. K připomenutí její bohaté historie, záslužného významu a hlubokého poznání hor s jejich nebezpečími natočil režisér Martin Vrbický výpravný časosběrný dokument. Prostřednictvím velkolepých záběrů se podíváte na česká pohoří, na nichž působí horská služba v průběhu všech ročních dob. Nebezpečí hor dokreslí legendární záchranné akce v podání pamětníků. A seznámí nás se speciálním technickým vybavením, které má Horská služba ČR k dispozici v dnešní době.

Jak řekl malíř Antonio Saura: „V El Prado je největší světová koncentrace mistrovských děl na metr čtvereční.“ V této jedinečné obrazárně se můžeme nechat vést potěšením z objevování, hledat konkrétní obrazy, možných prohlídkových tras je zde bezpočet. Madridské Museo Nacional Del Prado lze procházet chronologicky, historicky, tematicky či s ohledem na techniku malby. Při procházce muzeem se každý sál, každé zdejší zákoutí může stát místem, kde se zastavíme, abychom se dívali. Je to prostor, kde lze sledovat vývoj umění, jeho směrů, i střet nejrůznějších přístupů, jež se zasloužily o rozvoj výtvarných technik a proměnu vidění světa.