Válečný

Na začátku druhé světové války velí Salvatore Todaro ponorce Cappellini italského královského námořnictva. V říjnu roku 1940 se při plavbě v Atlantiku objeví na obzoru kontura obchodní lodi, která pluje noční tmou bez světel. Je to Kabalo, z něhož se později vyklube belgické plavidlo, a náhle zahájí palbu na ponorku a její italskou posádku. Následuje krátká, ale zuřivá bitva, v níž Todaro potopí nepřátelskou loď střelbou z děl. Zároveň však přijme rozhodnutí, které vejde do dějin: zachránit šestadvacet členů belgické posádky před utonutím uprostřed oceánu a odtáhnout jejich záchranný člun do nejbližšího bezpečného přístavu .Aby tak mohl učinit, musí zůstat tři dny na hladině a vystavit ponorku i život svůj a svých mužů nebezpečí…

Kadeti z podolských vojenských škol byli vysláni na Iljinskou obrannou linii a bojovali po boku jednotek sovětské 43. armády, aby zadrželi Němce, dokud nedorazí posily. Mladí muži, vlastně ještě děti, položili své životy v bitvě trvající téměř dva týdny, aby znemožnili postup německých jednotek do Moskvy. Kolem 3500 kadetů bojovalo i proti daleko větší a vyzbrojenější přesile. Většina z nich tam položila své životy. Tento film není jen o válce. Je také o lásce, opravdovém kamarádství a cestě od chlapectví k dospělosti.

Václav Fiala se zamiluje do Aničky ze Sudet, doma ho však čeká těhotná žena. Dopis, ve kterém Aničku lživě informuje, že „něco“ podnikl a musí do ústraní, poslouží krátce po atentátu na Reinharda Heydricha jako záminka k vyhlazení Lidic. Skutečnou událostí je inspirovaný také příběh druhého hrdiny Františka Šímy, který nešťastnou náhodou při opilecké rvačce zabije svého syna. Vyhlazení Lidic tedy přežije nic netušíc ve vězení a po válce se vrací domů, kde ho čeká holá pláň. Stane se tak paradoxně jediným lidickým mužem, který přežil tuto tragédii. S cejchem vraha není však žádoucí. V době tragického konce, v červnu 1942, měly Lidice za sebou dějiny trvající nejméně šest staletí. Nacisté chladně popravili všechny lidické muže; ženy a děti nechali…

Prostřednictvím mozaiky lidských osudů autoři zachycují dusivou atmosféru ghetta a ukazují, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Úvod filmu představuje Terezín jako klidné a šťastné město, jehož dobře oblečení obyvatelé mají radost ze života. Je to však jen potěmkinovská iluze, vytvořená pro natáčení německé propagandistické reportáže. Generál SS Knecht, který zde vykonává inspekční cestu, vzápětí nařídí transport do vyhlazovacího tábora. Seznam obětí má svým podpisem potvrdit i předseda židovské Rady starších David Löwenbach. Zpráva o chystaném transportu smrti se dostane mezi obyvatele ghetta….

Slavný okupační příběh režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky relativizuje otázku viny a trestu. Hrdinkou je mladá žena, jíž nacisté popravili manžela. Nebylo to z politických důvodů, ale za šmelinu. A tuto do černých šatů oděnou vdovu přinutí dva prchající němečtí vojáci, aby je přepravila do blízkosti americké armády, Rusů se až panicky bojí. Hrdinka chladnokrevně chystá odplatu, jenže lidské nitro je nevyzpytatelné. Vyprávění se vyznačuje graficky strohým obrazem, jemuž vévodí lesní scenerie, a pozvolna gradujícími vášněmi, znásobenými i čnící jazykovou bariérou. V hlavních rolích excelují Iva Janžurová a Jaromír Hanzlík.

Drama z doby nacistické okupace začíná na nádraží, kudy projíždí transport s německými vojáky. Vlak zůstane stát kvůli improvizované sabotáži jednoho z železničářů. Odbojářská spojka Růžena Kubínová (Vlasta Chramostová) je zatčena při náhodné razii. Cynický rada Dönnert (Miroslav Holub) odhalí její falešné doklady a nechá ji krutě vyslýchat. Tuší, že by mohla přispět k odhalení celé skupiny. Do její cely nasadí konfidentku Hertu (Majka Tomášová), jež se vydává za bezúhonnou Anču Novákovou. Německá agentka vzhledem ke svým hereckým schopnostem dočasně získá Růženinu důvěru. Klíčovou informaci se ale nedozví… Film měl původně točit režisér Václav Gajer.(oficiální text distributora)

Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana.

V zimě roku 1946 je skupina německých zajatců umístěna do tábora hlídaného ženami, který vede krutý důstojník Pavlov. Většina žen cítí k nepříteli, který ve válce zabíjel jejich blízké, odpor. Pouze doktorka Natalia jedná se zajatci slušně. Právě ona je vybrána, aby pronikla do skupiny členů SS mezi nimi. Její poslání však zkomplikuje láska k jednomu ze zajatých mužů…

Příběh začíná v září 1939 v polském Krakově, kde je židovská obec vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muž, který chce využít války ke svému obohacení. Chopí se příležitosti a z vysoce postavených důstojníků SS si udělá přátelé. Otevře ve městě továrnu na výrobu kuchyňského nádobí. Jako zaměstnance si najme tu nejlevnější možnou pracovní sílu – Židy. Nacisté mají v plánu všechno židovské obyvatelstvo vymýtit. Přichází vystěhování do ghetta a posléze i deportace do pracovního tábora. Schindler, který se postupem doby dokázal vcítit do utrpení svých zaměstnanců, sepisuje se svým účetním Izákem Sternem seznam 1100 lidí, kterým, jak se později ukáže, zachrání život.

Rok 1944. Důstojník SS Konrad Neumann a vdovec Petr Bernat se ukrývají před sněhovou bouří na odloučené chatě. Mají oba muži něco společného nebo je svedla dohromady pouze náhoda? Jak bouře venku nabývá na síle, napětí narůstá a k bouři se pomalu a jistě schyluje i uvnitř. Spatří ještě někdo z nich světlo dne?