Válečný

V zimních měsících roku 1944, krátce před přelomem roku, jsou spojenecké armády připraveny zaútočit na Německo. Hitler však vymyslí poslední zoufalý plán nařídí svým armádám znovu zabrat Francii a obsadit strategicky důležitý přístav v belgických Antverpách. Battle of the Bulge se snaží ukázat dosah konfliktu jak z perspektivy amerického důstojníka tajné služby, tak velitele německé tankové brigády.

Za Slovenského národního povstání se i prostí lidé odhodlávali k hrdinským činům, třebaže věděli, že se vystavují velkému nebezpečí. Také hrdinka tohoto filmu, prostá venkovská žena, těžce doplatí na svou statečnost.

Jeden z prvních partyzánských filmů vznikl těsně po válce a vypráví o protinacistickém odboji v předjaří posledního válečného roku. Němečtí zlosynové zuřivě pátrají po svých odpůrcích, vyhrožují vesničanům, kteří pomohli sestřelenému pilotu vyslaného z Anglie. Jenže i v českém prostředí se rozmáhá podezírání, kdosi se totiž snížil k udavačství. Popisně, neobratně vyprávěná a dnes již naivní historka je ovšem cenným dokladem o stavu zvoleného žánru těsně před tím, než jej ovládla komunistická ideologie.

Major Reisman patří mezi ty americké vojáky, kteří vynikají odvahou a inteligencí, ale kteří jsou na štíru s disciplínou. Víceméně za trest je mu přiděleno velení projektu Amnestie, který i jeho nadřízení považují za sebevražedný a jehož cílem je likvidace elity německého velení na zámečku nedaleko Paříže. Major má vycvičit dvanáct vojáků odsouzených k smrti nebo doživotí, a podniknout s nimi útok na zámeček, kde se scházejí vyšší němečtí důstojníci. Ti vojáci, kteří obstojí a přežijí, dostanou milost. Reisman vybere dvanáct mužů, které na počátku spojuje jediné: vypjatý individualismus a nenávist k autoritám… Americký válečný film snímek natočil v roce 1967 režisér Robert Aldrich a do role majora Reismana obsadil Lee Marvina.

. Berlín, červenec 1945. Novinář Jake Geismer přijíždí v uniformě kapitána na Postupimskou konferenci, jejímž úkolem je rozdělit sféry vlivu v Evropě po druhé světové válce. Nečekaně ale v rozbombardované metropoli potkává Lenu, bývalou lásku, která se zde nyní živí coby prostitutka nabízející své služby americkým vojáčkům. A jak se ukáže, jeho řidič desátník Tully má s Lenou také cosi společného – je jejím milencem a možná také pasákem. Přesto jim Geismer nevěnuje zdaleka takovou pozornost jako mrtvému tělu, jež bylo nalezeno v řece v sovětském sektoru. Tuší totiž, že tato smrt nebyla náhodná a že zde kdosi rozehrává vysokou politickou hru s neznámým pozadím. Rozhodne se proto do případu vložit. A s pomocí Leny, byť přes její vůli, nakonec…