Válečný

Abbého Henryho Kremera propustí nacisté jednoho dne roku 1942 ze živoucího pekla z koncentračního tábora v Dachau a pošlou ho domů do Lucemburku. Po pár dnech na svobodě ale zjistí, že od německých katů nedostal milost, ale že má devět dní na to, aby přesvědčil lucemburského biskupa ke spolupráci s německými okupanty. Mladý důstojník Gestapa Gebhart se snaží přimět abbého Kremera, aby vyvolal rozpor mezi lucemburskou církví a Vatikánem. Za nesplnění tohoto úkolu mu hrozí převelení do některého z vyhlazovacích táborů. Začíná devítidenní válka mezi těmito dvěma muži, pro jednoho boj o moc, pro druhého boj o přežití. Gebhart, vysvěcený diákon, se ho nejprve snaží přesvědčit teologickými argumenty, když ale vyjednávání zklamou, musí nastoupit ráznější prostředky. Zvítězí v abbém hlase svědomí…

Příběh filmu se odehrává ve slovenských horách v době slovenského národního povstání. Prostřednictvím dětských hrdinů vypovídá o hrůzách a nesmyslnosti války. Film konfrontuje dětství s ničivou sílou války, která hluboce zasáhne do života dětí, mění jejich sny a touhy a vytrhává je z bezstarostné hravosti.(Zlín Film Festival)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony.

Na počátku roku 1944 nacisté ovládali celou západní Evropu, ale Den D všechno změnil. Dne 6. června 1944 se západní spojenci pod velením generála Eisenhowera vylodili na pobřeží v severní Francii. V srpnu byla osvobozena Paříž. Němci ustupovali na všech frontách. Ale s úspěchy přišly i problémy. Proto v září 1944 vypracoval maršál Montgomery plán, nazvaný Market Garden (Tržiště). Nenadálé obsazení holandských mostů – přístupových cest do Německa – britskými a americkými výsadky, mělo vést k ukončení bojů ještě před Vánoci. Celou akci však komplikuje složitý terén pro výsadkáře…

Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na „tajné frontě“ – případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války – porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je…

Jeden ze špičkových filmů Jiřího Krejčíka se odehrává za heydrichiády se snaží zbavit ideologických stigmat okupační příběh, přibližuje bezmoc i tíživá dilemata. Zdařile začleňuje složitě propracované psychologické portréty, svědčící o odhodlání i zbabělosti. Vypráví o tragickém osudu několika studentů, kteří byli popraveni kvůli nevinnému žertíku, který udal jejich spolužák. Autor námětu Jan Drda i režisér se však soustředí na postavu navenek směšného, nepraktického profesora latiny, starého pána plně oddaného svým antickým láskám, který se přesto vzmůže k odhodlanému gestu nesouhlasu. V této úloze se bez nadsázky blýskl František Smolík.

Film o odvaze se odehrává v červnu roku 1942, krátce po pádu Tobruku. Jeho hrdinou je seržant americké armády Joe Gunn, který se svým tankem a hrstkou mužů hodlá podle rozkazu ustoupit, přestože je téměř obklíčen německými jednotkami a před sebou má pouze rozpálenou saharskou poušť…

Prakticky celý svět zná osudy židovských dětí z terezínského ghetta, tragédii dětí z Lidic, ale málokdo ví o tragickém údělu několika tisíc dětí ze smíšených česko-německých manželství v okupovaném pohraničí. Skutečný příběh malého chlapce, který popsal ve své knize Děti za mřížemi spisovatel Joža Mikula, zaujal i filmaře. Pod výstižným názvem „Uloupené dětství“ zachycuje život Mirka v německém Kinderheimu, kam se dostal po smrti své české matky. Rozhodnutím soudu je na žádost otce chlapec odebrán z péče babičky a jeho výchova svěřena německým úřadům. Výchovou se rozumí poněmčování. Metody, které zde byly používány, ani vzdáleně nepřipomínaly svůj vznešený název. Nelidské zacházení a psychické i fyzické strádání poznamenalo i Mirka.

Simon Murray bojuje za francouzskou cizineckou legii. Pascal Dupont bojuje za sebe. Válkou zmítaní muži pochybují o cti, naději, morálce… protože můžete opustit všechno… kromě sebe.

Za druhé světové války se japonským nepřátelům podařilo rozluštit všechny spojenecké kódy. Americký námořní sbor proto vyvinul nový šifrovací systém založený na jazyce kmene Navajo. Příslušníci tohoto domorodého národa se následně v bojích velmi osvědčili jako radisté-šifranti. Aby se nedostali do rukou nepřítele a nemohli šifru vyzradit, dostal každý z nich osobního ochránce, který měl dva úkoly: postarat se o radistovo bezpečí, nebo ho v případě hrozícího zajetí zabít. Dokáže však Joe (N. Cage) zabít muže, který si v těžkých bojích získal jeho respekt?