Válečný

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu – židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu…

Román Ericha Marii Remarquea Na západní frontě klid patří ke klasickým dílům světové literatury. Filmový přepis, jejž natočil známý americký režisér Delbert Mann, se poměrně věrně drží Remarqueovy předlohy a přesvědčivě tlumočí její naléhavé protiválečné poselství. Pro českého diváka je zajímavé, že snímek vznikl v celém rozsahu v exteriérech severočeského Mostu. Film na Západní frontě klid získal v roce 1980 cenu zahraničních novinářů v Hollywoodu – Zlatý glóbus za nejlepší televizní drama. Film uvádíme s původním českým dabingem v překladu Oldřicha Černého, režii Zdenka Sirového a s Michalem Pavlatou v hlavní roli. „Tento příběh není ani obvinění ani doznání a už vůbec ne dobrodružství – smrt totiž není dobrodružství pro ty, kteří jí stojí tváří v tvář. Jednoduše vypovídá o…

Dramatický príbeh dvoch bratov počas SNP.

Drama mladého důstojníka slovenské armády, který si během bojů na Ukrajině postupně uvědomuje hrůzy fašismu. Po návratu na Slovensko se zapojí do SNP. Nedokáže však překonat postoj samotáře, ani pochybnosti o smyslu partyzánské činnosti.

Talentovaný fotbalista z rozvětvené rodiny si zpočátku neuvědomuje blížící se nacistické nebezpečí a dobrovolně se vydává do pracovního tábora v Seredi, kde mu kamarád Fred zařídil místo ve fotbalovém týmu. Další cesta zavede Martina také do plicního sanatoria, do kláštera i k partyzánům, své židovství na mnoha z těchto míst musí zapírat. Snímek předkládá příběh mladého muže, který unikl smrti ne díky svému hrdinství, ale díky štěstí a fotbalovému talentu. Epizodická struktura filmu zachycuje všechny významné mezníky Martinova válečného období a soustředí se zejména na základní linii jeho touhy po přežití.

Koprodukční československo-gruzínský film netají, že slovenští vojáci museli za druhé světové války bojovat po boku hitlerovských armád proti Sovětskému svazu, avšak mnozí z nich přebíhali k Rudé armádě, protože věděli, kde je jejich místo. Bez větších potíží si získali důvěru a pomáhali otevírat oči i svým dosud váhajícím druhům, které rovněž převedli na správnou stranu. Hrdina si tam našel dokonce životní lásku. Vznikla bezproblémová idyla o situaci na frontě, zcela se míjející se skutečnými poměry.

Tváří v tvář nacistickému teroru musí stát celý národ jako jedna rodina. Léto 1944. Bratři Matúš a Ondrej Svrčinovci (M. Huba a J. Budský) se mají rádi, ale je mezi nimi i napětí – oběma se totiž líbí stejná dívka, Anča Hucová (M. Husáková-Lokvencová). Oni i jejich další dva bratři Jano a Štefan (J. Šebok a L. Chudík) se setkávají doma po návratu z různých koutů Evropy. Matúš utekl z nucených prací v Německu, Ondrej se vrátil z ruské fronty, Jano pro změnu z italské a Štefan přijel ze studií. Jenže sourozenci se doma příliš neohřejí. Uprchlík Matúš nesmí zůstat doma, a tak se přidá k dřevorubci Ondrejovi a uchýlí se s ním do hor. Tam jednou zachrání bratrovi život….

K najvýznamnejším dielam televíznej filmovej tvorby druhej polovice sedemdesiatych rokov nesporne patrí dramatizácia rovnomennej poviedky Jany Gavalcovej Ako sa Vinco zaťal. Netradične videný príbeh z obdobia Slovenského národného povstania zaujme najmä postavou dedinského frajera a bitkára Vinca Kuceka v hereckom stvárnení Ivana Romančíka. Hodiny a hodiny strávené v krčme, výtržnosti s kamarátmi, žiarlivostné scény voči dávnemu sokovi Petrovi Chuťkovi (Emil Horváth ml.), teraz partizánskemu veliteľovi, nevraživé spomienky na prísneho učiteľa Machoňa (Ľudovít Greššo) – to všetko vypĺňa zdanlivo bezstarostné dni sebavedomého gazdu, otca dvoch malých detí, manžela vernej, oddanej Evy (Anna Javorková). Situácia v dedine sa však vyhrocuje. Časť chlapov odchádza bojovať do hôr, ale tvrdohlavý Kucek odmieta ísť s nimi. Popudzuje ho aj skupinka miestnych gardistov, a tak zostáva…

Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie – „Dny zrady“ – „Sokolovo“ – „Osvobození Prahy“. Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku.(oficiální text distributora)

Briskní sarkastické vojenské drama o pěšácích, o nichž jste nikdy neslyšeli. O vojácích, kteří během první války v Zálivu utonuli v byrokracii a málem zešíleli, aniž by si alespoň jednou vystřelili. Původní nadšení z války v Iráku vyprchalo, z prvotního entusiasmu zůstalo jen cudné klopení očí do země a vystřízlivělá Amerika začíná s touto smutnou etapou svých moderních dějin postupně účtovat. I proto mohl oscarový režisér Sam Mendes, tvůrce Americké krásy a Road to Perdition, znovu oživit svůj ironický ostrovtip a natočit jednu z nejlepších zámořských politických satir za posledních deset let. V jejím středu stojí dvacetiletý „bažant“ Anthony Swofford, báječně ztvárněný velmi talentovaným Jakem Gyllenhaalem, který měl sice možná ve vínku psáno, že se na první válku v Zálivu…