Válečný

Uprostřed první světové války je v rakouské vojenské nemocnici operován ruský zajatec. Nenávist německé ošetřovatelky ke všemu slovanskému málem zaviní jeho smrt. Když se později pokusí utéci, je bohužel dopaden. Tehdy se ošetřujícímu českému lékaři přizná, že je ve skutečnosti Čechem, který bojoval na ruské straně. Je si vědom, že prozrazení pravé identity by zaručeně znamenal rozsudek smrti… Ve filmu jsou použity dokumentární záběry bojů a pochodujících legionářů v Praze. Mimopražská premiéra se uskutečnila již 14. 8. 1937 v Uherském Hradišti, kdy byl film uveden na zahájení týdne čs. filmu konaného v rámci Slovácké výstavy.

Velitel zajateckého tábora plukovník Saito má na krku šílený termín dokončení železniční stavby, která měla v roce 1943 spojit Bangkok s Rangúnem a umožnit tak Japoncům propojení a ovládnutí území od Singapuru až po Barmu. Pracovaly a umíraly na ní desetitisíce zajatců i domorodců. Po celé její délce byly desítky zajateckých táborů. Ze všech nejdůležitější je ten, jemuž velí Saito. Tady má vzniknout most, bez něhož železnice nemůže fungovat a který mu postaví britští zajatci. Saito ovšem netuší, že jediným velitelem, jehož Angličané uznávají, je plukovník Nicholson (Alec Guinness). A ten má o existenci svých mužů v táboře jasnou představu, která se ovšem značně liší od toho, co od nich očekává Saito.Film získal sedm z osmi oscarových nominací, (nejlepší film,…

Během občanské války Severu proti Jihu je těžce zraněný voják Unie John McBurney (Clint Eastwood) od jisté smrti zachráněn mladou dívkou z nedaleké jižanské internátní školy. Když se rozhodne ukrýt ho v bezpečí internátu, jsou zdejší ženy a dívky zprvu šokované, ale nakonec se vojákovi rozhodnou pomoci, ačkoli se jedná o nepřítele. John se postupně zotavuje a ženy v jeho okolí začínají být jedna po druhé okouzleny jeho nezaměnitelným šarmem. Atmosféra ve škole začíná houstnout, ve vzduchu visí příznaky žárlivosti, lsti i zrady. Legendární herec, režisér a skladatel Clint Eastwood zde předvádí opravdu výjimečný herecký výkon, který dle mnohých světových kritiků patří mezi jeho nejlepší. Toto dílo je navíc nejoblíbenějším filmem režiséra Dona Siegela (Drsný Harry, Útěk z Alcatrazu). (oficiální…

Píše se rok 1940. Hitler dobývá Evropu. A ve Spojených státech se snaží sekretářka dobýt srdce svého nadřízeného, právníka Eda. Díky podivným služebním cestám šéfa ale začíná tušit, že něco není v pořádku. A skutečně – Američané vstupují do války a Ed se přiznává, že je špiónem, pracujícím v Německu pro americkou vládu. Když je potřeba dalšího agenta, bývalá sekretářka ochotně nabídne své služby.

V Praze, kde propuklo povstání proti německým okupantům, prožívají okamžiky horoucí lásky skrývající se uprchlý vězeň a služka, jíž povýšenecká měšťanská rodina, u níž pracovala, přikázala, aby se vzorně starala o byt i v době jejich nepřítomnosti. Překvapivě konvenční příběh s nezbytným příjezdem osvobozujícím příjezdem Rudé armády napsal Jan Procházka, takže snímek nadlouho skončil v trezoru, ačkoli politicky zajisté vyhovoval.

Plukovník Stauffenberg je hrdý a oddaný voják, který miluje svoji vlast a s hrůzou přihlíží důsledkům Hitlerovy neomezené moci. I po těžkém zranění na frontě se vrací do služby, tajně však doufá, že najde spojence a spolu s nimi dokáže Hitlera zastavit dřív, než zničí Německo i celou Evropu. V roce 1942 přesvědčí armádní velitele a skupinu odhodlaných důstojníků, aby se Hitlerovi postavili. Použít Hitlerův nouzový plán pro stav ohrožení, známý jako Operace Valkýra – zosnují spiknutí s cílem zavraždit diktátora a svrhnout nacistickou vládu.

Štvorica partizánov, ktorá nesie zbrane do lesa, je v zimnej fujavici prenasledovaná čatou nemeckých vojakov. I napriek fujavici a zametania stôp, je ich zemlianka čatou objavená a sú nútení brániť sa presile.

Adaptace románu W. Heinricha Trpělivé maso je drama německých vojáků na Tamanském poloostrově v roce 1943 – pohled na muže na nesprávné straně, kteří uznávají pouze loajalitu jeden k druhému. Film se stal posledním velkým dílem režiséra Peckinpaha a působivou výpovědí proti válce.

Stalin a Hitler si v roce 1939 domluvili rozdělení vlivu v sousedních zemích a brzy zahájili i jejich porcování. A nikdo jim v tom příliš nebránil. Společně obsadili Polsko, Stalin zabral Lotyšsko a Estonsko. Na řadě bylo Finsko, po kterém Rusové žádali vydání Karélie ležící na jejich hranicích blízko Leningradu. V listopadu 1939 bez vyhlášení války vtrhla Rudá armáda do Finska, ale i přes mnohonásobnou převahu v mužích i zbraních nedokázala finskou obranu prolomit. Až po několika měsících tzv. Zimní války vybojovali na Finsku část území. V roce 1941 se situace změnila. Německá armáda vtrhla do Sovětského svazu a Finsko se rozhodlo vybojovat obsazené pohraničí zpět. Tento válečný konflikt mezi malou severskou zemí a totalitní komunistickou mašinérií připomíná boj Davida…

Staršinovi Vaskovi, veliteli oddílu protiletadlové obrany v Karelijské pustině, je přidělena jednotka dobrovolníků skládající se z mladých žen. Když přijde zpráva, že v zázemí seskočili dva němečtí parašutisté, musí staršina reagovat. Vybere pět děvčat a s touto „jednotkou“ se vydá Němce zajmout. Brzy však zjistí, že zde neseskočili dva parašutisté, ale šestnáct těžce vyzbrojených komandos…