Válečný

V zimních měsících roku 1944, krátce před přelomem roku, jsou spojenecké armády připraveny zaútočit na Německo. Hitler však vymyslí poslední zoufalý plán nařídí svým armádám znovu zabrat Francii a obsadit strategicky důležitý přístav v belgických Antverpách. Battle of the Bulge se snaží ukázat dosah konfliktu jak z perspektivy amerického důstojníka tajné služby, tak velitele německé tankové brigády.

Za Slovenského národního povstání se i prostí lidé odhodlávali k hrdinským činům, třebaže věděli, že se vystavují velkému nebezpečí. Také hrdinka tohoto filmu, prostá venkovská žena, těžce doplatí na svou statečnost.

Jeden z prvních partyzánských filmů vznikl těsně po válce a vypráví o protinacistickém odboji v předjaří posledního válečného roku. Němečtí zlosynové zuřivě pátrají po svých odpůrcích, vyhrožují vesničanům, kteří pomohli sestřelenému pilotu vyslaného z Anglie. Jenže i v českém prostředí se rozmáhá podezírání, kdosi se totiž snížil k udavačství. Popisně, neobratně vyprávěná a dnes již naivní historka je ovšem cenným dokladem o stavu zvoleného žánru těsně před tím, než jej ovládla komunistická ideologie.

Major Reisman patří mezi ty americké vojáky, kteří vynikají odvahou a inteligencí, ale kteří jsou na štíru s disciplínou. Víceméně za trest je mu přiděleno velení projektu Amnestie, který i jeho nadřízení považují za sebevražedný a jehož cílem je likvidace elity německého velení na zámečku nedaleko Paříže. Major má vycvičit dvanáct vojáků odsouzených k smrti nebo doživotí, a podniknout s nimi útok na zámeček, kde se scházejí vyšší němečtí důstojníci. Ti vojáci, kteří obstojí a přežijí, dostanou milost. Reisman vybere dvanáct mužů, které na počátku spojuje jediné: vypjatý individualismus a nenávist k autoritám… Americký válečný film snímek natočil v roce 1967 režisér Robert Aldrich a do role majora Reismana obsadil Lee Marvina.

. Berlín, červenec 1945. Novinář Jake Geismer přijíždí v uniformě kapitána na Postupimskou konferenci, jejímž úkolem je rozdělit sféry vlivu v Evropě po druhé světové válce. Nečekaně ale v rozbombardované metropoli potkává Lenu, bývalou lásku, která se zde nyní živí coby prostitutka nabízející své služby americkým vojáčkům. A jak se ukáže, jeho řidič desátník Tully má s Lenou také cosi společného – je jejím milencem a možná také pasákem. Přesto jim Geismer nevěnuje zdaleka takovou pozornost jako mrtvému tělu, jež bylo nalezeno v řece v sovětském sektoru. Tuší totiž, že tato smrt nebyla náhodná a že zde kdosi rozehrává vysokou politickou hru s neznámým pozadím. Rozhodne se proto do případu vložit. A s pomocí Leny, byť přes její vůli, nakonec…

Odstřelovač Mike Stevens neuspěje při své misi uprostřed severoafrické pouště, když nedokáže zastřelit vůdce teroristů. Proto musí on a jeho kolega Tommy utéct skupině žoldnéřů, kteří ho pronásledují. Díky písečné bouři sice pronásledovatelům uniknou, ale vběhnou do minového pole. Mina utrhne Tomymu nohy. Mike, který sám stojí na odjištěné mině, chce riskovat život, aby Tomyho zachránil, ale Tomy se raději zastřelí. Mike si vysílačkou zavolá pomoc, ta však kvůli písečným bouřím a aktivitě povstalců a teroristů může přijít až za několik hodin. Mike se tedy pokusí vydržet avizovaných 52 hodin, aniž by sundal nohu z miny. Čeká ho setkání s podivným domorodcem, jeho dcerou i střetnutí s divokými hyenami. Celou dobu Mikea pronásledují vidiny, v nichž se vyrovnává sám se…

Danny a Rafe jsou od dětských let přátelé. Nerozejdou se ani v dospělosti, kdy se oba stanou piloty americké armády. V Evropě již zuří druhá světová válka, ale američtí vojáci zatím tráví dny na svých základnách. Přesto se Rafe přihlásí jako dobrovolník do britských RAF a odchází bojovat do Evropy. Krátce předtím se seznámí se zdravotní sestrou Evelyn. Stráví s ní romantický večer, v jehož závěru jí přizná, že odchází do války. Danny s jednotkou a skupinou zdravotních sester jsou převeleni na havajskou základnu Pearl Harbor, kde Evelyn čeká na každý Rafeův dopis. Jednoho dne je to právě Danny, kdo přináší smutnou zprávu – Rafe byl sestřelen nad mořem a zahynul. Ačkoliv se tomu brání, mezi oběma lidmi, které bolí…

Dvojice slovenských partyzánů zajme mladičkého německého vojáka, avšak marně se pokouší někam jej předat – velitelské stanoviště je spálené a opuštěné. Potulují se, stále vyčerpanější, liduprázdnou zasněženou pustinou, neschopni se zajatce, jenž se jim stává přítěží, zbavit – nedokáží jej ani propustit, ani zabít. Jenže válka, ačkoli se blíží svému konci, je neúprosná a dostihne i je. Režisér Stanislav Barabáš zkoumá, jak touha přežít začíná sbližovat i dosavadní nepřátele.

Uprostřed první světové války je v rakouské vojenské nemocnici operován ruský zajatec. Nenávist německé ošetřovatelky ke všemu slovanskému málem zaviní jeho smrt. Když se později pokusí utéci, je bohužel dopaden. Tehdy se ošetřujícímu českému lékaři přizná, že je ve skutečnosti Čechem, který bojoval na ruské straně. Je si vědom, že prozrazení pravé identity by zaručeně znamenal rozsudek smrti… Ve filmu jsou použity dokumentární záběry bojů a pochodujících legionářů v Praze. Mimopražská premiéra se uskutečnila již 14. 8. 1937 v Uherském Hradišti, kdy byl film uveden na zahájení týdne čs. filmu konaného v rámci Slovácké výstavy.

Velitel zajateckého tábora plukovník Saito má na krku šílený termín dokončení železniční stavby, která měla v roce 1943 spojit Bangkok s Rangúnem a umožnit tak Japoncům propojení a ovládnutí území od Singapuru až po Barmu. Pracovaly a umíraly na ní desetitisíce zajatců i domorodců. Po celé její délce byly desítky zajateckých táborů. Ze všech nejdůležitější je ten, jemuž velí Saito. Tady má vzniknout most, bez něhož železnice nemůže fungovat a který mu postaví britští zajatci. Saito ovšem netuší, že jediným velitelem, jehož Angličané uznávají, je plukovník Nicholson (Alec Guinness). A ten má o existenci svých mužů v táboře jasnou představu, která se ovšem značně liší od toho, co od nich očekává Saito.Film získal sedm z osmi oscarových nominací, (nejlepší film,…