Televizní program

Nevymyslel se ho ani Karel Čapek, ani pánové Golombek s Valentou. Eskymo Welzl se skutečně narodil v Zábřehu na Moravě, prožil více než třicet let na zlatém severu, potřásl si rukou s presidentem Masarykem, okouzlil starou vlast i celou Evropu, aby navždy zmizel někde uprostřed Aljašky. Dokumentární expedice bratří Sísů a jejich imaginárních vědeckých spolupracovníků po jeho stopách na několika kontinentech, je jen malou splátkou dluhu vůči našemu krajanovi, jehož význam možná docení až budoucí historikové.

Frankfurt nad Mohanem 1963. Eva, absolventka tlumočnické školy a nejmladší dcera rodiny Bruhnsových, má krátce před zásnubami, když ji její agentura nečekaně požádá, aby překládala u mezinárodního tribunálu výpovědi bývalých polských vězňů, kteří přežili koncentrační tábor v Osvětimi. Její rodiče i budoucí manžel jsou zásadně proti: jde totiž o první poválečný proces proti nacistům, který se má konat v jejich městě. Eva o hrůzách v Osvětimi nikdy neslyšela, ale dá na svou intuici a postaví se rodičům na odpor. V tu chvíli ještě netuší, že proces století neodvratně změní nejen její zemi, ale i její vlastní život.

Příběhy o přátelství malého chlapce Jonáše a jeho věrného kamaráda, kterým není nikdo jiný než v noci „oživlá“ peřina Kanafásek.

Luo je temperamentní sedmiletá dívka s bujnou fantazií, která se snaží porozumět světu kolem sebe. K tomu jí pomáhá neviditelná přítelkyně Růža, stejně jako milující rodina.

Ve srovnání s pozdějšími filmy má Charlie neobvyklý vzhled. V cylindru a žaketu vypadá jako někdo z lepší společnosti. Jedná se ovšem také o typicky sennettovskou grotesku, což znamená sled gagů bez většího děje. Charlie na začátku hovoří na ulici s mužem, který se chystá právě požádat dívku o ruku. Předběhne ho a s dívkou se zasnoubí. Když se potkají u ní doma, začne rvačka. Muž nakonec odchází do práce – do redakce a tiskárny novin. Zanedlouho tam zavítá i Charlie, který si přečte na ulici inzerát, že shánějí redaktora. Je přijat a vyráží do terénu. Jeho sok narazí na autohavárii, udělá pár exkluzivních fotek a napíše si poznámky, poté zachraňuje řidiče. Chaplin jde okolo, fotoaparát i poznámky sebere a…

Film je baladickým příběhem chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako třídní nepřítel. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda… Děj se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství, plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je právě děda… Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Drama o střetu přirozené mravnosti a selské odolnosti s totalitním útlakem inspirovaly skutečné osudy Křižanových předků.

Ráno, jako každé jiné. Na ulici rachotí tramvaje, dlažbu rozezněly kroky prvních chodců. Teď by měl zazvonit budík a dvaašedesátiletý Mrákota by pod peřinou vychutnával poslední okamžiky příjemného tepla. Ale budík nezvoní. Pravidelný ranní rytmus zakolísal na tom nezvyklém tichu a od té chvíle je všechno jiné? Televizní hra Jiřího Hubače „Dlouhý podzimní den“, která získala v roce 1971 na mezinárodním televizním festivalu v Praze v kategorii dramatických děl hlavní cenu – Zlatou Prahu a Cenu československých televizních diváků, je příběhem člověka, který se nechce smířit se skutečností, že by odchodem do důchodu skončil jeho aktivní život.

Mozaika příběhů jedné rodiny začíná kuriózní smrtí postaršího muže, který posilněn viagrou zkolabuje při milování s mladou milenkou. Na otcově pohřbu za účasti jeho nesčetných milenek se Jana (T. Vilhelmová) a Anna (K. Kaiserová) dozvídají o existenci bratra Vladimíra (J. Budař). Zatímco nejmladší ze sourozenců Anna, která touží být krásná a dokonalá, čeká na svou příležitost, sestra Jana je na pokraji nervového zhroucení a všemožně se snaží zachránit rozpadající se pětileté manželství se záletnickým Janem (O. Vetchý). Bratr Vladimír se shodou řady neuvěřitelných okolností ocitá na životní křižovatce…

Na hrdinku v tomto pečlivě realizovaném salónním příběhu dopadá jedna rána osudu za druhou: neprosadila se jako herečka, živí se jako podceňovaná manekýnka a dokonce porodila nemanželské dítě, když uvěřila úlisným lžím. Přesto se nevzdala a dále usiluje o prosazení na divadelních prknech, k dobrému rozpoložení jí pomáhá i optimistická kamarádka.