Televizní program

V roce 10191 se vládce vesmíru snaží získat kontrolu nad substancí umožňující cestování kosmickým prostorem. Tato látka se vyskytuje pouze na Pouštní planetě. Tamní obyvatelé pod vedením svého spasitele Paula Atreida se snaží od vládce osvobodit. David Lynch vytváří svůj příběh z budoucnosti podivuhodnými obrazy. Jedná se o jeho první experiment s barvami, ostatně silně stylizovanými (převládá odstín písku, skal, země). Lynch tento svůj film nazývá „symfonií prostoru“, doznává nicméně, že mu žánr sci-fi příliš nesedí. Film však přišel v době, kdy bylo obecenstvo již přesyceno filmy o „hvězdných válkách“ a pro znalce Herbertova románu nebyla jeho Lynchova verze dost uspokojivá.

Západoněmecký obchodník, ve skutečnosti zdatný pracovník zpravodajské služby, chce využít bývalé známosti se spolužáky gymnázia v Kostelci a snaží se s nimi navázat kontakt…

Koprodukční seriál České a Slovenské televize nás zavede do „staré“ Bratislavy. Nadporučice Zuzana Krauzová se vrací na Oddělení násilné kriminality, aby pátrala po zločinech ukrytých ve zdánlivě klidných uličkách historického centra Bratislavy.

Viera je osamelá mama s dvoma deťmi, ktorá žije v Berlíne. Kedysi pracovala ako vedúca staničná sestra v nemocnici, no neskôr ostala bez práce. Po neúspešných pokusoch nájsť si niečo v Berlíne, dostane ponuku, ktorú vo svojej životnej situácii nemôže odmietnuť. Avšak má to jeden háčik. Bude sa musieť s deťmi presťahovať až na západnú hranicu Nemecka, šesťsto kilometrov od Berlína. Získa prácu ako ošetrovateľská asistentka v lekárskej praxi doktora Wegnera, avšak cenou za to bude odtrhnutie jej detí od domova. Viera i jej deti Paul a Mia, zanechajú svoj rozbehnutý život v Berlíne a ocitnú sa v úplne odlišnej, neznámej, zato atraktívnej turistickej oblasti Nemecka. Deti si budú zvykať na nové prostredie, školu a kamarátov a Viera na novú…

Po rozchodu s přítelem se Tereza vrací domů ke své mámě a bratrovi Michalovi, desetiletému klukovi zajatém v dospělém těle, aniž by tu tušila, že tenhle návrat navždy změní její život. Domácnost, do které se vrátila, se totiž na rozdíl od ní ani trochu nezměnila. Máma pořád žije jen pro svého syna, a bratr má před ní ve všem přednost. Tereza má intenzivní pocit, že by máma měla myslet víc na sebe… a taky na ni. A tak se rozhodne udělat krok, po kterém už nikdo z nich nebude takový, jaký byl.

Frida Kahlo si vydobyla v dějinách umění místo tak jedinečné jako je výjimečný její životní příběh, poznamenaný láskou, strastí, bolestí, ale i schopností vnímat úžasnou barevnost světa a žít i tvořit naplno, odhodlaně a bez zábran. Jaké bylo dětství budoucí umělkyně? Kdy začala kreslit? Jak se na sebe dívala v době prvního milostného zklamání?

Nezaměnitelná tvář, nádherné hluboké oči, přirozeně plné rty. Vzhled laně, pohled nevinné dívky. Tak si pamatujeme hvězdu jménem Nastassja Kinski z filmů jako Tess, Kočičí lidé, Nevěrně tvá či Paříž, Texas. Její dětství bylo nešťastné a především krátké. Ve třinácti kradla jídlo, aby pomohla matce uživit rodinu, a ve čtrnácti už natočila svůj první snímek Chybný pohyb. Jeho režisér Wim Wenders se pro ni stal náhradním otcem a uměleckým guru. Její biologický otec, slavný a kontroverzní Klaus Kinski, se o ni začal zajímat až v době, když už sama byla slavná. Herečkou je Nastassja Kinski dodnes, i když její tvář neplní titulní stránky módních časopisů. Je stále krásná, chytrá, skromná a svéhlavá. Necítí potřebu se zavděčit všem, projekty si vybírá…

Příběh legendárního zpěváka a básníka Leonarda Cohena a jeho múzy, výjimečné ženy, Marianne Ihlenové.

Příběh je zasazen do pohraničního městečka Eglau a jeho ústřední postavou je bohatý mlynář a majitel pily August Habermann. Ač Němec, nerozlišuje české a německé obyvatele své obce, pomáhá i za cenu možného vlastního sebezničení. Válka, nacistická surovost a zřejmě i značně podlomená psychika lidí však udělá své v okamžiku osvobození a Habermann se stává obětí lidového lynče, jeho žena a dítě musí odejít do Německa spolu s dalšími sudetskými Němci v rámci poválečných odsunů. Režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu.