Televizní program

Stavba Berlínské zdi byla zahájena v noci 12. srpna 1961. Byli jí zaskočeni nejen východní a západní Němci, ale i celý svět. Jak k tomuto okamžiku došlo? Berlínská zeď rozdělovala Německo téměř po třicet let. Rozervala rodiny a zničila životy. Ti, kteří se ji pokusili zdolat, riskovali smrt. Staneme se svědky její výstavby a pádu od chvíle, kdy je zažili na vlastní kůži přispěvatelé do tohoto pořadu. Deníky a dopisy pamětníků poskytují velmi osobní pohled na dané události, bláznivé zvraty, přelomy i rozvířené emoce. Lidé byli oběma těmito událostmi, k nimž došlo zdánlivě přes noc, naprosto zaskočeni. Podíváme se na příběh fotografa Dietmara Riemanna, který se v září roku 1989 rozhodl vzdát naprosto všeho a opustit NDR s nadějí, že ho…

Snímek je závěrečným pokračováním Sedmi statečných. V této kapitole se hlavní střelec již usadil s novou ženou a stal se šerifem jednoho malého městečka. Jeho mírumilovný život ale naruší příjezd psychotického zlosyna, který vyloupí banku, postřelí šerifa a nakonec znásilní a zabije jeho novou ženu. Šerif poté dostane za úkol chránit ovdovělé ženy před nemilosrdnými bandity. Na pomoc si vezme novináře z Východu a pět otrlých trestanců a společně pak učiní řádění zloduchů přítrž.

František „Ringo“ Čech je typickým příkladem renesanční osobnosti, a to se všemi pozitivními i negativními konotacemi, které toto sousloví přináší. Pražský rodák, jenž pochází z rodiny vídeňských Čechů, zasáhl do životů nás všech, aniž bychom si to uvědomovali. Ať už svými uměleckým počiny, nebo politickými názory. Ty bývají nezřídka označovány za kontroverzní. F. R. Čech je člověk, který pro svůj naturel nemůže být nikomu lhostejný. Jedna část společnosti ho obdivuje, ta druhá zatracuje. Dokumentární film Jakuba Slomianyho a Petry Všelichové si nedává za úkol na této bipolaritě nic měnit. Umělci, na rozdíl od politiků, si mohou dovolit společnost rozdělovat. A přiznejme si, že Ringo je víc umělec než politik. Také proto ho v roce 2015 prezident České republiky Miloš Zeman…

Bývalý automobilový závodník Petr se potýká se zoufalým nedostatkem peněz a jako člověk zvyklý na trvalé nebezpečí i s pocitem nudy a prázdnoty. To ho nakonec dovede až k tomu, že se svým přítelem, milovníkem alkoholu, Charlesem uzavře naprosto absurdní sázku, že za příslušný finanční obnos zavraždí Charlesovu ženu a přitom z toho vyvázne ze zdravou kůží. Z vraždy Lízy je nejprve obviněna Petrova žena , podezřelý je posléze i Charles. Petr nakonec „utone“ v sítích policejního inspektora Fowlera …

Kdepak by dovolil kovář, aby si jeho dcera vzala za muže jeho chudého pomocníka, kterého víc než kovadlina baví hra na dudy. Malou naději ale Martinovi přece jen dal. Přinese-li Vendulce šňůru pravých perel, může být svatba. Dudy zavedly Martina do vodního království a víla Mušelína mu za službu perly slíbila. Ale sliby chyby. Nebýt kouzelného dědečka Haltrováka a hlavně statečné Vendulky, dodnes by Martin sloužil rozmarné Mušelíně.

Pohádka o Mukovi, který, ač malý postavou, přece jen svým dobrým srdcem získá princeznu za ženu. Muk byl sirotek a ještě k tomu malého vzrůstu, ale byl milý a dobrosrdečný. A tak se ho ujala čarodějka, které kdysi zlý král zahubil syna. Mukovi se zalíbila princezna a tak šel tomu králi sloužit. Na cestu ho čarodějka vybavila kouzelnými dary – měšcem, v němž peníze neubývaly, a kouzelným kloboukem. Kdo si ho nasadil na hlavu, rázem se ocitl tam, kde si sám přál. Muk se stal královským rádcem, jenže králova nenasytnost po penězích ho uvrhla do žaláře. A to čarodějka nemohla nechat bez potrestání, přichystala králi trest i za svého syna. Jaký, to uvidíte v pohádce podle německého klasika Wilhelma Hauffa.

Ve filmu Skrytá vada, který se odehrává v roce 1970, exceluje Joaquin Phoenix v hlavní roli Larryho „Doca“ Sportella, soukromého očka z kalifornského města Gordita Beach. Jeho bývalá přítelkyně Shasta Fay Hepworthová Doca přesvědčí, aby vyšetřil zmizení bohatého realitního makléře, kvůli kterému ho opustila. Doc během svého podivného pátrání v marihuanovém rauši odhalí síť vzájemně propojených spiknutí, do nichž je namočená policie, neonacisté, gangsteři, drogoví dealeři, zubaři, rehabilitační zařízení, rockeři, federální vláda i tradiční novoanglický establishment.

Od roku 1984, kdy na filmové plátno poprvé vstoupil čerstvý idealistický absolvent policejní akademie Francois Lesbuche, aby se do tajů policejní praxe nechal zasvětit protřelým, zkorumpovaným kolegou Reném Boisrondem, uplynula v Seině spousta vody. Ke krimikomedii Prohnilí přibylo v roce 1990 divácky neméně úspěšné pokračování Prohnilí proti prohnilým. Ve třetím dílu, u jehož zrodu stál opět jeden z nejúspěšnějších komediálních režisérů Claude Zidi, se cesty sehrané policajtské dvojky z pařížského Montmartru znovu protnou…

Fiktivní major William Martin z britské Královské námořní pěchoty se stal jednou z nejznámějších legend druhé světové války. Sehrál klíčovou roli v brilantní britské klamné operaci s krycím názvem Operace Mincemeat. Jejím cílem bylo přesvědčit německé velení, že se Spojenci v létě 1943 nevylodí na Sicílii, ale zaútočí na Sardinii a v Řecku. Britští zpravodajci použili tělo zemřelého muže, vybavili ho falešnou identitou i dokumenty, následně ho záměrně nechali vyplavit u španělského pobřeží. Němci této kamufláži uvěřili, což Spojencům výrazně usnadnilo dobytí Sicílie… Špionážní válečný film Muž, který neexistoval vychází ze stejnojmenné knihy, v níž autor Ewen Montagu popsal průběh nejslavnější klamné operace, která se zrodila v jeho hlavě. Právě díky jeho svědectví byla tato výjimečná válečná událost oficiálně potvrzena….

Otisky tvorby Ernsta Wiesnera nacházíme na mnoha místech v Brně, málokterý autor se podepsal tolik na podobě dynamicky se rozvíjejícího Brna v počátku 20. století. Počátky tvorby mladého architekta Ernsta Wiesnera, ovlivněného Vídeňskou modernou a učením Adolfa Loose, byly souhrou historických okolností spojeny s nebývalou expanzí města Brna a vznikem Československé republiky. Doba velkých změn byla jistě příznivá k prosazení tak radikální změny stavebního slohu v městě Brně, které tak mohlo pro jednou v dějinách držet prst na tepu doby. Není divu, že díla funkcionalismu jsou dodnes pýchou brněnské architektury a stylový purismus Ernsta Wiesnera má stále své četné obdivovatele. Z obecně známých faktů se dá usuzovat, že jeho nepřetržitě se rozvíjející kariéra nedávala příliš prostoru pro osobní život. Téměř…