Televizní program

Vikingové navždy změnili Evropu, přesto polovina jich zmizela zcela z historických knih – a to ženy. Zcela neprávem, protože ve světě Vikingů hrály důležitou roli a prováděly mimořádné činy: vikinské ženy velely lodím, zakládaly kolonie, chápaly se zbraní a vyjednávaly s císaři. Jejich stopy je možné prokázat od Ameriky po Kyjev a bez jejich životopisů by byla doba Vikingů neúplná. Tento seriál podává zcela nový pohled na tuto fascinující kulturu. Exkluzivní rozhovory s odborníky celého světa vykreslují autentický obraz vikinského světa podle nejnovějších vědeckých objevů. Velmi kvalitní rekonstrukce nás zavedou do doby raného středověku Vikingů a oživí tuto fascinující a dlouho ztracenou dobu.

Ke svému názvu přišli Bakaláři až o něco později. První pořad se jmenoval Kufr za dveřmi. O příběhy na toto téma tvůrci požádali psychiatra Miroslava Plzáka, Jaroslava Dietla a Vladimíra Menšíka. Vladimír Menšík tehdy napsal povídku o manželovi, který při banální hádce rozkopl dvířka od kredence a kufr, do něhož je jeho žena uložila, aby je odnesl opravit, považoval za vyhazov. Diváci byli nadšeni, psali a přáli si pokračování. Jaroslav Dietl svolil, že bude pro nově vznikající pořad psát scénáře, ale kde neustále brát témata? Další nápad si poradil i s tímto problémem: výzva, aby diváci psali své příběhy, vyvolal až nečekanou reakci. Dopisy, které během následujících let přišli do televize, by se daly počítat na desetitisíce. Pořad dostal název…

Vystudovaní odborníci měli v dobách normalizace jen málo příležitostí ověřit si své znalosti zahraniční praxí. Vyhledávali proto kdejakou příležitost k vycestování. Ti nejpodnikavější se o to pokoušeli zorganizováním vlastní expedice. Museli přitom nejen přesvědčit své nadřízené, ale především „obalamutit“ příslušné státní a stranické orgány, aby jim vyjet povolily. Jednotlivé díky: 1. Šlápoty 2. Prskolety 3. Sám proti oceánům 4. Za kmenem Rembaranka 5. Let do Tokia 6. Lambarene 7. Tatra kolem světa 8. Annapurna 1969 9. Expedice Korál 10. Expedice Dudh-Kosi 11. Vražednou stěnou Eigeru 12. „Šťastné“ František 13. Dvanáct koní na Aljašku 14. Cesta do Amry 15. Bez dokladů přes Kavkaz 16. Útesy smrti Yassi Ada 17. Poprvé v kolébce hokeje 18. Plavba voru Kantuta 19. Sochařem v Africe…

Zcela nová a dosud nezveřejněná fakta o utajovaných zbraních, dokumentech a vojenských operacích, které měnily chod dějin.

Druhá světová válka byla obdobím nebývalých zbrojních inovací, kdy se státy předháněly ve snaze zajistit si vítězství a vyhnout se porážce. Seriál představí fascinující škálu vynálezů: od masivních tanků srovnatelných velikostí s malými budovami až po první přístroje pro noční vidění, záhadné paprsky smrti, bomby ovládané holuby nebo ambiciózní letadlové lodě vyrobené z ledu. Seriál také ukáže neuvěřitelnou vynalézavost, ambice a občasné šílenství, které tehdy v oblasti tajných a experimentálních zbraní vládlo.

Mlčící archivy promlouvají, autoři cyklu vdechují nový život němým záběrům. Vrhají nové světlo na druhou světovou válku a roky před ní, odhalují, co si vládci Říše a jejich přisluhovači při natáčení skutečně říkali v domnění, že je nikdo neslyší.

Osudové momenty konce druhé světové války z moravské metropole.Historický dokument o drastickém konci dlouhodobého soužití tří etnik na území města Brna. Silné německé a židovské menšiny, žijící v Brně od středověku, se zpravidla dokázaly s českým živlem sžít a formovaly významně podobu města. Radikalizace a nástup Adolfa Hitlera k moci však přivedl brněnské Němce do tábora nacistů a do války. Začala doba etnických čistek, při nichž Brno mělo postupně o svou jedinečnost přijít. Dokument zachycuje období druhé světové války, zejména pak od podzimu 1944, kdy bylo Brno masivně bombardováno, až do května 1945, kdy došlo k živelnému odsunu německých obyvatel Brna na rakouské hranice. Osu vyprávění tvoří zkušenosti českého redaktora Lidových novin a spisovatele Bedřicha Golombka, který své osobní útrapy i…

Televizní fejetony z atraktivních míst, na kterých je patrná zkušenost a autorský podíl rozhlasových a televizních zahraničních zpravodajů, vysíláme už od roku 1993. Hlavním rysem těchto krátkých návštěv v evropských zemích je pohled očima novináře, který divákům připomíná reálie i historické souvislosti, vždy ovšem zasazené do kontextu současného společenského vývoje a bezprostřední atmosféry dneška. Mezi průvodci krajinami svého srdce se vystřídala řada zvučných jmen. Tím prvním byl nezapomenutelný Karel Kyncl, navázali na něj Marie Woodhamsová, Milan Fridrich, Tomáš Sniegoň, Petr Voldán, Lída Rakušanová, Jan Šmíd, Jaroslav Skalický, Petr Bílek nebo David Šťáhlavský. Nejnověji se k těmto jménům připojují Miroslav Karas a Martha Elefteriadu. V průběhu let se rovněž stabilizoval tým spolupracovníků, kteří jsou zárukou dobré úrovně této populární publicistiky. Od…

Sportovci se odjakživa snaží posouvat hranice svých možností. Díky pokrokům v poznání anatomie se naučili maximálně využívat své fyziologické vlastnosti, a ještě donedávna rok co rok překonávali rekordy. Pokrok ve sportu byl tak překotný, že se v současné době dostáváme do dříve neznámé situace. Rekordy se už překonávají jen zřídka a vítězství často závisí na těch nejmenších detailech. V době, kdy se ze špičkového sportu stal nástroj na vydělávání ohromných částek a tlaky, které v něm panují, se neustále zvyšují, jsou sportovci nuceni zatěžovat svá těla na nejvyšší možnou míru. Podat dobrý výkon je pro ně jako droga. Jinak by si tělo tak neničili. Sport bolí a je čím dál náročnější… Tělo má v sobě zvláštní schopnosti. Ale v bezhlavé honbě…

Dokument zachycuje proces obnovy, výroby a navrácení zničených zvonů do kostela sv. Markéty v Kašperských Horách. Dominanta města a klenot Šumavy přišel vlivem válečných událostí dvakrát o své zvony, neboť v první i druhé světové válce byly vždy zabaveny a použity jako surovina pro zbrojní průmysl… Historické okamžiky zažily v srpnu 2021 Kašperské Hory. Po téměř osmdesáti letech se do tohoto šumavského města vrátily zvony pro věž kostela svaté Markéty. Stalo se tak na základě úspěchu projektu „Zvony pro Šumavu“ a rozsáhlé veřejné sbírky z iniciativy místních spolků. Snahou bylo vyrovnat jednu z dosud čitelných kulturních ztrát ještě z dob druhé světové války a obnovit jeden z významných prvků místního genia loci. Dokument zachycuje také práci zvonaře Petra Rudolfa Manouška a…