Televizní program

Byl to nejsenzačnější archeologický nález 20. století. Více než 5 tisíc předmětů pohřbených společně s ostatky mladičkého krále dodnes podněcuje fantazii vědců i obdivovatelů… Součástí asi nejslavnějšího pokladu v dějinách, objeveného v listopadu 1922 britským archeologem Howardem Carterem v dosud neznámé hrobce egyptského Údolí králů, je pohřební výbava faraona, ale i předměty každodenního života. Světoznámá zlatá maska vážící 10 kilogramů a vnitřní rakev, která je vyrobena z ryzího zlata, s hmotností dokonce 110 kilogramů, vévodí souboru pěti tisíc artefaktů. Nyní, 100 let od senzačního objevu, odhalují vědci pozoruhodné podrobnosti o původu některých cenností. Že by původně nepatřily mladičkému králi Tutanchamonovi?

Pobyt ve tmě rozkryl Jaroslavu Duškovi vnitřní svět, na který ve filmu navazují setkání s inspirujícími bytostmi a místy. Poznání, že náš svět je naučená realita, kterou můžeme měnit, podpoří udivující návštěva CERNu, koupání v zamrzlé řece, setkání s divokou delfínicí v Irsku, s dětmi, které vidí i se zavázanýma očima, s čistou podivuhodnou přírodou a dolmeny Korsiky, s veselými Maory, pilnými včelami a další. S lehkostí a humorem Jaroslava Duška vstoupíme do vnitřního klidu a harmonie, kde nejsou obavy a strach, kde žije především radost a svoboda.

Útěk do Berlína je dokumentárním filmem o jednom z největších příběhů studené války, kdy se skupina pěti mladých mužů rozhodla se zbraní v ruce opustit tehdejší komunistické Československo, aby se zapojila do bojů v tehdy očekávané válce mezi Západem a Východem. Psal se rok 1953 a my dnes prostřednictvím posledních pamětníků sledujeme 30denní dramatickou cestu do Západního Berlína a následné osudové události, které se staly jejím blízkým doma. Příběh bratří Mašínů jde zpátky na území dvou států, které už na mapě nenajdete – místy děje jsou Československo a Východní Německo, jeho údobím raná padesátá léta. Svět rozpalují vášně studené války. Barvou dne je rudá, odstíny morálky jsou šedé a v příběhu vystupuje 25 tisíc statistů pročesávajících pošmourné bažiny na jih od Berlína. Jsou jimi celá…

Životopisný film Století Miroslava Zikmunda přináší osobitý pohled na bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět. Byl počat za Habsburků, narodil se pět měsíců po vzniku první republiky. Přežil 2. světovou válku, zažil nástup komunismu i jeho pád. StB byl označen jako „nebezpečná osoba nejvyšší třídy nebezpečnosti“. Pobýval v Africe, když zanikal koloniální systém. Setkal se s prezidenty, seznámil se s Gagarinem i Hillarym. Zažil nástup demokracie a „všemocného“ kapitalismu… Vydejme se napříč dějinami a nechme si vyprávět příběh minulého století prostřednictvím muže, který jej zažil…

Když Ted Crawford zjistí, že jej jeho překrásná a výrazně mladší manželka Jennifer podvádí s jiným, naplánuje její vraždu. Na místo činu přijede i detektiv Rob Nunally, který jako jediný získá povolení vstoupit do Crawfordovy rezidence. Crawford se k vraždě manželky okamžitě přizná, ale Nunally mu prakticky nevěnuje pozornost, protože si na podlaze všimne své milenky Jennifer – jejíž pravou identitu dosud neznal – v kaluži krve. Crawford je po svém přiznání okamžitě uvězněn a obžalován. K případu je přidělen mladý asistent okresního prokurátora Willy Beachum, který se úspěšně dere do světa firemního práva. Ale nic bohužel není tak jednoduché, jak to vypadá. V závěrečném duelu si Crawford i Willy uvědomí, že zákonitě jednou nastane “okamžik zlomu”, kdy se poruší…

Některá zvířata z divočiny vynikají jako tanečníci, zápasníci, gymnasté nebo akrobaté. Jiní jsou neohrabaní či mazaní klauni. Zvířata se mezi sebou baví i hrají si a řada z nich se nebojí přiblížit k člověku… Přinášejí nám radost i smích. Jejich jevištěm je celý svět. Na Gibraltaru tropí neplechu magoti bezocasí, kteří bleskovou rychlostí okrádají neopatrné turisty. Vtipné? Ano, pokud nepatříte k jejich obětem. Jejich příbuzní, japonští makaci červenolící, berou život mnohem pomalejším tempem a líně relaxují po krk ponoření v přírodních horkých pramenech. Jasně růžové zbarvení na tvářích s moudrým výrazem přitom připomíná staré pány, kteří strávili příliš času ve vířivce. Na ostrově Ellesmere v Kanadském arktickém souostroví se filmařům podařilo zachytit něco poněkud šíleného. Místní vlci se dostali ke ztracenému…

Soukromý detektiv Holland March (Ryan Gosling) a nájemný ranař Jackson Healy (Russell Crowe) spojují své síly a podílejí se na vyšetřování pohřešované dívky a zdánlivě nesouvisejícího úmrtí jedné pornohvězdy.

New Year’s Eve oslavuje lásku, naději, odpuštění, druhé šance a nové začátky v příbězích párů i singlů, jež se vzájemně proplétají a odehrávají se uprostřed pulzujícího New Yorku plného nadějí během nejkouzelnějšího večera roku.

Výtvarné vzdělání vždy patřilo k dobrému vzdělání monarchů a vyšší šlechty a nejinak je tomu i u nejstaršího syna královny Alžběty II… O současném britském králi Karlovi III. toho bylo řečeno, napsáno i natočeno mnoho, ale dnešní dokument můžeme označit za unikátní. Dostaneme totiž příležitost nahlédnout přímo do jeho skicářů, které prý stále nosí s sebou. Miluje okamžiky, v nichž zachytí své okolí jen a jen podle svého. Má rád i tvorbu svých královských předků a příbuzných. „Na svět přicházíme a odcházíme z něj, ale tyhle věci žijí dál. Myslím, že právě to je na pohledu na kresby a malby mých předků tak strhující. Víte, že tam byli, představujete si, jak sedí a skicují či malují, a to je nesmírně cenný…

Tříletý dialog dokumentaristy Pavla Štingla se sochařem Jaroslavem Rónou během realizace jedné z největších bronzových jezdeckých soch na světě… Sběrný snímek Odvaha, který byl ve světové premiéře uveden na 51. MFF v Karlových Varech, vznikal v průběhu realizace stejnojmenné sochy Jaroslava Róny v letech 2014–2015. Svým stylem volného víceletého rozhovoru mezi dokumentaristou Pavlem Štinglem a sochařem Jaroslavem Rónou navazuje na dokument „Popis jednoho zápasu“, který o dvanáct let dříve vznikal během realizace pomníku Franze Kafky v Praze.Bronzový jezdecký pomník pro veřejný prostor je alegorií odvahy. Moravské náměstí v Brně tak završilo svůj odkaz čtyř platónských ctností dobré obce, které jeho nové podobě navrhnul architekt Josef Hrůša. Socha je dedikována Joštu Lucemburskému, markraběti moravskému.Vznik pomníku provázela řada peripetií, léta soutěžení, mnoho diskusí…