Televizní program

Nezaměstnaný herec Michael Dorsey těžce shání už jen drobné role, a proto se rozhodne prorazit v ženském převleku. Dostane hlavní úlohu v populárním seriálu, má úspěch, ale problémy „rozdvojené osobnosti“ ho samozřejmě stále častěji dostávají do mnohdy neřešitelných situací. Zvláště když se zamiluje do půvabné kolegyně Julie… Tootsie stojí a padá s přesvědčivostí masky a hereckého výkonu Dustina Hoffmana. Slavný herec tady dostal „nejlepší ženskou roli roku“, jak se výstižně vyjádřil jeden anglický recenzent v dobové kritice, a podává v ní opravdu obdivuhodný výkon.

Ministr policie a financí Don Salluste, postavou nejmenší z grandů na dvoře španělského krále, je nenáviděným pro svou lakotu, s níž necitelně vymáhá daně a bezohledně je strká do vlastní kapsy. Jenomže to se najednou zhroutí – jednou z komorních dam královského dvora je falešně obviněn a ze dvora také vyloučen. Jenomže to by nesměl být mistrem intrik a podvůdků. Chce co nejrychleji běh událostí zařídit tak, aby se všechno, co ztratil, k němu postupně zase vrátilo. Onoho granda hraje Louis de Funes a jeho poněkud vyššího sluhu Yves Montand.

O jejich lásce už toho bylo napsáno, řečeno i natočeno opravdu mnoho. Přesto ani po čtvrt století nedá lidem spát, jak to asi mezi Dianou a Dodim Al-Fayedem bylo doopravdy. Tento dokument se snaží prostřednictvím svědectví lidí, kteří oba protagonisty příběhu novodobého Romea a Julie znali osobně, zrekapitulovat události, jež, jak všichni víme, skončily tragickou dopravní nehodou v pařížském silničním tunelu v srpnu roku 1997.

Romány Alexandra Dumase představují ideální předlohu pro filmové adaptace. V naší představivosti mušketýři tráví čas souboji, mařením spiknutí a záchranou cti královny a krále Francie. Mnohdy bojují z rozmaru. Skuteční královští mušketýři byli elitním sborem připraveným zemřít pro krále. Od roku 1665 se účastnili většiny vojenských akcí Ludvíka XIV. Vydejme se po stopách proslulého oddílu do 17. a 18. století. Ponechme stranou fikci a posviťme si na dosud neznámá fakta o osudech Dumasových legendárních hrdinů.

Naši domácí mazlíčci se v posledních letech stali hvězdami sociálních sítí. V zábavných či artistických kouscích si ale libují i volně žijící zvířata. Dobrovolně i nedobrovolně. Z mnoha záběrů vyplývá, jako by je hra bavila. Je tedy na rozdíl od obecně vžitého názoru možné, že by zábava nebyla výsadou pouze nás, lidí? Dávno víme, že mláďata se hrou učí. Jde ale jen o výchovné lekce řízené instinktem? Podle několika studií a experimentů nacházejí i divoká zvířata ve hře potěšení. A jak je to při pohlavních aktivitách?

Nedá se říct, že by jméno Rowan Atkinson bylo ve Velké Británii do 1. ledna 1990 neznámé. Herec a autor měl za sebou nejen úspěšné televizní projekty, jako byl seriál Černá zmije, ale také účast v bondovce Nikdy neříkej nikdy. Už od studií na Oxfordu tvořil nerozlučnou dvojici s Richardem Curtisem, kamarádil se i s dalším spolužákem, Howardem Goodalem, v Černé zmiji řádil s dnešními hvězdami jako Hugh Laurie či Stephen Fry. A pak na Zemi přistál pan Bean. Odkud? Možná z vesmíru, ale spíš z Curtisovy a Atkinsonovy minulosti. Bean byl totiž hlavní postavou původně divadelních skečů. V televizi ITV ale jednoho dne zatoužili po půlhodinové komedii, která by doplnila jejich tehdejší hit číslo jedna, nekonečný seriál Coronation Street….

K nejúspěšnějším silvestrovským televizním pořadům tradičně patřily ty, ve kterých vystupoval jedinečný vypravěč a neopakovatelný herec a komik Vladimír Menšík. V posledních letech jeho života natáčelo brněnské studio jeho silvestrovská vystoupení téměř každoročně. V roce 1993 pak dlouholetý Menšíkův televizní spolupracovník, dramaturg Jaroslav Sedlák, vytvořil z jednotlivých monologů a vystoupení, která nalezl v brněnském televizním archivu, střihový pořad, který se od té doby stál stálicí v silvestrovských vysíláních České televize.

Správce horského hotýlku Alois Randa má starostí nad hlavu a pokojská Miluška si balí kufry. Randův bernardýn Bohouš totiž nerespektuje její soukromí. Přichází host a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel psa s ním uzavře sázku – jestliže dokáže sníst víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, bude zastávat týden místo pokojské…

Vzduch, Oheň, Země, Voda – čtyři živly – a jejich vládce, samotné Slunce, jsou rozezleny kvůli zkušenostem, které na své pouti pozemským světem učinila Dešťová víla. Lidé už myslí jenom na peníze a láska a pomoc bližnímu neznamenají pro ně vůbec nic. Jako pro sedláka Lakotu, nejbohatšího hospodáře v kraji. Jeho syn Ondra má rád Květušku, jenže ta by nepřinesla žádné věno, a tak Lakota nutí Ondru do sňatku s bohatou dědičkou pivovaru. A také jediná Květuška se ujme chudé žebračky, za kterou se přestrojila Dešťová víla, a proto jen ona dostane moc, aby navrátila vodu svému kraji. Takový byl totiž trest, na kterém se dohodly živly spolu se Sluncem: prameny vyschnou a déšť nepřichází… Nebezpečná je cesta, nebezpečné jsou…

Pohádka začíná jedné bouřlivé noci na Šibeničním vrchu, kdy tulák Vojta náhodou objeví v podzemí poklad, který hlídá tajemný duch. Vojta se vyděsí a uteče, předtím si ale stihne strčit do kapsy pár zlaťáků a malé křesadlo. O peníze ho vzápětí připraví v podivné hospodě. Dozví se tam ale také o krásné princezně, která nikdy neopouští zámek. Když Vojta konečně použije křesadlo a přivolá tak nevědomky ducha, který mu musí sloužit, jeho život se od základu změní. Na Vojtovo přání přinese duch v noci spící princeznu a Vojta se do ní okamžitě zamiluje. Nemyslí na nic jiného, než jak být s princeznou a duch mu v tom s radostí pomáhá. Mezitím si totiž hodného Vojtu oblíbil a v jeho přítomnosti…