Televizní program

Druhá světová válka, podzim roku 1941. Do Němci a Italy obleženého města Tobruku v severoafrické Libyi jsou odveleni vojáci 11. východního československého praporu a mezi nimi i mladý voják Jiří Pospíchal. Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, ohrožením života a všudypřítomnou smrtí… Drsné vyprávění režiséra Václava Marhoula, v němž hraje důležitou roli poušť jako symbol lidské pomíjivosti, bylo oceněno třemi Českými lvy (za kameru, zvuk a hudbu). Natáčení exteriérových scén snímku inspirovaného románem Rudý odznak odvahy z pera Stephena Cranea předcházela tvrdá vojenská příprava všech účinkujících.

Rozmarný snímek natočený podle literární předlohy středoškolského profesora Jaroslava Žáka však dodnes neztratil nic ze svého půvabu a nezapomenutelné scény a postřehy ze školních škamen stále znovu baví další generace diváků.

A magyar puszta mai képe az ember tájátalakító tevékenységének az eredménye, aki az élőhelyeket az idők folyamán megváltoztatta és nagy részét művelésbe vonta. A puszta megmaradt foltjain együtt él ma már a földhasználó ember és a különleges madárvilág. Olyan fajok telepszenek meg rendszeresen környezetében, amelyek tőlünk nyugatabbra már nem vagy csak nagyon kis számban találhatóak meg. A madárvonulások idején madárszállóvá válnak a puszta egyes részei, még azok is, ahol gazdálkodási tevékenység folyik. Ez az együttélés értékek és természeti szépségek fennmaradását eredményezte.

V Itálii roku 1989 naváže mladý tenisový talent nečekané pouto se svým svérázným trenérem. Společně hledají úspěch, svobodu a druhou šanci.

Mužům stále patří privilegovaná pozice. Přesto do mediálního prostoru čím dál víc proniká pojem „krize mužství“, dochází k rozvolňování rolí a růstu nejistoty, co dnes vlastně znamená být mužem. Danou otázku si klade i režisér Jan Hušek. Do třinácti let se počůrával, čímž si vysloužil nelichotivou přezdívku z názvu filmu. Ve svém otevřeném videodeníku zachycuje fyzickou a duchovní transformaci při cestě od kluka k muži. Vrací se do lesů i ke kořenům dětských traumat. Kameru při tom otáčí jak na sebe, tak na různé učitele nebo svého otce. Možná znakem dospělosti nakonec není přepjatá mužskost, ale přijetí vnitřního pochcánka.

Seriál vypráví temný příběh civilizace, která je považována za kolébku naší kultury. Když pomyslíme na starověké Řecko, vybaví se nám moudrost, filozofie a demokracie… Ale za touto slavnou fasádou se skrývala společnost založená na otroctví a násilí, která uctívala excentrické bohy. Postupně odhalíme světlé i temné stránky starověkého Řecka, od jeho počátků až po helénismus.

Florencie 15. století měla pověst kulturního centra Evropy a říkalo se, že tu žilo víc umělců než řezníků. Jak ji ve svých vzpomínkách viděl Michelangelo? A jak dnes vnímáme tuto dobu a díla, která tu vznikla? První díl dokumentární trilogie BBC

Jeho věty o neúplnosti nejen ukázaly hranice lidského poznání, ale i konkrétně změnily náš svět. Položily teoretické základy vývoje počítačů, programování a systémů vedoucích k umělé inteligenci. Geniální Gödel se celý život snažil nepodlehnout sílící duševní poruše a také šílenství kolem něj v podobě antisemitismu, nacismu a válek. Dokumentární film režiséra Jana Mudry sleduje Gödelův život mezi Brnem, Vídní a Princetonem v USA. Prostřednictvím dosud neznámých a nepublikovaných materiálů z osobního archivu Kurta Gödela film vypráví o osudu génia ve 20. století.

Pokud bude tento prototyp úspěšný, mohli by inženýři postavit auto, které by jezdilo prakticky zdarma a bez emisí. Příběh tohoto revolučního vozidla začal před deseti lety, když nizozemští studenti technických oborů sestrojili vůbec první čtyřmístný automobil poháněný solární energií, aby se zúčastnili závodu World Solar Challenge v Austrálii. Do závodu se přihlásili s autem, které bylo téměř dvakrát větší než vozy konkurence a projeli celou Austrálií pomocí baterií, nabíjených pouze slunečním zářením. Lex Hoefsloot není jediným průkopníkem, který se snaží využívat čistou energii Slunce k pohonu dopravního prostředku. Tuto odvážnou vizi sdílejí i další inženýři.

Celeste Robinsonová touží stát se učitelkou v mateřské škole, její výukové metody jsou však shledány příliš avantgardními a ve zkušebním roce neuspěje.Hodnotitelka usoudí, že by se lépe hodila pro jinou práci a domluví jí pohovor na pozici au pair. Má se starat o dvě děti ovdovělého Richarda Tylera, bohatého developera z New Yorku. Celeste práci nutně potřebuje, a tak ji vnímá pouze jako dočasné řešení, než se bude moci vrátit k učitelství. Místo získá, ale neustále se s Richardem přou o způsob výchovy dětí, na něž zaneprázdněný otec nemá čas dohlížet jinak než stanovením základních pravidel. Celeste zpočátku netuší, že její svěřenci – dospívající Lilly a mladší Max – mají v plánu udělat jí ze života peklo a donutit ji…