Televizní program

Pěti Oscary oceněný legendární historický epos o lásce v dobách říjnové bolševické revoluce s Omarem Sharifem v hlavní roli. Nezapomenutelný velkolepý historický epos, který v roce 1965 stvořil dvojnásobný oscarový laureát David Lean, je dodnes považován za jednu z nejlepších filmových kronik Říjnové revoluce. Je tedy zcela logické, že jak románová předloha od Borise Pasternaka, tak samotný film byly na území dnešního Ruska po dlouhá léta zakázány. Na pozadí předrevolučních událostí, první světové války a posléze samotného bolševického převratu se zde odehrává téměř dvousetminutový příběh lásky ženatého lékaře Jurije Živaga k mladé Lauře ztělesněné Julií Christieovou. Jejich vztahu však nepřála doba ani lidé. O nezpochybnitelné kvalitě této výpravné romantické fresky svědčí jistě i to, že se dočkala ocenění pěti Oscary…

Angličané o něm natočili film, u nás nesměl být ani pohřben. Unikátní příběh dlouho zapomenutého letce, který dostal Řád britského imperia a v komunistickém lágru ho umučili k smrti.

Když se řekne „deepfake“ většina lidí si asi představí zmanipulovaná videa a fotografie politiků a celebrit. Jenže technologie, která umožňuje vytváření falešného digitálního obsahu představuje velký problém v oblasti pornografie a výzkumy ukazují, že přibližně 95 procent deepfake videí je právě s tímto obsahem. Terčem jsou především ženy, které nikdy k publikování takových materiálů neudělily souhlas a v mnoha případech ani netuší, že umělou inteligencí modifikovaný audiovizuální materiál s jejich obličejem je součástí platforem nebo si jej na zakázku nechal někdo zhotovit. A nemusí k tomu potřebovat ani intimní fotografie obětí – stačí stáhnout pár fotek ze sociálních sítí a tvůrce takových obsahů, ale i jednoduchá dostupná aplikace má hotovo za pár vteřin!

Teroristé obsadí summit G20. Prezidentka Sutton využije své politické i vojenské zkušenosti, aby ochránila rodinu i svět.

Pan Valtr si hodlá léčit pocuchané nervy ve vile přítele Adama, který je právě na záletech jinde. Poklid naruší mladá žena, údajně pronásledovaná bývalým manželem. Sblíží se s Valtrem, kterého považuje za majitele vily, její bratr je při tom fotografuje, přesně podle scénáře, který nadiktovala Adamova manželka.

Knihy francouzského spisovatele Julesa Verna, který se proslavil zejména jako autor vědecko-fantastických románů, znají čtenáři na celém světě. Jeho zaujetí pro techniku a vědu, víra v pokrok, který jejich rozvoj přinese lidstvu, Vernova nezměrná fantazie spolu s geniálním vypravěčským talentem, zajistily jeho dílu nesmrtelnost. Autorovy dramatické příběhy nejednou posloužily jako předlohy k výpravným filmům i divadelním představením. Také televize uvedla adaptace některých jeho děl – na příklad „Bratři Kipové“, Tajemství ocelového města“ a „Dvacet tisíc mil pod mořem“ – dobrodružného příběhu, který se odehrává na palubě legendární ponorky kapitána Nema. V režii Pavla Krause uvidíte jako kapitána Nema Jiřího Adamíru, jako profesora Aronnaxe Jiřího Pleskota, v neméně důležitých rolích pak Jiřího Schmitzera a Vítězslava Jandáka.

Čarodějnice Darmošlapka a Líná kůže udržují svými kouzly obyvatele vesničky Nouzov v lajdáctví a lenošení. Jednou si však déle zdřímnou a po probuzení s hrůzou zjistí, že z Nouzova je úhledná ves plná pracovitých lidiček, z nichž nejpilnější je pekařka Žofinka . Čarodějnice dívku omámí bylinami, takže si ubohá pekařka myslí, že je vznešená dáma, a přestane pracovat. Milovanou Žofinku i všechny sousedy zachrání kovář Martin , na kterého jsou všechna kouzla krátká.

Pohádka vypráví o krkonošském mlýně, který je údajně zakletý, a o tom, jak se z krásné dívky stala hejkalka. Mladá mlynářova dcera Bětka (J. Schneiderová) byla hezká, ale líná a sobecká. Když zle odbyla starého pocestného, který jednoho večera u mlýna požádal o nocleh, pán hor Krakonoš (J. Schmitzer) ji potrestal. Zaklel Bětku do podoby hejkalky – podivné pohádkové bytosti. Jen láska může dívku napravit a mocné Krakonošovo kouzlo zlomit…

Matka měla tři syny, nejmladší Janek byl nevlastní. Ačkoliv to byl hodný mladík, musel vytrpět od bratrů a macechy mnoho ústrků. Bratři chtěli jít do světa a Janek se k nim přidal. Na rozcestí se ale rozdělili. Dál šel Janek sám. Když se prodral lesem, dostal se na mýtinu, kde stály tři podivné stromy. V jednom z nich žila krásná panenka… Tentokrát jsme pro Pohádku pro pamětníky sáhli hlouběji do archivu. Tu dnešní, z roku 1967 natočila R. Mázelová podle scénáře A. Juráskové a do rolí bratrů obsadila J. Novotného, L. Trojana a D. Klapku. Můžete se v ní těšit i na řadu pěkných písniček.

Středoškolák Homer Hickam žije v hornickém městečku ve východní Virginii, kde jedinou možností obživy je práce na šachtě. Homer má velkou fantazii a touží objevovat vzdálené světy. Jednoho dne zahlédne na obloze přelétat první sovětskou družici Sputnik. Začne se zajímat o rakety, a dokonce se díky tomu spřátelí s opovrhovaným „šprtem“ Quentinem. Spolu se dvěma dalšími kamarády pak začnou amatérsky konstruovat malé rakety. První pokusy jsou však zoufalé. Aby získali více znalostí, pustí se do studia chemie, fyziky a matematiky. Nakonec se jim podaří sestrojit překvapivě funkční rakety. Ty nepředstavují jen jakousi lepší hračku, ale pokud uspějí na mezistátní soutěži mladých techniků, i únik z rodiště. V cestě za splněním snu Homerovi stojí nepochopení otce. Přesto se nevzdává a snaží…