Televizní program

Možná Vám přijde nepochopitelné, že někdo lační po bohatství tak silně jako uhlíř Petr v dnešní pohádce. A aby se ho domohl, přijímá neuvěřitelně krutou nabídku. Věřte, že ale nepotrvá dlouho, a i Petr pochopí, v čem tkví opravdové bohatství života. Toho totiž chorobná touha po bohatství přivedla až na pokraj záhuby. Zlému lesnímu duchovi Obrmichalovi se sice podaří vyměnit Petrovo srdce za kus chladného kamene, ale ne na dlouho. Znovuzískání vlastního lidského srdce navrátí Petrovi lásku k lidem i soucit k bližnímu…Jednu z nejkrásnějších pohádek německého spisovatele Wilhelma Hauffa natočil podle scénáře J. Bednáře režisér M. Sobota, který do hlavních rolí mladého uhlíře Petra a dobrého ducha Sklenáříčka obsadil Martina Dejdara a Aťku Janouškovou.

Spisovatel Eric zažívá krizi ve svém bouřlivém vztahu s přítelkyní Lilli. Proto ho pramálo zajímá, že už měl dávno odevzat své texty vadavatelce Svee. Ta tvrdě pracuje, aby nemusela myslet na smrt svého manžela a dcery, proto nemá pro nezodpovědného spisovatele pochopení. Po seznámení s Andersem, Erikovým přítelem a jeho synem Linusem to vypadá, že by mohla být opět šťastná, ale dokáže překonat tragickou minulost?

Zlatou nitku osudu v této pohádce už od kolébky spřádají urozenému princi a dcerce hajného tři sudičky. Ty roztomilé kmotřičky v podání Jaroslavy Adamové, Stelly Zázvorkové a Blaženy Holišové umí splnit tři přání, létají pomocí kouzelného klobouku a zjevují se na zacinkání kouzelného zvonečku.

Bill je nešťastný; je ženatý s dcerou majitele banky, ve které jako bezvýznamný úředník také pracuje, má rád sladkosti a sní o vlastní cukrárně a finanční nezávislosti. Jeho žena Jess je přespříliš připoutána ke svému otci, a navíc si začne s místním televizním reportérem…

Příběh devítiletého Matěje, který vyhrál výtvarnou soutěž kresbou, vyjadřující jeho nenaplněnou touhu po rodičovské lásce, nechce jen dojímat, ale především obrátit pozornost k tomu, co jsou skutečné životní hodnoty. Představitel Matěje Marek Mikuláš získal ve snímku Jiřího Adamce cenu UNICEF za dětský herecký výkon.

Zažil nemilost, úspěch i odchod do ústraní. Na životním příběhu Jiřího Křižana lze dokonale ilustrovat moderní české dějiny se všemi proměnami, zrůdnostmi i euforickými okamžiky. Komunisté mu v padesátých letech popravili otce, za ironickou básničku, kterou složil na dělnického prezidenta Antonína Zápotockého, ho vyhodili ze střední školy. Z rodného Valašska odešel do Prahy. Začal psát filmové scénáře a sbírat ocenění. S Františkem Vláčilem natočil Stíny horkého léta, s Martinem Holým Signum Laudis. Přímočaře a bez kompromisů dokázal pojmenovat dobro a zlo, kde kladný hrdina byl zhusta ?jen? morální vítěz. ?Zlo nemá slabiny,? říkával. Ale právě morální vědomí Křižanovi nedovolilo přijmout státní cenu Klementa Gottwalda za film Signum Laudis. Nechtěl přebírat ocenění, které neslo pojmenování po muži, jenž podepsal rozsudek smrti…

Legionáři bojovali v zahraničí za svobodu země, která staletí neměla svůj vlastní státní útvar. Dvoudílný dokument Hany a Zdeňka Všelichových zaznamenává osudy zajatců (později dobrovolníků), kteří prožili šest let svého života v době Velké války v Rusku, kde v nepřehledném dění během dvou revolucí docházelo k dramatickým zvratům. Vůdcové „permanentní“ světové revoluce zvolili cestu teroru a jejich líbivá propaganda začala sklízet své plody… A v tom všem se ocitlo kolem čtvrt milionu Čechů a Slováků v zajetí a na šedesát tisíc bojujících dobrovolníků. Historie provázející vznik České družiny – později československého korpusu, vrcholila událostmi roku 1918. Dobrovolníci se nepodvolili diktátu sovětského vedení a rozhodli se pokračovat ve své cestě Sibiří k Vladivostoku a dále až na západní frontu, kde by…

Druhá světová válka, podzim roku 1941. Do Němci a Italy obleženého města Tobruku v severoafrické Libyi jsou odveleni vojáci 11. východního československého praporu a mezi nimi i mladý voják Jiří Pospíchal. Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, ohrožením života a všudypřítomnou smrtí… Drsné vyprávění režiséra Václava Marhoula, v němž hraje důležitou roli poušť jako symbol lidské pomíjivosti, bylo oceněno třemi Českými lvy (za kameru, zvuk a hudbu). Natáčení exteriérových scén snímku inspirovaného románem Rudý odznak odvahy z pera Stephena Cranea předcházela tvrdá vojenská příprava všech účinkujících.

Rozmarný snímek natočený podle literární předlohy středoškolského profesora Jaroslava Žáka však dodnes neztratil nic ze svého půvabu a nezapomenutelné scény a postřehy ze školních škamen stále znovu baví další generace diváků.

A magyar puszta mai képe az ember tájátalakító tevékenységének az eredménye, aki az élőhelyeket az idők folyamán megváltoztatta és nagy részét művelésbe vonta. A puszta megmaradt foltjain együtt él ma már a földhasználó ember és a különleges madárvilág. Olyan fajok telepszenek meg rendszeresen környezetében, amelyek tőlünk nyugatabbra már nem vagy csak nagyon kis számban találhatóak meg. A madárvonulások idején madárszállóvá válnak a puszta egyes részei, még azok is, ahol gazdálkodási tevékenység folyik. Ez az együttélés értékek és természeti szépségek fennmaradását eredményezte.