Televizní program

Sestřihy, rozhovory a pohledy do zákulisí MS v ledním hokeji 2024.

Porovnáním lidských a zvířecích vlastností například vyjde najevo, zdali člověk dokáže napodobit určité pohyby zvířat. Muži i ženy budou muset podstoupit nelehkou zkoušku v roli šoférů a poutavá akční scéna nám názorně předvede, jakou formou činnosti toho lidé víc zvládnou: individuálně, nebo kolektivně. Potom nám ještě pan profesor Szerényi na několika optických klamech objasní vztah mezi lidským zrakem a mozkem, načež přistoupí k detailnímu výkladu brutální biologie rostlin.

V divočině má každý tvor svůj herní plán. Útok a obrana, komunikace a páření, lov a budování teritoria. Aby zvíře uspělo ve zmatku přírody, musí mít zkrátka strategii.

Podle zvěstí se v hlubinách oceánu u Jižní Austrálie skrývá 5,5metrový mega žralok. Dr. Lauren Meyer, odbornice na žraloky bílé, a Colin Thrupp, podmořský kameraman, se ho pokusí najít.

Karen a Michal Carrovi jsou nepříjemně otřeseni pokusem o ozbrojené vloupání do svého domu. Zavolají na pomoc policii a když se dostaví sympatický policista jménem Davis, jsou potěšeni jeho péčí a citlivou povahou… jejich původní rozčilení se však brzy stupňuje, Carrovi se setkávají s ledovým terorem… neboť pod Davisovým přátelským zevnějškem se skrývá zmítaná duše s psychotickou minulostí. Davis je maniak, který se chystá k rozehrání smrtelné hry, v níž musí dostat to, co chce.

Most Saint-Nazaire se nachází v ústí řeky Loiry do Atlantského oceánu. Společně s příjezdovými viadukty je dlouhý celkem 3356 metrů a jeho kovová část o délce 720 metrů je zavěšena na 72 lanech. 60 metrů nad řekou vzniklo unikátní architektonické dílo…

V Dánsku jsou vražedkyně vzácností, ale stále existují a žijí mezi námi. Dokument zkoumá jejich motivace, životní osudy a faktory, které je přivedly k těmto tragickým činům

Průlivy vždy sloužily jako mosty mezi světy, spojovaly moře a oddělovaly kontinenty. Průlivy jako Gibraltar, Pas-de-Calais, Malacca a Magalhaes jsou domovem jedinečných ekosystémů, kde endemická flóra a fauna vytvořila důležité interakce s kočovnými druhy a zároveň si vypěstovala mimořádnou odolnost tváří v tvář agresím moderního světa.

Míříme do Střední Ameriky a vracíme se časem do období cca 1200–1000 př. n. l. Kočovní Mayové se usídlili kolem bažin v srdci tropického pralesa. Tito sběrači a lovci museli vyřešit nedostatek vody, tu museli během dešťů nějak zachytit a uchovat pro období sucha. Míříme do ruin města Calakmul, to oživuje počítačová simulace. Tvoří ho 6750+ staveb, dominuje 45metrová pyramida. Díky lidaru džungle mizí, detekuje terénní nerovnosti. Je to jakýsi 3D rentgen oblasti. Pokračujeme do města Naachtun, kde bývalo přes 200 000 obyvatel. 95 % Mayů byli rolníci, jsou zde patrné terasy a vyvýšená pole. Tehdejší dynastie měla ve znaku netopýry. Měli kamenné nástroje, neměli kola, tažná zvířata. Výživu zajišťovala trojice kukuřice, fazole, tykve. Používali také vypalování, měli celkově udržitelný…

Hrabě Bolo Baranský byl sice podle jména velkostatkář, ale na svůj velkostatek nevkročil už celou řadu let a nechával si jen od svého správce posílat z jeho výnosu peníze. Sám žil ve Varšavě rozmařilým životem – a že se při takovém způsobu života peníze kutálí nezadržitelně, věděl každý – jen ne hrabě Bolo. Na jeho statku to také vypadalo podle toho: jedna exekuce stíhala druhou a tak už tam zbývalo jen málo nezabavených věcí…