Televizní program

Životní pouť Štěpána Raka (*8. 8. 1945), kytarového virtuosa, jedné z nejvýznamnějších osobností naší hudební scény, začala za dramatických okolností posledních dnů druhé světové války. Jeho matka, která přijela do Prahy s Rudou armádou, ho jako několikaměsíční dítě ponechala napospas osudu. Naštěstí se ho ujala česká rodina, která ho vychovala. Zřejmě i tento fakt ovlivňuje jeho bohatou uměleckou tvorbu. Mísí se v ní prvky ruské nostalgie s kosmopolitními vlivy z celého světa. Světoběžník (se svou kytarou projel celý svět) hledající své kořeny. Kdysi nalezené dítě má dnes šedivé vlasy. Ale duše kluka v něm zůstala. Kluka, který má touhu zaznamenávat vše zajímavé kolem sebe. Činí tak nejen svojí hudbou. Kromě mistrovských autorských a interpretačních schopností v hudební oblasti ovládá velmi…

Když se v listopadu 2013 roznesla světem zpráva, že populární americký herec Paul Walker zemřel při automobilové nehodě, řekl si kdekdo: „Jasně. Rychle a zběsile.“ Walker byl totiž známý hlavně díky stejnojmenné filmové sérii, kde se to hemžilo nadupanými vozy a nebezpečnými situacemi. Dnešní dokument vám ale dokáže, že nešlo o pohlednou nezodpovědnou hvězdičku. Herec s modrýma očima připomínajícíma legendární pohled Steva McQueena byl hluboce věřícím filantropem, milujícím otcem s úzkými vazbami na rodinu. Narodil se v září 1973 do mormonské rodiny, byl jedním z pěti sourozenců. Vystudoval podmořskou biologii, které se i během své pozdější filmové kariéry amatérsky věnoval. V médiích se objevil už jako miminko v reklamě na plenky. V reklamách a televizních pořadech pak účinkoval celé dětství….

Karsten a Petra chodí do stejné školky. Oba dva mají své oblíbené plyšáky. Petra Slečnu králíkovou, která se o Petru stará, když někdy moc riskuje. A Karsten má Lvíčka, který v noci perfektně vidí a umí karate. Když má Karsten strach, tak na něj Lvíček dává pozor. Denně spolu zažívají nejedno dobrodrodružství.

Třináctidílný seriál o putování štěněte bavorského barváře a mláděte rysa ostrovida je dalším z cyklu zvířecích příběhů Václava Chaloupka, který se svými seriály snaží změnit vztah člověka k některým živočichům. Ten úlohu šelem a dravých ptáků většinou zjednodušil do pojmu „škodná“ a podle toho se k nim chová. Medvědy, vlky, rysy a divoké kočky v českých zemích vyhubil a o jejich životě přinesl snůšku nepravd a smyšlenek. Člověk si tak zdůvodnil nepřátelství k predátorům a důsledkem je i krutost, bezcitnost a tolerance k jejich týrání. Medvědi stále žijí ve stísněných podmínkách zvěřinců a cirkusů. Vlci, rysi, vydry lišky, kuny, káňata, jestřábi a orli se často ocitají v pasti. Večerníčky o zvířatech by mohly působit na malé i velké diváky a…

Tilly a Harper jsou sousedky už od dětství. Harperin starší bratr Adam je Tillyin nejlepší kamarád. Když Harper nastoupí na střední školu, ocitne se s Tilly v nečekaném vztahu, který se vymyká společenským očekáváním, sebepojetí i rodinným rolím, a nabízí nám upřímný pohled do naivního, ale složitého sociokulturního světa dnešní mládeže.

Vrátila se domů, aby se postarala o nemocného otce. Ale ten nechal dopis na rozloučenou a spáchal sebevraždu. Byl podezřelý, že zavinil smrt své manželky.Úspěšná ekonomka Hannah dostane zprávu od lékaře, že její otec na tom není zdravotně nejlépe. Již dávno není se svým otcem v kontaktu, ale jako jediná z rodiny se musí vrátit do rodného městečka a o otce se postarat. Hannah je pro městečko velkou neznámou, jako malá byla umístěna do pěstounské péče poté, co jejího vlastního otce obvinili a následně zavřeli za vraždu své ženy. Hannaina matka byla velmi atraktivní mladá žena a mužům se velmi líbila, motivem vraždy měla být žárlivost. Hannah to však s nevlastními rodiči nevydrží a utíká studovat do velkého města. Krátce…

Povídky Bohumila Hrabala přitáhly v 60. letech pozornost mladých filmařů, kteří v nich nalezli netušenou poezii všedního života. Žánrové ladění i vyznění příběhů je rozličné, (ne)herecké ztvárnění mistrně evokuje hrabalovsky pábitelské postavičky. Zavítáme mezi nadšence automobilových závodů, navštívíme dva staříky v nemocnici, ocitneme se v libeňské hospodě, nechybí ani instalatér zamilovaný do cikánské dívky. Příběhy jsou černobílé, jedině návštěva pojišťováků v domě naivního malíře je natočena barevně.

Příkladně schematický oslavný plakát realizovaný pod heslem „práce sovětských filmařů – náš vzor“.

Studijní pobyt českého spisovatele, který v Polsku potká půvabnou dívku, sice skončí bez manželské nevěry, ale podezření přesto zůstává. Koprodukční projekt složitě hledal společnou řeč a nakonec uvízl v dávno vyšumělých schématech. O Polsku, kde tehdy vznikaly takové filmy jako Popel a démant, nic nevypovídá. Za zmínku stojí, že hudbu napsal Wladyslaw Szpilman, pozdější hrdina Polanského válečného dramatu Pianista.