Televizní program

Halloween dodnes působí svým podmanivým kouzlem na nespočetné množství kultur a po celém světě dává vzniknout strašidelným oslavám plným nespoutané kreativity, sousedské pospolitosti a sladkých odměn. Kořeny této tajuplné noci, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, však sahají hluboko do historie ke starodávným keltským rituálům. Z původního uctívání přírodních cyklů a konce sklizně se svátek v průběhu staletí transformoval do barvité mozaiky dnešních maškarních večírků. Tento moderní fenomén představuje fascinující průsečík starých mýtů a popkultury. Dovoluje nám na jeden večer odložit všední starosti, sdílet magickou podzimní atmosféru a s úsměvem čelit vlastním obavám skrze hru, masky a kolektivní rituály plné tajuplného napětí.

Město Marrákeš je jak vystřižené z pohádek Tisíce a jedné noci, uchvátilo západní elity svým téměř mystickým půvabem. V minulém století se stalo místem setkávání slavných osobností. Pro Winstona Churchilla, politika 20. století a talentovaného malíře, to bylo nejkrásnější místo na světě, které ho inspirovalo k vytvoření některých z jeho nejslavnějších děl. Yves Saint Laurent našel v Marrákeši inspiraci pro svou módu. Skupina Rolling Stones zde unikala veřejnému tlaku a po svém odjezdu se navždy změnila. Paul Getty Junior a jeho manželka Talitha pořádali ve svém domě honosné večírky, které jsou dodnes legendární. Všechny tyto osobnosti přispívají k trvalému duchu a mýtu Marrákeše.

Režisérka Vladlena Sandu v poetickém dokumentárním dramatu vzpomíná na dětství v Grozném poznamenané válkou v Čečensku.

Přes čtyřicet let se Michael Myers marně snaží připravit o život Laurie Strode. Navzdory tomu, že výčet jeho obětí připomíná telefonní seznam, Laurie se vždycky podařilo vyklouznout. Z role bezbranné čekatelky na smrt se navíc během let transformovala v neohroženou bojovnici, která ví, že nejlepší obrannou je útok. Přestože na Michaela připravila celou řadu pastí a některé z nich dokonce úspěšně sklaply, vyřešit problém jednou provždy se jí nepodařilo. Co se týče vzájemné konfrontace, mají prostě oba neskutečnou smůlu. Jenže i ta musí jednou skončit. Stejně jako Halloween.

Jet a jeho mazlíček Sunspot surfují na kometách. Když se Sunspot zmenší kvůli alergii, musí Jet a přátelé rychle najít řešení, než bude pozdě.

Dvanáctiletá Alma se po smrti matky stěhuje s otcem do nové čtvrti. Aby zabránila zničení hřiště, musí spojit síly s rivalkou Lunou a jejím gangem.

Desetiletý Angelo zabloudí při cestě za babičkou a vydává se lesem hledat rodinu. Objeví tajuplný svět plný podivných i kouzelných bytostí.

Do dnešního cyklu Pohádka pro pamětníky jsme vybrali pohádkový příběh nejen o čisté lásce sklářského tovaryše Frantíka a Markétky , ale také o okolnostech, za nichž bylo ve východních Čechách objeveno rubínové sklo. Frantík se vrací z Itálie, kde se stal sklářským mistrem. Čeká na něj Markétka. Na tu má ale zálusk bohatý huťmistrův syn Vojtěch , kterému ji rodiče slíbili. Frantík se hlásí o práci, ale Vojtěch, který ji právě přebírá, mu nepřeje a dá mu práci topiče. Sklářská huť má potíže, konkurence nabízí barevné sklo. Frantík ale zná recepturu na rubínové sklo…

Šermířský reprezentant Zdeněk (J. Čenský) se nechá se Sylvou (M. Marková) zavřít v šermírně, aby spolu mohli strávit noc. Nejsou tu spolu poprvé, Zdeněk je totiž ženatý, proto se se svou milou jinde scházet nemůže. Náhodou však s nimi zůstane zavřená i osmiletá Barborka (E. Kudláčková). Zdeněk odmítá zavolat vedoucímu oddílu, aby přišel holčičce odemknout, protože se obává prozrazení a postihů. Dívenka však chce pochopitelně domů. V rodině Barborky, jejíž rodiče jsou rozvedeni, se matka (Z. Adamovská) domnívá, že Barborku unesl její otec (B. Rösner)…

Romantická pohádka o Radúzovi a Mahuleně našla svého mistra v dramatickém zpracování Julia Zeyera a hudbě Josefa Suka. Třiadvacetiletý Suk, niterně oddaný své budoucí ženě Otylce, vytvořil v tomto svém třináctém opusu dílo plné vroucí melodiky i dramatického napětí. Básník a prozaik Julius Zeyer se tu výrazně přiklonil k domácí mytické a pohádkové látce. Na počátku Zeyerovy hry o Radúzovi a Mahuleně stojí dvojí inspirace, prvním pramenem je okouzlení nespoutanou slovenskou přírodou s jejími dramatickými bájemi, druhou inspirací pak byla jeho dramatická ctižádost. Toužil vytvořit v české řeči takové dílo, které by získalo světový ohlas. Filmové pojetí režiséra a scenáristy Petra Weigla pak dotvořilo Radúze a Mahulenu v ojediněle působící celek.