Televizní program

Jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij se živí jako zedník a žije za hranicí chudoby. Zatímco jeho rodiče, prominentní vědci, vzpomínají na slávu režimu, jenž ochotně budovali, zapřisáhlý patriot z Novosibirska postupně mění názor na putinovské Rusko. Zavrhuje jeho kapitalistickou podstatu a dál, jako radikalizovaný bloger, hlásá nastolení spravedlivějšího režimu. Tento mezigenerační střet je pro země bývalého sovětského bloku typický. Zatímco starší generace vzpomíná na jistoty a výhody minulého režimu, ta mladší se beznadějně zmítá v krizi autorit, odmítá minulou i současnou politickou reprezentaci a uchyluje se k extrémním názorům. Do krajnosti, jako ostatně vše ve svém životě, prožívá své politické procitnutí i Vitalij jako syn elit odsunutých po rozpadu impéria na společenskou periferii. Časosběrná charakterová studie, natočená…

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a…

Oficiální vyprávění založené na textech dobyvatelů představovalo Inky jako krvežíznivé bojovníky, kteří během jediného století dobyli obrovské území o rozloze více než milion kilometrů čtverečních. Příchodem konkvistadorů se však tento obr během pouhých několika let zhroutil. Archeologické objevy učiněné v posledním desetiletí umožňují historikům lépe porozumět fascinující civilizaci, která si podmanila Andy. K čemu sloužily kipu a nemohlo se nakonec jednat také o jistou formu zápisu hlásek či slov?

Dánsko, roku 1952. Několik let po konci II. světové války se zdravotnictví potýká s akutním nedostatkem sester, a proto se odvážná ředitelka zdravotnické školy v městečku Frendenslund rozhodne pro odvážný experiment – poprvé v dánské historii otevře škola své dveře i mužským studentům. Rozšíření řad v dosud ryze ženské profesi má své příznivce i odpůrce. Na škole se ale schází pestrý kolektiv nadšených mladých lidí, které i přes jejich rozdíly pojí touha pomáhat a prožívat společně studentská dobrodružství… Romantický dánský seriál byl opakovaně nominován na Dánské filmové ceny a setkal se i s velkou popularitou u domácího publika. V hlavních rolích uvidíme výrazné tváře mladé generace dánského herectví – vedle Molly Blixt Egelindové například Mortena Andersena nebo Katrine Greis –Rosenthalovou.

Proletíme se nad dějišti přelomových okamžiků 2. světové války a uvidíme oblast vylodění spojenců i bitvy u Dunkirku, stejně jako skryté nacistické bunkry, ztracené válečné lodě a potopené vraky. Odhalíme mnohá tajemství 2. světové války ze zcela nového úhlu. Dnešní jedinečné letecké záběry porovnáme s archivními snímky a doslova se proletíme zpět v čase, abychom si připomenuli smělé i tragické okamžiky války.

Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem, a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl…

Záhadné mimozemské lodě dosedají v Tichém oceánu a začínají válku o Zemi. Jedinou lodí, která je může zastavit je posádka lodi Iowa. Největší legenda z amerických válečných lodí USS Iowa vyplouvá možná na svou poslední misi pod velením kapitána Winstona (Mario Van Peebles), pro kterého je to také poslední plavba. Iowa operuje v korejském moři a marně se snaží navázat spojení s další slavnou bitevní lodí, s Enterprise. Když je Iowa napadena, domnívá se kapitán, že na loď útočí Korejci a dá povel k odvetnému útoku. Enterprise je zničena neznámou zbraní, Severní Korea popírá útok. Kapitán Winston začíná pronásledovat s Iowou neznámé plavidlo, které je zřejmě původem útoku. Muži vyslaní v rychlých člunech na průzkum se dostanou na palubu nepřítele…

George Royston přijel ke strýci na venkov. Měl k tomu hned dva důvody. Jednak mu příbuzný slíbil zprostředkovat výhodné zaměstnání, ještě silnějším motivem však byla náklonnost k mladičké Allyse, jejíž rodina se po otcově smrti přestěhovala do téhož městečka. Románek se ovšem nevyvíjí nijak idylicky. George slíbené místo skutečně dostal, ale ve vzdáleném Newcastlu, čímž je společným chvilkám konec.