Televizní program

Marvin Bosch je zvyklý na blesky fotoaparátů, křik fanoušků a červený koberec. Největší německá filmová hvězda je také dnes toužebně očekávána na filmové premiéře. Ale nedorazí. Při setkání s bulvární reportérkou Bettinou Bamberger vyšly totiž najevo některé nepříjemné detaily, a tak Marvin před médii zkrátka uteče. Najde útočiště v alternativním queer-feministickém divadle. Jeho ředitelka Frieda není z Marvinova příjezdu ani trochu nadšená, protože divadlu reálně hrozí finanční krach. Ale nemohl by jí Marvin nakonec z téhle svízelné situace pomoci? A podaří se mu nakonec napravit svou pověst? I když jsou Frieda a Marvin z naprosto z odlišných světů, začnou se pomalu sbližovat.

Skupina uprchlých templářských rytířů zaútočí na pirátskou loď a jsou zakleti v odporná monstra. Aby kletbu zlomili a zachránili svět, musí porazit černokněžníka Černého draka (Steve McTigue), který je rozhodnut svět zničit…

Po miliony let se každý z jedinečných živočišných druhů učil a vyvíjel, aby se přizpůsobil životu v drsném klimatu vnitrozemského Mongolska. Zatímco dvouhrbí velbloudi a písečné vosy přežívají v krutých pouštích, divocí koně a gazely migrují po rozlehlých pastvinách a mrchožrouti hledají potravu podél rozeklaných horských masivů.

Změna času a záměna identity pro Trish a Parkera představují báječné rande na slepo. Ale bude to stačit k tomu, aby spolu zůstali

Německá kinematografie v období Třetí říše byla přísně cenzurovaným průmyslem, ale zároveň měla ambici stát se německou továrnou na sny. Kromě jiných vyprodukovala i trhák „Dobrodružství Barona Prášila“, a to na přímou žádost Josepha Goebbelse. Zřídila vlastní systém celebrit a hvězd a využívala k tomu nejnovější marketingové nástroje. V letech 1933–45 bylo v Německu natočeno kolem tisíce celovečerních filmů, z nichž jen hrstku tvořily otevřeně nacistické propagandistické filmy. Zbytek však mohl být stěží považován za pouhou neškodnou zábavu. Dokument rozebírá filmy i lidi v jejich pozadí a zkoumá, jak se podařilo přes filmové plátno implantovat do myslí diváků stereotypy „nepřítele“ i hodnot lásky a nenávisti. Hitlerův Hollywood vypráví příběh o jednom z nejvýznamnějších a nejdramatičtějších období v dějinách německé kinematografie….

Příběh lékaře, který se ožení s dcerou horského zvěrolékaře, ale odmítne praxi v alpské vesnici a jde za kariérou do Mnichova. Nešťasnou náhodou přijde jeho manželka při autonehodě o život a tchán mu tuto událost dává za vinu. Dojde k rozkolu, který vyústí téměř ze strany zvěrolékaře (tchána) v nepřátelství. Usmíření těch dvou zařídí hospodyně zvěrolékaře a přiláká zetě lékaře, aby začal praxi u nich na horách. Vlivem laviny přijde lékař o život a místo něj nastoupí nový mladý lékař a vesnice tak konečně získala opět svého lékaře, který poskytuje všestranné služby obyvatelům hor tak, jak je to běžné odjakživa u venkovských lékařů.

Drama se odehrává ve třicátých letech, kdy se z bandy lupičů, z nichž nejznámější byl John Dillinger, staly celebrity. Tehdejší úsilí vymýtit zločince vedlo k založení organizace, ze které se postupem času vyvinulo FBI. Režisér nominovaný na Oscara, Michael Mann, natočil filmovou adaptaci knihy z pera Briana Burrougha. Hlavním hrdinou příběhu je známý vládní agent Melvin Purvis (Christian Bale), jež se snaží zastavit Johna Dillingera (Johnny Depp) a jeho gang. Drama, jenž se odehrává ve třicátých letech v Americe, líčí časy, kdy se z bandy lupičů, z nichž nejznámější byl John Dillinger, staly celebrity. Úsilí vymýtit zločince vedlo tehdy k založení organizace, ze které se postupem času vyvinulo FBI.

Johnny Cash (1932–2003): „Divíte se, proč chodím pořád v černém, proč se vyhýbám jasným barvám, proč vyzařuju temný tón? Mám k tomu více důvodů. Nosím ji kvůli chudým a utlačovaným, žijícím v beznadějné chudé části města, i kvůli vězňům… “ Merle Haggard: „I v místnosti plné prezidentů byl jasná jednička! Takové charisma neměl ani Elvis!“ Eric Church: „Byl to fenomén, jako Beatles nebo Elvis Presley.“ John Carter Cash: „Měl jsem tátu rád. I když jsem ho úplně nechápal a nejspíš na to už nepřijdu.“ Willie Nelson: „Jasná jednička mezi americkými zpěváky kovbojských písniček! Neznám nikoho, kdo by o něm mluvil špatně.“ Rosanne Cash: „Nejvíc jsem oceňovala jeho komunikaci s publikem a chování na pódiu.“ Rick Rubin: „Dokázal mocně zapůsobit. Člověk…

Na sklonku 80. let, kdy ideologické tlaky již povolily, se Věra Chytilová vzepjala v mimořádné silné výpovědi o světě, v němž žijeme, o převažující poživačnosti, nezávazném sexuálním dovádění i hrozbě AIDS. Do někdy až okázalé hravosti stylizované herectví skvěle vyhovuje satirické nadsázce a groteskním nápadům, provází dynamické tempo, v němž se celý příběh odehrává. Mezi hlavními představiteli nalezneme hlavně členy divadla Sklep, úspěšně prosazující vlastní výrazovou poetiku.

Vojenské prostředí jako dějiště nespočetných absurdit. V první povídce, v níž se mihne i Václav Havel, doprovází déle sloužící voják nezkušeného nováčka na nemocniční vyšetření. Druhá povídka se věnuje úsilí vojáků uspořádat taneční zábavu.