Televizní program

Olivia Newton-Johnová jako neodolatelná múza umělce v romantickém muzikálu si získala srdce milionů mužů na celém světě. Příběh lásky mezi nebeskou krasavicí a mladým pozemšťanem dokáže vyčarovat z opuštěné stavby na periferii, za pomoci starého tanečního mistra, v podání Geena Kellyho, nejúžasnější místo zábavy, zpěvu a tance na kolečkových bruslích.

Kdysi býval Tickle Head v Newfoundlandu hrdým rybářským přístavem, kde žili silní, stateční a důstojní lidé. Otcové vycházeli na lov brzy zrána a vraceli se za čtrnáct hodin, aby poskytli svým rodinám střechu nad hlavou a potravu na stůl. Lidé měli smysl života, měli záměr. Dnes je Tickle Head finančně zruinované a lidé utíkají za prací do města na pevninu. Avšak místní usedlíci, jako například Murray French, jsou příliš pohodlní na to, aby zvedli zadek z barové židličky a vydali se hledat práci do města. Místo toho vystojí dlouhou frontu na sociální podporu. Přitom právě oni budou muset rozhodnout o budoucnosti své rybářské vesničky, protože šance na záchranu tu je – vybudovat továrnu, která dá lidem trvalou práci. Vesničané budou…

Osamělá farmářka se vydá za online láskou do ciziny. I když ji všichni varují před podvodem, věří, že její cit je skutečný a chce to dokázat.

Pokračování pirátské ságy nás zavádí do pirátského očistce, kde uvízl kapitán Jack Sparrow se svou lodí. Jeho přátelé i protivníci mu však jdou na pomoc, protože je třeba postavit se padouchovi Beckettovi. Třetí část pirátského dobrodružství s Johnnym Deppem v hlavní roli sice byla natáčena zároveň s druhým dílem (Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže), ale do kin se dostala až po roce. Dějově navazuje těsně na konec „dvojky“, kdy padoušský lord Beckett z Východoindické společnosti získal moc nad kapitánem Davym Jonesem a jeho přízračnou lodí Bludný Holanďan. Jack Sparrow se za trest nachází v zásvětí „na konci světa“, ale jeho přátelé i bývalý protivník, kapitán Barbossa, se vypraví za ním, aby mu pomohli vrátit se i s korábem Černá…

Stará známá dvojka z filmu Můj kámoš špión, veterán CIA JJ a jeho čtrnáctiletá nevlastní dcera a chráněnka Sophie, jde znovu do akce, aby zachránili svět, když zájezd Sophiina středoškolského sboru do Itálie naruší jaderná hrozba namířená proti Vatikánu.

Mladá učitelka Jana byla v parku přepadena, znásilněna a uškrcena. Všichni tuší, že hrůzný čin spáchali mladíci Dostál, Hagar a Daniš, žáci sedmé třídy. Janin bratr Tomáš se průběžně informuje na policii o průběhu vyšetřování. Když však ani po šesti měsících nejsou pachatelé uvězněni kvůli nedostatku důkazů, rozhodne se nastoupit do místní školy jako nový učitel. Rychle zjišťuje, že o studium tu nikdo nemá nejmenší zájem. Řediteli záleží jen na  jeho klidu a učitelé, kteří chtějí žáky opravdu něco naučit, nemají žádné zastání. Když žák Dostál zbije tělocvikáře baseballovou pálkou, přijdou detektivové z kriminálky, mezi nimiž je i vyšetřovatel Janiny vraždy, a Tomášova identita je odhalena…

Hlavní postava příběhu, mladá zdravotní sestra Marta Kavanová, která stojí poněkud stranou obvyklého rozložení rolí mezi „četníky a zloděje“. Je „pouze“ lehkomyslnou manželkou, která se nezajímá, odkud její manžel bere peníze na její blahobytný a bezstarostný život. Netuší, že peníze pochází nejen z podvodných kšeftů s obrazy a šperky, ale také z loupežného přepadení menší pražské pošty, během kterého jeden z Kavanových kompliců zastřelil mladou úřednici a zranil policistu. Teprve po manželově nečekané smrti Marta zjistí, že byl zapleten do podezřelých obchodů a vzápětí je ve svém bytě přepadena dvojicí neurvalých manželových kompliců, surově se domáhajících peněz z poštovní loupeže, které měl Kavan na čas někde ukrýt. Když objeví fotografie mlýna, který muž nedávno koupil, donutí ženu, aby je tam…

DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 – 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 – 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a „Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech“…

Z hradní síně se ztratil originál obrazu Bílé paní. Parta vesnických kluků se rozhodne vypátrat pravého pachatele krádeže. Získanou odměnu věnují invalidnímu kamarádovi…

V tomto pořadu uvidíte ty nejdivočejší suchozemské predátory, kteří se postaví proti sobě navzájem, aby odhalili své hranice.