Televizní program

Tento okouzlující přírodovědný film o obdivovaném alpském klenotu zachycuje a přibližuje nejen bezprostřední blízkost místní přírody, ale i starodávné a dodnes udržované tradice místního regionu. Vychutnejte si nezaměnitelnou hudbu alpských rohů z Jungholzu, Zöblenu a Schattwaldu nebo každoroční zapalování ohňů Nejsvětějšího srdce Páně. A zjistěte, co všechno Tannheimské údolí svým obyvatelům i návštěvníkům nabízí.

Bylo to první město na sever od Alp, jeho obyvatelé žili spokojeně a elitou místní společnosti nebyli muži, ale byly to silné ženy. Ty zhruba před 2600 lety stály na absolutním vrcholu keltské společnosti v Heuneburgu, který stál a vzkvétal na území dnešního jihozápadního Německa. Díky osobité kultuře a vysoce rozvinuté společenské struktuře bylo toto sídelní centrum proslulé daleko za hranicemi keltské říše. Ženy měly hlavní slovo ve veřejném životě a podílely se na politické moci. Keltská společnost tak dalece předběhla řeckou a římskou civilizaci. Jak je možné, že se ženám podařilo emancipovat už během rané doby železné v 6. až 4. století př. n. l.? A co nám o jejich výjimečném postavení v keltské společnosti prozrazují nedávné archeologické nálezy?

Poutavý dokumentární film zachycuje pozoruhodnou cestu ponorky U-17 z jejího bývalého domova v Kielu do nového reprezentativního sídla v muzeu ve Speyeru. Sledujte, jak nesmírně těžké výzvy bylo nutné překonat. Nebo co všechno se muselo předem pečlivě naplánovat. Ať už jde o na milimetry přesnou navigaci po úzkých silnicích nebo zdolávání logistických překážek, dokument Poslední cesta ponorky U-17 přináší neobvyklý pohled na to, jak se několika pevně odhodlaným lidem podařilo vykouzlit hotové technické zázraky. Bez nich by tak monumentální převoz nebyl možný. Prozkoumejte s námi komplikované detaily celé mega akce a odhalte příběhy v zákulisí poslední plavby ponorky U-17, která uchovává doslova velký kus námořní historie i pro budoucí generace.

Nechte se pozvat na neobvyklou návštěvu ke čtyřem různým rodinám. Tlupa z pláže se vyznačuje svou vynalézavostí. Pouštní tlupa je naopak velice bojovná. Říční dodržuje přísnou disciplínu. A ta horská je naprosto mírumilovná. Seznamte se s nečekaně proměnlivými pravidly paviáni tlupy a zjistěte, proč tito pozoruhodní primáti patří mezi nejúspěšnější druhy zvířat v celé Africe.

Obsahem tohoto střihového pořadu jsou humorné scénky, pěvecká čísla, hudební a kabaretní vystoupení a komické výstupy. Úsměv na tváři vám vykouzlí například Oldřich Kaiser, Karel Šíp, Veronika Žilková, nebo Jiří Lábus. Těšit se dále můžete i na písně v podání Karla Gotta nebo Heleny Vondráčkové.

Venda (Magda Reifová) je dospívající dívka, která vyrůstala v neúplné rodině a toto zázemí ji citově poznamenalo. Matce (Daniela Kolářová) se odcizila a pro otce (Jiří Schmitzer), který o ní až po letech díky náhodnému setkání začne projevovat zájem, má jen výčitky. Její postoje se začnou měnit až v důsledcích činů, které způsobí její touha nalézt zázemí u party mladých kriminálníků. Ti pro ni mají připravenou roli volavky lákající záletné muže do pasti. Jedné noci však události naberou nečekaný spád. Venda se tak dostane do nebezpečného konfliktu se zákonem a vlastním svědomím. Sama poté poznává, že ji ani jeden z rodičů na této životní křižovatce pomoci nemůže – záleží jen na ní.

Jana Keplerová (M. Dvorská), žena středního věku a matka dospělých dětí, prožívá složité životní období. Ztratila věrného manžela, milujícího otce, podle ní dokonalého člověka… Ale byl skutečně takový? Ačkoli je jeho odchodem hluboce zasažena, dokáže si připustit, že její manžel nebyl žádný světec, a najít tak ztracenou životní rovnováhu?

Do nápravného zařízení pro mladistvé přichází mladý kněz Herbert, aby zde vykonával pastoraci. Od samého počátku se střetává s neprostupnou komunikační bariérou. Oporu nenachází ani ve vychovatelském sboru jehož šedivou eminencí je zástupce ředitelky přezdívaný Šéfík…

V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl…