Televizní program

První část erotické komedie o třech dívkách, které se rozhodnou založit exkluzivní erotický salón pro bohatou klientelu, a pak se pustí do složitých intrik, jejichž výsledek je však zcela nečekaný. Na počátku příběhu se vrací do Prahy z nezdařeného výletu do USA třicátnice Eva Joštová, aby zjistila, že její milenec Patrick Škoda ji vystěhoval ze svého bytu, kde nyní žije se svou třiadvacetiletou sekretářkou Štěpánkou Vranskou. Advokát Ota Lambet nabídne bezradné ženě místo masérky v erotickém salónu. Ta však odmítne. Z psychiatrické léčebny je propuštěna nesmělá katolička Klárka Jágrová, která se nedokázala vyrovnat s rozvodem. Společně se svou kamarádkou Ájou Machovou, majitelkou zprostředkovatelské kanceláře se Eva s Klárkou rozhodnou otevřít luxusní erotický salón nazvaný Playgirls. Aby získaly pro svůj výnosný…

Vybraní vojáci základní služby v 50. letech v malé pohraniční jednotce střeží oddaně západní hranici, bojují s narušiteli a odhalují síť jejich pomahačů…

Co všechno dokáže zamilovaná dívka, aby si vyvzdorovala svou lásku, je obdivuhodné. Trochu prostoduché dílko vypráví o tom, jak se mladý úředník zahledí do dcery svého představeného, avšak slibně se vyvíjející vztah naruší movitější nápadník. V jedné ze svých prvních rolích tu vystupuje Lída Baarová.

Do rodné chalupy se z města vrací hlavní hrdina i se svou rodinou, protože nemohl nikde sehnat práci. Jenže mladší bratr jej nevítá s nijak otevřenou náručí… Režisér Karel Kachyňa se plně podřídil normalizačním požadavkům a natočil plochou ilustraci, která se zaklíná třídním bojem. Předlohu poskytl slovenský spisovatel Peter Jilemnický, ale dějiště bylo ve filmu pozměněno na folkloristicky vděčnější místo, aby režisér mohl vylíčit nejen místní kroje, ale také hudební zvyklosti.

Poslední bitva s obrovským žralokem, do které se tentokrát pustí manželka a syn náčelníka Brodyho, hrdiny prvního filmu. Po smrti manžela a útoku na syna a jeho dceru je Ellen (Lorraine Gary) přesvědčená, že obrovský bílý žralok cílevědomě pronásleduje její rodinu. Proto se vydá na plavbu, aby žraloka zabila. Začíná boj na život a na smrt…

Majitel kavárny Reg a fotografka Julia jsou svobodní, bezdětní a bezstarostně si užívají života po svém. On rád svádí modelky, ona chodí s rockovými hvězdami. Společné mají jen přátele, kteří jim před časem domluvili schůzku naslepo, přesvědčení, že by se měli dát dohromady. Jenže Reg a Julia si nepadli do oka, a navíc jsou oba spokojeni se svobodným životem bez závazků. Přijmou však nabídku, aby se stali kmotry syna svých přátel, netušíce, co je díky tomu později čeká. Když totiž o devět let později manželé Moorovi zahynou při autonehodě, jejich závěť znamená pro Rega a Julii šok…

Mladý Nicholas Nickleby měl bezstarostné, láskou naplněné dětství, prožité v půvabném venkovském hrabství Devonshire. Jenomže nečekaná smrt jeho – nešťastnými spekulacemi ožebračeného – otce udělala tomu všemu náhlý konec. A Nicholasovi, jeho matce i mladší sestře nezbývá nic jiného, než se postavit na vlastní nohy a najít si nějaké živobytí. Ještě že mají v Londýně bohatého strýčka, otcova bratra Ralpha, který je jistě nenechá na holičkách. Kdyby ovšem Nicholas tušil, jak bude ta strýčkova „pomoc“ vypadat, kolik utrpení je to všechny bude stát, asi by si to zazvonění u jeho dveří stokrát rozmyslel.

A TÁJ-kép című sorozat a magyar várak, kastélyok, apátságok hihetetlenül sok történettel, leleménnyel és tudással átszőtt zöld felületeinek igaz meséje az eddigi legátfogóbb látlelet hazánk történeti kertjeiről: csaknem negyven helyszínen – vár- és kastélykertekben, arborétumokban, és apátságokban – forogtak az epizódok. Több mint 30 szakember – kertépítésztől, forráskutatón és vízjogászon át, zenetörténészig és pomológusig -, valamint sok-sok érintett és szemtanú osztja meg tudását, emlékeit a hajdani kertekről, növénygyűjteményekről, és azok jelentőségéről. Az ismeretterjesztő filmsorozat rávilágít arra, hogy ezek a zöldfelületek azontúl, hogy általában látványként is emelték az általuk körbeölelt épület fényét, rendkívül változatos és sokrétű szolgáltatást nyújtottak.

Když naši předkové objevili zemědělství, opustili předchozí životní styl lovců a sběračů. Z dřívějších dočasných táborů kočovníků se stala stálá osídlení s jednou komunitou. Mělo to své nesporné výhody. Ale na druhou stranu lidé potupně ztratili do té doby úzký kontakt s přírodou i zvířaty, která nás celou dobu provázela. Ale našly se i výjimky. Pastevci patří k mužům a ženám, kteří nezapustili kořeny hluboko do země. Aby nakrmili svá stáda, jako jedni z mála i nadále pokračovali v nekonečném putování do nových končin, za čerstvými pastvinami. Byli to houževnatí lidé zvyklí žít a pracovat uprostřed divočiny. Měli hluboké znalosti o prostředí, ve kterém se pohybovali. Trávili dlouhé hodiny o samotě jen ve společnosti svých stád. A ti šikovnější vyráběli…