Televizní program

Hlavní postavou je čtyřicetiletý architekt Jan Kolvara, který sice zapomněl tašku se sportovním oblečením v telefonní budce, ale přesto se z jakéhosi trucu pustí do dálkového pochodu, společně se svým mladším kolegou Robertem, jeho dívkou Eliškou a také svým bývalým kamarádem a současným nadřízeným Crhou a jeho milenkou Vaňkovou. S přibývajícími kilometry se však blíží nejen cíl, kterým je sto ušlapaných kilometrů, ale také řada osobních rozhodnutí a vyřešení Janových pracovních i osobních vztahů nejen k Crhovi, který jemu a Robertovi nabídl vypracování projektu rehabilitačního sanatoria, aby je pak podrazil a prosadil zcela nevyhovující návrh své milenky, ale také k Elišce, která ho nepřestává svádět a manželce Madle, jejichž vztah má daleko do někdejší idylky.

Začíná první den pětiletky. Vjedné znejvětších pražských továren svolává závodní rozhlas dělníky do velké haly. Na pořadu dne je nejdůležitější otázka – splnění plánu. Mladí jsou plni sebedůvěry, starší jsou skeptičtí. Syn starého brusiče Karhana Jarka oznámí první zlepšovací návrh – opatřit frézu automatickým vypínačem. Jarka navíc postaví skamarády brigádu, která má pomoci zaostávající revolverárně. Pod vlivem mladých pomáhají i starší pracovníci. Velkým pomocníkem je jim nový stroj – centrlesska. Ten však pokazí neopatrný Lojza a plán je ohrožen. Proto navrhne starý Karhan snížení úkolových časů a vyzve mladé na soutěž. Mladí přijmou výzvu snadšením. Zvítězí parta starého Karhana, jehož třicetileté zkušenosti a fortel dokázaly divy. Celé soutěžení končí smírem mladých i starých, neboť všem jde o totéž – splnit…

O smolařském šéfovi, kterého málem potkalo životní štěstí: jako úhradu dluhu dostane staré nepojízdné auto, které je ve skutečnosti hledaný výstavní unikát…

Pod literární předlohou – románem Rozbřesk – je podepsán druhý dělnický prezident. Hlavní dějové linie jsou údajně inspirovány životními osudy Zápotockého babičky a matky.

Hra spisovatelky Jindřišky Smetanové měla na obrazovce premiéru v březnu 1966. Fiktivní příběh je umístěný do všedního dne pražské kavárny. Uprostřed zvláštního, nepojmenovaného napětí se ozve z televize zpráva, že zeměkouli obsadili okupanti – obyvatelé jiné planety. Ve městě ustává provoz, nikdo nesmí vycházet. Hosté musí vyřešit základní životní stanovisko: vykročit z obklíčení – byť s rizikem, nebo bezbranně setrvat v „jistotách“ vnucené klece. Hra zobrazila společenské klima šedesátých let a vlastně předvídala srpen 1968. Proto zůstala více než dvacet let v trezoru. Autorka spolu s režisérem Antonínem Moskalykem za ni obdrželi v roce 1966 Cenu kritiky na festivalu PRIX ITALIA.

Laďka Něrgešová pomáhá několika osamělým farmářům a jedné farmářce najít protějšky, které se nakonec mohou stát i jejich životními partnery. Show nabízí jedinečnou šanci sledovat navazování partnerských vztahů v reálných kulisách života na farmě, uprostřed čisté přírody a tvrdé práce.

Pokrevní linie představuje mechanismus přenosu jedinečného pudu sebezáchovy. Boj o přežití je z tohoto hlediska všudypřítomný. Co když se však jedinec dostane do konfliktu se svými příbuznými?

Poprvé po sto letech bude v Norsku vykopána vikingská pohřební loď. Díky neomezenému přístupu na archeologické naleziště budeme sledovat každý krok těchto mimořádně vzácných vykopávek, které začaly na konci července 2020. V tomto vysoce prestižním vědeckém dokudramatu nám každý objev a každá objevená relikvie umožní neuvěřitelný vhled do života severských válečníků a přiblíží nás odhalení toho, kdo se v této tajemné vikingské rakvi skrýval více než tisíc let.

Ve všech případech jde o věčné oběti války, dějinami navždy tragicky opomíjené. Virginia Hallová, Danielle Casanova, Sophie Schollová, Simone de Beauvoirová, Simone Schlossová, Suzanne Spaaková, Germaine Tillonová, Violette Szabo, Lucie Aubracová, Vera Atkinsová… Byly to Francouzky, Němky, Američanky. Bojovaly v bitvách i v odboji, byly deportovány. Tvoří armádu žen, která je slavná, a zároveň neznámá, přestože se odvážně postavila mizérii a nevyslovitelným hrůzám válkou rozvrácené Evropy – ponižování a věznění, pronásledování a vyhlazování. Ženy ve válce se vyzbrojily odvahou a bojovaly za mír, rovnoprávnost, svobodu i holé životy v největším vojenském konfliktu 20. století. Tento film oslavuje hrdinky, které se denně setkávaly se zvěrstvy a zažívaly triumfy druhé světové války.