Dokumenty

Od hrozivého medvěda grizzlyho přes roztomilého medvěda brýlatého až po majestátního vládce severu, medvěda ledního. Medvědovité šelmy nás fascinují odnepaměti. Ale přežít ve volné přírodě je náročné i pro tyto savce. Vyplenit přírodní spižírnu, postavit se protivníkovi, odchovat mláďata nebo si poradit s technikou člověka. To vše vyžaduje notnou dávku inteligence a přizpůsobivosti. Největší výzvou, a nejen pro medvědy, jsou však rychle se měnící životní podmínky na naší planetě.

Jaromír – Jarek Nohavica je oblíbený a úspěšný český písničkář s písněmi, které známe všichni. Bylo o něm napsáno a řečeno mnohé. Je to však jen střípek celkového obrazu této výrazné a nejednoznačné osobnosti. Takže jaký je ten slavný, zbožňovaný i odsuzovaný písničkář vlastně člověk? Jeho život a obraz by byly jiné, kdyby nepřevzal Puškinovu cenu (za překlady písní Vysockého a Okudžavy) od prezidenta Putina. Muže, který rozpoutal válku na Ukrajině a je označován za válečného zločince. Tento fakt staví Nohavicu do špatného světla, i když už v první dekádě jeho profesionální dráhy, v nevlídných normalizačních časech, byl bojovníkem s režimem a dostal za to, co zpíval a říkal na svých koncertech, několik zákazů činnosti.Jaromír Nohavica píše písně přes 40 let. Jak se svět okolo něj mění, se odráží v tématech, která zpracovává i v atmosféře jeho koncertů, které jsou vždy vyprodány. Protože na jeho koncertě si každý najde to své. Jednoho potěší, druhého rozesměje, třetího rozpláče. Nevystupuje však vždy…

Další Agathonikiadisovo „řecké téma“. Tentokrát sáhl po dvou osobnostech s řeckými kořeny, které již přes sedmdesát let, od dětství, žijí v Česku. Zpěvačky Martha (1946) a Tena (1948) po smrti maminky prožily dětství v domovech pro děti uprchlé z Řecka v době občanské války koncem čtyřicátých let minulého století. Na konci šedesátých let se sestry seznámily s kytaristou Alešem Sigmundem ze skupiny Vulkán, který jim pomohl vytvořit pevné autorské a muzikantské zázemí. Jejich první nahrávky pocházejí z roku 1968, v roce 1970 vydaly svou první LP desku „Dál než slunce vstává“. Od té doby jsou obě sestry stálicemi české populární hudby. Za dobu svého působení spolupracovaly s celou řadou renomovaných umělců. Českou hudební kulturu obohatily a ozvláštňovaly zejména svým jižanským…

Marvin Gaye v roce 1976 vyrazil na své první evropské turné. Během něj nechal natočit v koncertní síni Edenhalle v Amsterdamu svůj koncert obsahující jeho tehdejší největší hity. Jedná se o jeden z nemnoha jeho zaznamenaných koncertů. Gaye vystupující v nejlepší formě nabídl nadšenému publiku třeba písně „Let’s Get It“ On nebo „What’s Going On“, ale také sérii duetů se zpěvačkou Florence Lyles, mezi kterými nechyběly „It Takes Two“ či „Ain’t No Mountain High Enough“.

Druhý místní říční tok je ukrytý před zraky všech a napájí největší rezervoár podzemní vody v celé Evropě. Na jeho „střeše“ leží jedinečné a překrásné mokřady, kde žije mnoho různých zvířat a rostlin. Zkušený kameraman Serge Dumont zachytil půvaby tohoto neznámého světa v dechberoucích scénách. Podařilo se mu dostat k obyvatelům jedinečného biotopu blíže než komukoli předním. Filmař, který zároveň působí jako profesor biologie na Univerzitě ve Štrasburku, zaznamenal dosud nevídané chování ptáků i ryb. Jeho dokumentární film odhaluje také fascinující říši hmyzu, obojživelníků, dokonce i miniaturních mikroorganismů. Jako prvnímu se mu podařilo natočit vážky kladoucí vajíčka na stonky rostlin v až dvoumetrové hloubce pod hladinou vody. Přírodovědný film Neviditelná řeka zve na návštěvu fascinujícího světa, kde veškerý život závisí…

Astronautka Eileen Collinsová se narodila se na druhé straně kolejí v severní části státu New York a během své kariéry prolomila mnoho předsudků v americkém letectvu a v NASA, což vyvrcholilo čtyřmi dramatickými a nebezpečnými misemi raketoplánů. Prostřednictvím obsáhlé sady archivních materiálů, intimních rozhovorů a dojemné hudby Marcela Zarvose ukazuje napínavý film Hannah Berrymanové emocionální cestu, kterou prožívá Eileenina rodina, a zkoumá, jaká míra rizika je v lidském bytí přijatelná.

V osmnácti letech hrála jednu z hlavních rolí ve Frearsově filmové verzi Nebezpečných známostí, ve čtyřiadvaceti si v černé paruce a v silonkách zatančila s Johnem Travoltou ikonický taneček v kultovním snímku Pulp Fiction. Byla Fantine v Bídnících, ale i ekoteroristkou v Batmanovi a Robinovi. Její nejslavnější rolí je ovšem Nevěsta v Tarantinově dvoudílném Kill Billovi. Je neuvěřitelně všestrannou herečkou, která je ochotná obětovat své práci mnoho času, energie a dokonce i zdraví.

Kouzelník s ocelí Gustave Eiffel patří mezi osobnosti devatenáctého století, díky nimž Francie vstoupila do moderního věku. Kromě slavné věže, která se stala symbolem Paříže, tento technologický génius za víc než třicet let navrhl a postavil několik tisíc ocelových staveb na pěti kontinentech. V Evropě, v Asii, v Africe, i v celé Americe. Viadukty, mosty, nádraží, observatoře, dokonce i vnitřní kostru slavné sochy Svobody. Gustave Eiffel také neustále zlepšoval stavební technologie své doby. Například zdokonalil technologii výstavby mostních konstrukcí. Byl neuvěřitelně zapálený pro vědu a pokrok, neustále inovoval jak navrhování konstrukcí, tak metody provedení staveb. Po celý život zlepšoval a vynalézal s utkvělou myšlenkou – zapsat se do historie.

Roman Zach opouští bezpečí civilizace a vydává se na objevitelskou výpravu na indonéské ostrovy, kde se nechává unášet přírodními krásami, proniká do tajů exotických kultur a poznává život bez civilizačních vymožeností. Roman chce všechno zažít na vlastní kůži. Vyzkouší si tak práci v barvířské dílně i na čajové plantáži, pozná, jak se žije s varany, zúčastní se tradičních oslav lovců lebek a zatančí si rituální tanec. Na své 6000 kilometrů dlouhé cestě po ostrovech Jáva, Bali, Lombok, Komodo, Flores a Alor Roman získává neobyčejné zkušenosti a zamýšlí se nad moderním světem a jeho kořeny.

 „Když jsme sem přijeli, říkala jsem si, to je tak na tři měsíce, tak jsem nic neřešila,“ vzpomíná ukrajinská maminka Mirana na začátek svého pobytu v Česku. „Myslela jsem si, hlavně ať děti chodí do školy, aby nezapomněly, že je to jejich práce, a pak se vrátíme. Ale teď vidím, že to tu musím začít brát jako svůj druhý domov.“ Když začala ruská invaze na Ukrajinu, česká společnost se většinou chovala laskavě a velkoryse. Poskytovala veškerou myslitelnou pomoc. Mnozí lidé ubytovali uprchlíky u sebe doma. Pátý rok válečného konfliktu však přinesl únavu na mnoha frontách. Režisérka Markéta Oddfish Nešlehová se zamýšlí nad stavem, který je pro příchozí děti a jejich rodiny mnohdy nesmírně bolestivý. Válkou, roztržením rodin i nejistotou nového…