Dokumenty

Životní příběh Soni Červené je svou dramatičností možné srovnat s příběhy dvou dalších českých operních hvězd, Emy Destinnové a Jarmily Novotné. Všem do jejich životů zasáhly politické režimy. Proto ukážeme osobní i uměleckou dráhu této pěvkyně v kontextu českých a evropských dějin.

Humorný a dojemný příběh dvanácti vitálních důchodkyň, které se nenechají omezovat svým věkem při realizaci svých snů, rozmarů a vášní. Všechny vedou obyčejný život: vaří, perou, pečují o zahradu a vnoučata. Mají však jednu společnou vášeň – tanec. A také společný sen – chtějí nastudovat baletní vystoupení z Labutího jezera. Původně soubor mažoretek v pokročilém věku se tak vydává na svéráznou cestu dřiny pod vedením šéfa baletu Národního divadla moravskoslezského a primabaleríny, která právě hlavní dvojrolí bílé a černé labutě v Čajkovského Labutím jezeře debutuje. Koprodukční dokument s polskou produkcí CoLab Pictures byl s úspěšnými ohlasy uveden na mnoha zahraničních festivalech.

Kolín v roce 1947 – město je po válce kompletně zničené, lidé v něm bojují o přežití. Pašování, krádeže, černý trh. Podle vládnoucího arcibiskupa, kardinála Fringse je „ve zlých časech dovoleno vše“. Hrdinkou příběhu je Anna Roth. Její muž Adam, Žid, je už 6 let nezvěstný. Její dcera Sophie má nemanželského syna Paula a italského manžela Francesca. Zatímco nejmladší dcera Eva zkouší skládat písničky pro karneval, syn Michel chodí za školu a zaminovanými lesními cestami do Belgie, kterým se pro jejich nebezpečí přezdívá „nebeské žebříky“, pašuje olovo a měď. Většinu trosek, které ve čtvrti zbyly z někdejších domů, skoupil bývalý nacista Armin Zettler. Anna má proti němu vypovídat u soudu a rozhodně s ním nechce uzavírat žádné obchody. Zettler chce…

Na prelome 18. a 19. storočia boli pravé kiahne stále mimoriadne rozšírenou a nebezpečnou chorobou. V Latinskej Amerike, kam ich pred tromi storočia zavliekli európski dobyvatelia, na ne stále zomieralo obrovské množstvo ľudí. Keď bola objavená nová metóda očkovania proti tomuto ochoreniu pomocou vírusu kravských kiahní, vyslal španielsky kráľ Karol IV., ktorý kvôli pravým kiahňam prišiel o dcéru, cez oceán expedíciu, ktorá mala za cieľ zabrániť ďalšiemu šíreniu epidémie. Na palube bolo 22 detí, ktoré boli postupne infikované vírusom kravských kiahní a tak vytvorili živú reťaz, vďaka ktorej bolo možné prepraviť vírus, používaný ako očkovacia látka, cez oceán.