Dokumenty

Sledujete rádi seriály ze zdravotnického prostředí, ale chtěli byste o něm vědět víc? Pak si každý den v odpoledních hodinách pusťte docu-reality seriál, který začíná přijetím případu. Někdy může pacient dorazit pro pomoc sám, jindy ho přiveze sanitka. Jak správně diagnostikovat, když jde o minuty? Která vyšetření se nesmí podcenit? V rámci jednoho dílu je, stejně jako v reálné službě pohotovosti, řešeno hned několik případů najednou. Paralelní děj dodá celému dílu napětí i dynamiku, takže se divák nestihne ani nadechnout.

Kladenský rodák po tříletých studiích na UMPRUM v roce 1942 přešel do filmových ateliérů ve Zlíně a o tři roky později zakotvil v Praze, kde vytvoří svůj první kreslený film: O milionáři, který ukradl slunce. Tato wolkerovská balada na sebe v mezinárodním kontextu upozornila nejen nadčasovým étosem, ale zároveň náročným grafickým rukopisem. Padesátá léta dusila tvůrčí rozlet a ve Studiu Bratři v triku

Břetislav Rychlík jako dlouholetý člen tohoto divadla, kde působil v letech 1982–1996, je více než povolaným scenáristou celého projektu. O HaDivadle napsal také knihu „Herci „národa“ aneb Cesta herců HaDivadla, které nikdo nezná, z Prostějova do Brna na konec světa a zase zpátky“. Je průvodcem, který se svými souputníky z prostějovské éry i současnými protagonisty divadla glosuje postavení HaDivadla v historii českých divadelních scén, jeho vrcholy i hledání, jeho poetiku a styl herecké či režijní práce. HaDivadlem za dobu jeho působení prošly desítky herců, tvůrců, režisérů a dalších profesí. Jednotlivé díly přinášejí cenné vzpomínky zakladatelské generace – autorů či režisérů Svatopluka Vály, Arnošta Goldflama, také generací následujících – HaDivadlem prošli Jan Borna, David Jařab, Jan Antonín Pitínský, Jiří Pokorný, Luboš…

Dokumentární trojportrét dospívajících ukrajinských uprchlíků se pohybuje na pomezí observace a zpovědí. Kateryna, Illia a Zakhar jsou v Česku od roku 2022 a režisér Jakub Fišer je citlivou kamerou Jana Šípka zachycuje v průběhů několika měsíců v prostředí rodinného zázemí (jako prostoru nejbližšího životu v domovině), při zapojení se do života ve zdejší společnosti (ať už formou pracovních brigád či školní docházky) a v neposlední řadě při participaci v divadelním projektu „Než válka skončí“ v brněnské Káznici, jehož se účastní v polohách spolutvůrců režie a dramaturgie a také herecky. Tato tři prostředí – tedy rodinné zázemí, české prostředí, divadelní projekt – tvoří trojúhelník různých terénů, které umožňují životy naších postav nahlížet z odlišných perspektiv. Během natáčení se problematika podrobila expertní…

Spolu s ním vyráží na divokou cestu česko-slovenská parta bláznivých dobrodruhů včetně nezničitelného Marka Slobodníka na plovoucí motocyklové tříkolce. Cíl? 18 000 kilometrů z Prahy až do Ulánbátaru. Prostředky? Ojeté, nebezpečné a legrační stroje. Výzvy? Nástrahy exotických zemí, bizarní režimy, mizející řeky, kvetoucí pouště i nekonečné pláně, kde nejsou cesty – jen směry. A Mongolsko – země modrého nebe. Nejméně osídlená země světa. Země, která láme srdce i plní sny. Ve finále, pod dunami pouště Gobi, dojatí chlapi zjišťují, že to fakt stálo za to a že zázraky se dějí… Ale někdy úplně jinak, než čekali.

Voda pokrývá sedmdesát procent naší planety. Z vesmíru vypadá Země jako obrovský oceán, místy přerušený velkými ostrovy – kontinenty. Tato voda, zdroj všeho života, je základní podmínkou naší existence. V současnosti však lidstvo na tento důležitý fakt zapomnělo. Náš horečný způsob života uvolňuje do atmosféry velké množství oxidu uhličitého, který vytváří skleníkový efekt a zahřívá naši planetu. Hladiny moří na celém světě stoupají exponenciálním tempem a pobřeží jsou vystavena stále silnějším záplavám. Velkoměsta vyrostla hlavně na pobřežích, protože to dříve byla výhodná poloha. Dnes je proto čtvrtina světové populace přímo ohrožena stoupající hladinou světového oceánu. Týká se to všech, ale města jako New York ve Spojených státech, Rotterdam v Evropě nebo Singapur v Asii jsou první na řadě. Vědci a…

Byly mocnosti Osy blíže bombě, než si myslíme? V tomto dokumentárním seriálu se odehrává drama, v němž odborníci vrhají nové světlo na útrapy, problémy a tajemství předjaderného světa zmítaného válkou.

Ostrov Hvar je od nás vzdálen 1000 kilometrů. Každé léto sem trajekt přiveze několik tisíc Čechů, kteří zde stráví zaslouženou dovolenou. Občas se stane, že se někdo nevrátí. Od začátku 70. let se na ostrov Hvar provdalo 42 českých žen. Jakou roli v tom hrálo moře a jakou relativně svobodné poměry v tehdejší Jugoslávii? Jaký je podle nich rozdíl mezi Čechy a muži z Hvaru?

Silnice U.S. Route 101 spojuje Seattle s Los Angeles. Díky své poloze často nabízí výhled na Tichý oceán. Vede totiž podél pobřeží v délce téměř 2 500 km. K vidění je toho ale mnohem více. Ve státě Washington se vine uprostřed obrovských lesů protkaných řekami a míjí úžasné přírodní památky, jako je například hora Rainier s vrcholem pokrytým sněhem. V Oregonu se do řeky Columbia z výšky téměř 200 metrů řítí vodopády Multnomah. Dále na jihu slouží monumentální písečné duny jako hřiště pro surfaře a speciálně upravená vozidla. V Kalifornii se část její trasy line srdcem sekvojových lesů, které byly výjimečným materiálem pro stavbu viktoriánských domů. Malé městečko Eureka s desítkami budov je toho nádherným důkazem.

I přes diametrální povahovou odlišnost si byli oba lídři v určitých ohledech podobní. Jaká byla jejich cesta k moci? První část: 10. května 1940 dochází k mimořádné shodě okolností. V tentýž den, kdy Hitler zahájí bleskovou válku proti západoevropským státům, se britským ministerským předsedou stává Winston Churchill. Jako by jejich duel určil sám osud. Podívejte se na unikátní archivní záběry a záznamy projevů mužů, kteří sehráli v dějinách 20. století klíčové role. Z jakých poměrů pocházeli, co měli společného a jak se protínaly jejich osudy? Oba prošli obdobím slávy a poznali i pohrdání, unikátní dvojportrét ukáže jejich silné a slabé stránky a také nám poodhalí jejich neveřejný pohled na politický a válečný vývoj. Druhá část: V letech 1940–1945 Hitler a…