Dokumenty

Hudební legenda v opravdovém slova smyslu. U nás není na hudebním poli většího znalce hudby – od opery, přes pop, folk, rock – jeho znalosti a zkušenosti jsou obrovské. Jeho články v tehdy populárním týdeníku Mladý svět nebo Melodie byly dychtivě očekávány. Jiří Černý jistým způsobem formoval i hudební vkus posluchačů i čtenářů. První československá rozhlasová hitparáda Dvanáct na houpačce byla nesmírně populární. Po ukončení Houpačky z politických důvodů pořádal Jiří Černý v mnoha městech republiky pravidelně své Antidiskotéky, kde pouštěl i zakázané autory žijící v zahraničí. Tento výjimečný člověk nezůstal pouze u hudby. Jako bývalý sportovec rozumí mnoha sportům a dovede o nich zasvěceně vyprávět. A další, velmi výrazná vlastnost Jiřího Černého – značně se angažoval v politice. V…

Eva Longoria má k Mexiku díky své rodině velmi blízko. Nebojí se ho nazývat svým druhým domovem. Na svých cestách po této zemi poznává bohatou kulturu, krajinu i historii, které společně utvářely nesmírně rozmanitou tamní kuchyni. Díky své bezprostřednosti se nebojí odhalovat tajemství tradičních a někdy překvapivých mexických pokrmů.

Jedna dostala nelichotivou přezdívku Krvavá Marie, druhá byla oslavována v písních a básních jako panenská královna. Ve skutečnosti však měly tyto polorodné sestry mnohem více společného, než by se mohlo zdát. Především se staly prvními ženami vládnoucími jedné z nejvýznamnějších zemí raného novověku. První však stála v jejím čele jen krátce, druhá dlouho. Jedna byla katoličkou, druhá protestantkou. Jedna považovala Španělsko za spojence, zatímco druhá se proslavila jeho porážkou. U Marie vše stálo a padalo s katolickou církví. Celý její život se točil kolem víry. Alžběta oproti tomu vyrůstala v protestantských poměrech, a tak vedle ní Marie se svým diametrálně odlišným pohledem na náboženství působila poněkud zastarale. A ačkoliv byla Alžběta v historickém povědomí jednoznačnou vítězkou, první vládnoucí královnou byla…

Náš svět 21. století je světem řádu i chaosu. Civilizace žije v zajetí svého způsobu vidění světa. Moderní svět je Platónovým dědictvím. Podle něj je pravou podstatou věcí cesta od iluze k realitě. Již před Platónem tu byl Pythagoras se základní myšlenkou, že hmotný svět je vytvořen z čísel, byla to pro něj podstata světa. Pythagoriáni věřili, že objevili klíč k jinému systému světa, který řídí vesmír. Známá je Pythagorova věta o trojúhelníku. Podle něj je tvar jen číslo a jsou neoddělitelné. Jednička (kruh), dvojka (přímka), trojka (trojúhelník) a čtyřka (čtverec) jsou spojeny se základními tvary. Tyto tvary tvoří svět. Matematika je výstižným obrazem celé krajiny a přírody. Platón rozšířil Pythagorův svět čísel o politiku a náboženství. Podle Platóna žijeme…

Alexandr Solženicyn byl jedním z prvních, kdo provedl inventuru sovětských pracovních táborů. I když byl spisovatelem, vzal na sebe poslání historika, jeho „Souostroví Gulag“ je kombinaci románu a historické eseje. Laureát Nobelovy ceny Alexandr Solženicyn dal symbolicky hlas milionům obětí sovětských gulagů a odhalil tak světu skutečnou tvář kremelského režimu. Dokument, jenž vznikl k 50.  výročí vydání románu „Souostroví Gulag“ (vyd. 1973), rozkrývá okolnosti Solženicynova života a tvorby.

Tučňák připomíná svým vzhledem nemotorné lidi a patří mezi nejvíce oblíbená zvířata. Na jihoafrickém pobřeží se tučňáci dělí o teplé pláže s lidmi, ale v nehostinné Jižní Georgii čelí velmi chladnému podnebí. Prapředci tučňáků se vyvinuli v Austrálii a na Novém Zélandu z ptáků a během milionů let osídlili oblast od jižního pólu až po rovník.

Kapustňák je milé, avšak zranitelné zvíře, jehož všechny 4 druhy jsou v ohrožení. Zhlédneme dramatický příběh mladého kapustňáka, kterého lidé zachránili z chladných vod Floridy s těžkou infekcí a chladovým stresem. Každoročně se sem vrací za teplými prameny a stali se turistickou atrakcí.

Příběh muže, který jako dítě viděl v přírodovědeckém muzeu kostru kytovce a od té doby toužil spatřit jedny z největších tvorů na vlastní oči. Kariéru právníka pověsil na hřebík a stal se potápěčem, fotografem a filmařem přírody. A znalcem vorvaňů! Patrick Dykstra strávil přes dvacet let mezi kytovci, zejména vorvani. Zkoumal jejich smysly, komunikaci i způsob života. V karibské Dominice navázal mimořádné spojení se samicí vorvaně jménem Dolores – pouto tak výjimečné, že se stalo středobodem tohoto dojemného příběhu. Film tak přináší nejen exkluzivní záběry, ale vypráví i o životě těchto oceánských obrů, o kterých stále víme tak málo.

Divoká zvěř se vrací do rozlehlé divočiny, kde se jí vrací dřívější sláva. V Zimbabwe se nachází rozlehlé údolí, jehož přirozené prostředí bylo po generacích zemědělství a chovu hospodářských zvířat obnoveno do původního stavu. Půda byla revitalizována a tisíce zvířat byly přemístěny z jiných parků, což představuje nejneobyčejnější projekt přemístění velkých zvířat, jaký kdy byl na světě realizován. Nyní údolí opět ovládli divocí psi, sloni, nosorožci, lvi, hyeny a mnoho dalších druhů. Zachytíme jejich životy, pozoruhodné techniky přežití a jejich adaptaci na nový domov o rozloze téměř 400 000 hektarů. Tohle je Savé Valley, divoký zázrak.

Připojte se k nejodvážnějším stavitelům domů v celé Velké Británii, kteří si troufnou i na ty největší zříceniny. Ať už jde o padající vodní věže, opuštěné kostely nebo polorozpadlé farmářské statky, tyto statečné rodiny riskují všechno, co mají, aby je dali dohromady. Když se jim to podaří, získají jedinečnou příležitost začít nový život v unikátním domě. Nemají o moc více než vlastní nehynoucí nadšení a kreativní vizi. Přesto se rozhodli, že vlastníma rukama zachrání naprosté zříceniny a přestaví si je na domovy svých snů. Strhující seriál Záchrana zřícenin vznikal v průběhu několika let a jeho tvůrci zachytili každý krok několika různých nesmírně komplikovaných renovačních projektů. Sledujte, jak dávno opuštěné a zatracené trosky získají novou budoucnost v podobě neobvyklého luxusního domu….