Dokumenty

Logistika se stala novým rozvinutým průmyslem. V době globalizace je pohyb zboží po světě nutný a některá místa fungují jako překladové uzly. Země visegrádské čtyřky se postupně proměnily ve skladiště západní Evropy, a to díky jejich poloze, levné pracovní síle, ale také finančním pobídkám, které firmy od jednotlivých států dostávaly. Monstrózní logistická centra se stala součástí naší krajiny, nepřehlédnutelnými „ocelovými městy“ za městy.

Uvidíme nejvyšší hory a náhorní pláně stejně jako neprostupnou džungli či bambusové háje a poznáme čínskou divočinu, o níž jsme neměli ani tušení.

Přestože zemřel už na začátku osmdesátých let minulého století, a to ve věku pouhých padesáti let, zapsal se Steve McQueen do srdcí diváků a fanoušků po celém světě. Tento muž s uhrančivýma modrýma očima měl neobyčejné charisma. Říkalo se o něm, že muži chtěli být jako on a ženy po něm toužily. Narodil se roku 1930. Otec, který se živil jako letecký kaskadér, rodinu opustil brzy po Stevově narození, matka dala chlapce na výchovu k příbuzným. Už ve třinácti letech se Steve dostal do problémové party a jako člena pouličního gangu ho umístili do výchovného ústavu zvaného „Chlapecká republika“. Odtud vedla po několika letech jeho cesta k námořní pěchotě a na začátku padesátých let odstartoval v New Yorku hereckou kariéru….

Ve starověkém Iráku se odehrávají některé z největších biblických příběhů: o Noemově arše, místě narození Abraháma a o Babylonské věži. Naše kamery získaly vzácný přístup, aby mohly sledovat průkopnické archeology, kteří zkoumají ztracená irácká města a objevují svět Starého zákona. Budeme sledovat týmy, které obnovují divy Ninive a Babylonu (popsané v Bibli popsány jako města hříchu), vzácné letecké záběry odhalí majestátnost Uruku v jižním Iráku a badatelé v Girsu odhalí záhadný soubor ruin, který by mohl změnit náš pohled na samotný úsvit civilizace.

Dokumentární cyklus Touha po věčnosti v režii Roberta Sedláčka otevírá pohled na dějiny lidského společenství prostřednictvím historického tématu obvykle vytlačovaného – proměny zacházení se zemřelými i s vlastní smrtelností. Cestopis po českých zemích s průvodci Jaroslavem Pleslem a historikem Jindřichem Záhorkou navštíví na ploše deseti dílů unikátní sakrální stavby, hřbitovy, archeologická naleziště, památníky a další známá i neznámá místa spojená s posledními věcmi člověka.

Tři století dělí obraz Žena v modrém čtoucí dopis Johannese Vermeera od Hopperova znázornění Newyorské kanceláře. Přesto se zdá, že tito umělci pohlížejí obdobně na osamělost: aspekt lidského života… Nevšední pohled na dílo zdánlivě vzdálených malířů Johannese Vermeera a Edwarda Hoppera, jehož však Vermeer silně inspiroval. Dokument reflektuje specifický pocit prázdnoty prostoru a jistého osamění, které svět zažil během pandemie COVID, a zkoumá naše vnímání v momentech, kdy se cítíme transcendentně sami, izolováni, jako postavy z Vermeerových a Hopperových obrazů.

Je známo, nakolik jsou z hlediska policejního pátrání důležité první dva dny po vraždě, během kterých je třeba zajistit převážnou většinu stop a důkazů. Ale co se děje po uplynutí těchto dvou dnů, v následujících týdnech a měsících? Vždyť když například kriminalisté naleznou na místě činu krevní vzorky, trvají zkoušky, jejichž cílem je zjištění DNA, řadu týdnů…A pokud je potenciální podezřelý na útěku, vypátrání místa jeho pobytu trvá často až několik měsíců… Jak pracují vyšetřovatelé, když se případ rozuzluje příliš pomalu? A to je často, vždyť geniální detektivové, kteří mají vše srovnáno v hlavě za několik hodin, se vyskytují pohříchu jen v hraných filmech.

Odysea je připisována starořeckému autorovi Homérovi. V jistých ohledech ale nadále zůstává ne zcela rozluštěnou hádankou. Kdo vlastně byl Homér a kdo Odysseus? Kdy a kde se příběh odehrával? Čím byl inspirován děj oplývající legendami? Protože se nikdy nikomu nepodařilo dohledat Homérův přesný životopis, někteří badatelé začali zpochybňovat jeho samotnou existenci.

Bali je rozmanitý a multikulturní ostrov. Vedle bujných lesů tam lze najít muzea plná místních obrazů i města plná života. Naštěstí je vždy možné vychutnat si klid a tichou krásu tamní krajiny, ať už na rýžových polích, plážích nebo v lesích. Obyvatelé Bali kladou velký důraz na svůj duchovní život. Poskytování obětních darů nebo návštěvy výjimečných míst, například posvátných pramenů, patří do jejich každodenního programu. A právě propojení kouzelné přírody a duchovních a kulturních tradic činí toto malé území hodným poznání.