Dokumenty

Aljaška je hranicí Ameriky a jedním z posledních skutečně divokých regionů světa. Najdeme tady polovinu světových ledovců, nejvyšší americké pohoří i polární čepičky, které sahají až k severnímu pólu. Je to bohatý a pestrý, ale také nebezpečný svět. Čtyřdílná přírodovědná mini série zachycuje čtvero ročních období v životě medvědů grizzly, orlů bělohlavých, bobrů a lišek polárních. Pokud chtějí tato zvířata přežít na mrazivém severu, každé z nich musí být odolné a přizpůsobivé. Jejich životy z bezprostřední blízkosti zachytil malý, ale šikovný tým kameramanů. Díky nejmodernější technice nahlédneme přímo do jinak zapovězených nor i hnízd. Drony, jeřáby a časoměrná videa umožnily kamerám přiblížit veškerá úskalí sezónních změn a odhalit překrásnou místní krajinu. Vydejme se společně na Aljašku a prožijme rok v…

Život a smrt jdou v Africe ruku v ruce a na každém rohu čekají malé i velké starosti či naopak úspěchy. Ať už se jedná o pštrosy, surikaty, damany, chameleony, paviány, slony, žirafy, klubáky, buvoly, lvy, ptáky a netopýry ve vzduchu či ryby v jezerech, všichni, když se ukládají ke spánku, vědí, že ten příští den bude zase plný zázraků.

Sarannah má pocit, že po sedmdesátce dostala novou životní šanci a může znovu prožít své mládí. Přestěhuje se do Luxoru a začíná nový život, pak potkává o třicet let mladšího Hamdyho. Šíleně a šťastně zamilovaní se vezmou. Jediné, co chce, je trávit s ním čas a užívat si života, nehledě na skutečnost, že v prvním patře jejího domu žije Hamdyho druhá manželka s dětmi. Její kamarádka Maria se seznámila s třicetiletým Khaledem a vzala si ho. Jaké však bylo její zděšení, když se vrátila po delším pobytu v rodném Holandsku a zjistila, že se z jejího designového butiku pod Khaledovým vedením stal přeplněný bazar. Místní průvodce Abdel-Rahim, ženatý muž se dvěma dětmi, po vzoru svých známých zoufale hledá cizinku, která…

Před zhruba 250 lety v Královci způsobil Immanuel Kant revoluci v myšlení. Proslul svým konceptem „kategorického imperativu“ a kladl si otázku, zda je člověk svobodný ve svém myšlení a jednání, zda sám rozhoduje o svém osudu a je ze své podstaty dobrý, či špatný. Narodil se 22. dubna 1724 v pruském Královci a je o něm známo, že až na několik velmi krátkých a sporadických výletů do blízkého okolí své rodiště nikdy neopustil. Přesto jako by mu v hanzovním přístavu vesmír ležel u nohou. Německý životopisný dokument nabízí alespoň letmé nahlédnutí do bohatého světa Kantových myšlenek.

Jen máloco je trvalým symbolem Divokého západu a severoamerické divočiny jako bizon, známý také jako buffalo. Hrál klíčovou roli při utváření kontinentu a při vzniku Spojených států amerických. Ironií osudu však byl tento mohutný skot v 19. století prvními i následnými osadníky téměř vyhuben. Abychom se o těchto impozantních zvířatech dozvěděli více, budeme sledovat jednoho býka ode dne jeho narození přes jeho vývoj v silného jedince svého druhu, který usiluje o vítězství. Staneme se svědky nezdolného ducha skutečného bojovníka o přežití a zjistíme, proč je zrovna bizon symbolem, jenž je neodmyslitelně spjat s americkou identitou.

Podzim 1922. V oblasti Luxoru tým archeologů právě objevil vstup do chodby ukryté mezi skalami v Údolí králů. Egyptolog Howard Carter se chystal učinit jeden z největších archeologických objevů všech dob. Od vchodu do hrobky, která podle všeho zůstala od starověku nedotčena, ho stále dělila poslední zeď. Howard Carter právě objevil hrobku a ohromný poklad po 3300 let zapomenutého faraona Tutanchamona. Byl posledním potomkem rodu, který vládl Egyptu po osm generací. Mezi jeho předky nalezneme tak významné osobnosti jako žena-faraon Hatšepsut, vznešená Nefertiti nebo tajemný Achnaton. Za vlády tzv. 18. dynastie se Egypt stal nejbohatším a nejmocnějším královstvím na světě.

Pod pískem egyptské pouštní krajiny se skrývá tajemství starověké civilizace. Štábu britských dokumentaristů se dostalo možnosti, aby po celou sezónu vykopávek sledoval přímo v první linii práci archeologů.

Prostřednictvím příběhů bývalých celníků se chtějí tvůrci dokumentu zabývat tím, jak zrušení hranic ovlivnilo životy konkrétních lidí i společnosti. Životní pohyb v našem případě bývalých celníků je pohybem hranice: kde se dnes nachází hranice našeho státu, národa, historie, kultury? První republika byla dobou svrchované národně-občanské emancipace, pak přišly režimy totalitní, následně opět osvobozující doba demokracie, ale k čemu směřovat dnes? Dokážeme v sobě nalézt vnitřní hranice své identity, jestliže se nelze opřít o hranici viditelnou a pevně danou? Budeme sledovat život tří celníků z České republiky, Polska a Slovenska v regionu nejvýchodnějšího českého města Jablunkova, kde se nacházely hraniční přechody všech tří států. Budou nás zajímat jednotlivé lidské a společenské příběhy a také srovnávání daných kontextů, ze kterého by mělo…