Dokumenty

S využitím pečlivých výzkumů a forenzních vyšetřovacích metod klade tato série otázku, jestli někteří z nejodsuzovanějších králů v historii byli skutečně nemilosrdnými vrahy, jak se dodnes traduje, nebo zda jejich vražedné činy nebyly ničím víc, než normou, která se v jejich násilné době dala očekávat? Řím, Jeruzalém, Kyjev, Moskva, Londýn, Nottingham, Rouen a Paříž ožívají v seriálu, který využívá originální filmové zpracování a průlomové obrazy umělé inteligence. Budeme svědky bojišť, královských dvorů, postav, měst a vesnic své doby, abychom odhalili pravdu o mýtech a legendách o Caligulovi, Ivanu Hrozném, králi Jindřichu VIII., králi Janovi Bezzemkovi, Neronovi a Herodovi, králi Židů.

Ve francouzském regionu Pays de la Loire je narušena rovnováha místního ekosystému. Kvůli tomu je ohroženo další přežití několika druhů zvířat. Nebezpečné problémy se nevyhnuly migraci lososů ani metamorfóze elegantního motýla smrtihlava. Nezvané a nevítané invazivní druhy jako rak červený nebo žába drápatka vodní se toho rozhodly využít. Usazují se na místech, kam nepatří, a bez milosti drtí původní obyvatele divoké přírody. Vědci se bojí nejhoršího. Jejich noční můrou je, že původní zvířecí druhy nenávratně zmizí v propadlišti dějin. Naštěstí jsou tady odhodlaní přírodovědci i amatéři, díky jejichž obětavé pomoci se pomalu příroda přizpůsobuje a bojuje o přežití. Dokument Divoká Loira je pozvánkou do okouzlujících míst Francie. Přijměte ji a projděte se bohatými vinicemi, ponořte se do podmořské džungle a…

Medvědy většinou vnímáme jako nebezpečná, agresivní a trochu hloupá zvířata. Ale jsou vážně takoví? Je pravda, že medvědi nevědí? Nebo v sobě skrývají více, než je na první pohled vidět? Tento pozoruhodný přírodovědný film odhaluje, jakým problémům musí medvědi čelit, a názorně dokazuje, jak jsou pozoruhodní a výjimeční. Polovinu života stráví zimním spánkem a ve zbytku času nápaditě loví. Nebo mají hlad. Lední medvědi na Arktidě vydrží bez potravy několik měsíců. Medvědi hnědí na pobřeží Tichého oceánu trpělivě vyčkávají, dokud se nepřižene „přílivová vlna” šťavnatých lososů. Ale když zlé časy trvají příliš dlouho, nezbývá než zaútočit na vlastní. Pokud ovšem nemají ještě větší problémy, tak jako v japonských lesích, kde se asijský medvěd ušatý může snadno stát kořistí nebezpečného tygra.

Reportér Josef Laufer stál za mikrofonem, když naši fotbalisté bojovali v Itálii o zlato. Byl u toho, když hokejisté senzačně získávali tituly světových šampionů, líčil i další triumfy našich borců. Ale za to, že se stal slavným a populárním průkopníkem sportovního rozhlasového přenosu, může pouhá náhoda: Ten, který měl tenkrát komentovat fotbalový mač Slávie, se jednoduše nedostavil. Rozhlasoví pracovníci se pokoušeli narychlo najít náhradu a nakonec přemluvili funkcionáře „sešívaných“ Josefa Laufera. Ten rychle pochopil, že je přenos vážně ohrožen a že v sázce je také dobré jméno jeho milované Slavie. Tak nějak se zrodila rozhlasová legenda.

Bilanční dokument o chytrém humoru Miroslava Horníčka, jeho životní moudrosti, nadhledu a přátelství. Tvůrci M. Slunečko a M. Šmídmajer využili unikátní záběry, kdy se Horníček setkává na chalupě s již nemocným J. Sovákem nebo z návštěvy zchátralého domu J. Wericha. Dokument využívá bohatství archivů a dokazuje, jak geniální byl jeho humor. Zároveň připomíná i méně známá díla. Průvodcem dokumentu je liberecký lékař Vladimír Mareš, který se stal osobním přítelem a poté i „adoptivním synem“ Miroslava Horníčka a pečoval o něj i jeho manželku Bělu v posledních letech jejich života. Jeho pohledem mapujeme klíčové momenty tvorby Miroslava Horníčka, spolupráci s Janem Werichem v divadle ABC, jeho působení s Jiřím Suchým v divadle Semafor, reportáže z Filmového festivalu v Karlových Varech, Kinoautomat…

K významným narozeninám mimořádně úspěšné zpěvačky Marty Kubišové vysíláme její medailon z roku 1969.

Když zazněly první výstřely, z povstání kolonií se stala plnohodnotná revoluce. Zatímco muži jako John Adams a John Hancock sestavovali stínovou vládu, a nakonec svolali Druhý kontinentální kongres, farmáři, kováři a obyčejní lidé se chopili zbraní jako členové domobrany a později jako vojáci Kontinentální armády. Pod velením George Washingtona se tak sjednotily nesourodé vojenské jednotky, zatímco jejich rodiny doma bojovaly o přežití v čím dál krušnějším období nouze. Naději v lepší budoucnost přiživuje řada překvapivých vítězství i nově vydaná Deklarace nezávislosti slibující svobodu pro všechny bez rozdílu.

Milník v historii dokumentárních seriálů, který se zaměřuje na skutečné, intenzivní drama, sleduje dvacet čtyři hodin denně policejní vyšetřovatele, zatímco policie řeší závažné kriminální případy.

3 000 let stará kostra, nalezená ve 20. letech 20. století u japonského vnitřního moře Seto, je poseta neobvykle hlubokými řeznými ranami. Vědci se vrací s překvapivou teorií, že muže zabil žralok.

Po účasti v křížové výpravě Vilém Tell slíbil, že se již nikdy nedopustí násilí. Avšak útlak švýcarských kantonů ze strany rakouské habsburské dynastie ho přiměl připojit se k boji za nezávislost. Rakouský místodržící Gessler se rozhodl povstání potlačit, aby získal přízeň krále a ruku jeho dcery. Gessler věděl, že Tell vede povstalce, a rozhodl se ho veřejně zostudit. Donutil Tella, aby sestřelil jablko z hlavy svého syna. Tell uspěl, což zvýšilo jeho nenávist vůči Gesslerovi. Toto ponížení nejen posílilo Tellův odpor k habsburské nadvládě, ale také přineslo Gesslerovi pohrdání princezny. Tak začala vzpoura, kterou odstartoval jeden muž, jedna kuše a jedno jablko.