Dokumenty

Jen jedno ze tří orlích mláďat se ve svém prvním roce života vznese nad horské štíty. A jen jednomu z pěti se podaří najít partnera a zahnízdit. Přirozený výběr je neúprosný a velkou roli hraje i náhoda a štěstí. Pouze houževnatí jedinci jsou zárukou, že orlí křik – volání divočiny – bude dál znít mezi vrcholky Alp. Náš příběh začíná vysoko na skalní římse, kde se zrodil nový život. Nejprve přišlo na svět jedno mládě, za pár dní se vyklubalo další. Ačkoli se oběma ptáčatům dostává rodičovské péče a ochrany, jedna skutečnost je neúprosná. Druhorozené mládě zůstává vždy na druhé koleji. U orla rozhoduje pořadí narození o celém jeho osudu… Životní pouť orlů připomíná odyseu. Na tuto dlouhou cestu se…

Muž, který prodává válku. Čím krvavější je bitva – tím vyšší je cena…a na téhle vydělá majlant. Cynický a pragmatický britský agent William Walker přijíždí v devatenáctém století do Queimady, portugalské kolonie na Antillách. Jeho cílem je podnítit revoluci a získal pro Anglii výhodné podmínky při obchodu s cukrem. V nosiči vody a zavazadel José Doloresovi rozpozná potenciálního vůdce vzpoury otroků… portugalské jednotky jsou vyhnány z ostrova a moc za podpory britské vlády přebírá prozatímní vláda prezidenta Teddyho Sancheze. O deset let později Williama najme Královská společnost a vláda Queimady, která pátrá po plantážích cukrové třtiny. Jeho úkolem je dopadnout José Dolorese, který se svou armádou vzbouřenců narušuje ekonomické zájmy Anglie.

Od narození Anežky Přemyslovny, nejmladší dcery krále Přemysla Otakara I., patronky Země České, uplynulo v tomto roce 800 let. Kde se v ní zrodila touha konat skutky milosrdenství v době temné a něčemu podobnému zcela nenakloněné? Její svatořečení v roce 1989 bylo spojováno se sametovou revolucí. Do jaké míry je její odkaz živý i dnes? Režisér Maxmilián Petřík rekapituluje duchovní i politické klima 13. století, mapuje její život a o vyjádření k její osobnosti požádal například arcibiskupa Dominika Duku, historika Jaroslava Šebka, profesora Petra Piťhu a teologa Tomáše Halíka.

Rok 1983. Je vyhlášena architektonická soutěž o novou dominantu Paříže, která se má stát symbolem její moderní čtvrti La Défense. Soutěže se účastní největší mezinárodní architektonické firmy a překvapivě vyhrává neznámý učitel architektury Johan Otto von Spreckelsen se svým projektem Velký oblouk – La Grande Arche. Do této chvíle tento padesátiletý Dán postavil pouze čtyři budovy: svůj domov a tři malé kaple, život zasvětil především výuce a hledání rovnováhy mezi prostorem, světlem a duší člověka. Jeho Velký oblouk je prostý, geometricky čistý, inspirovaný ideou brány k nebi. Film sleduje, jak se Otto vyrovnává s tlakem politiků, úředníků i médií a s vlastními pochybnostmi, zda lze zůstat věrný duchovní vizi uprostřed světa kompromisů. Stavba, která měla být symbolem harmonie, se postupně…

Hlavními postavami příběhu jsou čtyři mladí lidé (Beth, Hope, Abe a Ned), které pevně spojil osud a tvrdá realita v jedné z nejpohnutějších historických epoch. V dobách, kdy se svět rychle mění, se často bortí staré ideály a zápasům padají za oběť nejen lidé, ale i jejich lásky. Zatímco na novém kontinentu bojují kolonizátoři proti útlaku ze strany anglické koruny, do Anglie se vrací tyranie, protože Karel II. porušil své sliby a restauroval monarchii. Oba světadíly už jsou přespříliš zkropeny krví, ale vždycky se najdou lidé, kteří se neváhají znovu a znovu obětovat pro své bližní a pro svobodu.

Světoznámý dražitel a český Američan Nicholas Lowry přilétá z New Yorku do Prahy, aby v roli vášnivého sběratele zmapoval, co zformovalo a definuje českou národní identitu. Putování po České republice ho zavádí do ikonických míst grafického designu včetně Zlína, Litomyšle, Brna či Plzně, kde zkoumá nejen dílo Tomáše Bati, Josefa Váchala, Alfonse Muchy, Ladislava Sutnara, ale i slavné plzeňské pivo. Cesty svérázného průvodce v tartanovém obleku vedou také na jižní Moravu za estetikou vinných etiket, vydává se na trampský výlet po značených trasách Klubu českých turistů, potkává i současnou generaci tvůrců, jako jsou Petr Babák, Martin Pecina nebo Aleš Najbrt. A skrze rozkrývání české identity se Nicho dostane i blíže ke svým vlastním kořenům – jeho prastrýc v Praze založil…

Odhalte zákulisí nejznámějších dánských kriminálních případů. Skrze výpovědi lidí, kteří byli událostem nejblíže, nahlédnete do napínavého vyšetřování i neúnavného honu na pachatele

Cyklus „Uprotřed běhu“, vysílaný Českou televizí ve čtyřtýdenních intervalech průběžně po celý rok 2001, obsahuje portréty Jaroslava Hutky, Vlasty Třešňáka, Vladimíra Merty, Jana Vyčítala, Oldřicha Janoty, Pavla Lohonky „Žalmana“, Wabiho Daňka, Petra Ulrycha, Jaroslava Wykrenta, Kapitána Kida, Mikyho Ryvoly a Karla Plíhala. Prvně jmenovaní byli v dobách tvrdé normalizace majákem, který lidem bez rozdílu věku a vzdělání signalizoval a připomínal, že existují i jiné hodnoty než vyrobení co největšího množství oceli nebo boj za rozšíření socialismu po celém světě. Mnohé z jejich písniček byly natolik obsažné, že takřka zlidověly a lidé si je zpívají dodnes. Ti ostatní sice ve zmíněné době tolik nebojovali, i když i oni se potýkali se zákazy vystupování, ale rozdávali svými písničkami lidem opravdovou, ideologickým balastem…

Německý reportér Ludwig utíká před nacisty se svým synem Rolfem a nerozlučným psem Adim. Jejich cílem je New York, kde na ně čeká Rolfova matka, ale předtím musí překonat Francii a Španělsko. Je to vyčerpávající a obtížná cesta. Když překračují Pyreneje, je jejich průvodkyní mladá Nuria, jen o málo starší než Rolf. Když Adiho štěkot upoutá pozornost hlídky, Ludwig je zadržen a Rolf s Nuriou jsou odkázáni sami na sebe.

Břetislav Rychlík v autorském dokumentu k příležitosti 70. výročí Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice mapuje vývoj folklorismu od druhé světové války až po současnost. Hovoří s pamětníky a sám vzpomíná, jak se na strážnickém festivalu vypracoval od sběrače kelímků až na autora pořadů.Mezinárodní folklórní festival ve Strážnici je jedním z nejstarších a nejznámějších folklórních festivalů v Evropě. Vznikl v roce 1946 ze silných vlasteneckých pohnutek po devastaci národa a kultury během německé okupace. Letos slaví už své sedmdesáté jubileum. K jeho příležitosti natočil režisér Břetislav Rychlík autorský dokument, ve kterém spolu s pamětníky vzpomíná na největší folklorní osobnosti Strážnice a pokouší se mapovat vývoj folklorismu od konce války až po současnost. Scénář a režie B. Rychlík. Účinkují: J. Nečas, K. Pavlištík,…