Dokumenty

Zažil nemilost, úspěch i odchod do ústraní. Na životním příběhu Jiřího Křižana lze dokonale ilustrovat moderní české dějiny se všemi proměnami, zrůdnostmi i euforickými okamžiky. Komunisté mu v padesátých letech popravili otce, za ironickou básničku, kterou složil na dělnického prezidenta Antonína Zápotockého, ho vyhodili ze střední školy. Z rodného Valašska odešel do Prahy. Začal psát filmové scénáře a sbírat ocenění. S Františkem Vláčilem natočil Stíny horkého léta, s Martinem Holým Signum Laudis. Přímočaře a bez kompromisů dokázal pojmenovat dobro a zlo, kde kladný hrdina byl zhusta ?jen? morální vítěz. ?Zlo nemá slabiny,? říkával. Ale právě morální vědomí Křižanovi nedovolilo přijmout státní cenu Klementa Gottwalda za film Signum Laudis. Nechtěl přebírat ocenění, které neslo pojmenování po muži, jenž podepsal rozsudek smrti…

Legionáři bojovali v zahraničí za svobodu země, která staletí neměla svůj vlastní státní útvar. Dvoudílný dokument Hany a Zdeňka Všelichových zaznamenává osudy zajatců (později dobrovolníků), kteří prožili šest let svého života v době Velké války v Rusku, kde v nepřehledném dění během dvou revolucí docházelo k dramatickým zvratům. Vůdcové „permanentní“ světové revoluce zvolili cestu teroru a jejich líbivá propaganda začala sklízet své plody… A v tom všem se ocitlo kolem čtvrt milionu Čechů a Slováků v zajetí a na šedesát tisíc bojujících dobrovolníků. Historie provázející vznik České družiny – později československého korpusu, vrcholila událostmi roku 1918. Dobrovolníci se nepodvolili diktátu sovětského vedení a rozhodli se pokračovat ve své cestě Sibiří k Vladivostoku a dále až na západní frontu, kde by…

Seriál vypráví temný příběh civilizace, která je považována za kolébku naší kultury. Když pomyslíme na starověké Řecko, vybaví se nám moudrost, filozofie a demokracie… Ale za touto slavnou fasádou se skrývala společnost založená na otroctví a násilí, která uctívala excentrické bohy. Postupně odhalíme světlé i temné stránky starověkého Řecka, od jeho počátků až po helénismus.

Florencie 15. století měla pověst kulturního centra Evropy a říkalo se, že tu žilo víc umělců než řezníků. Jak ji ve svých vzpomínkách viděl Michelangelo? A jak dnes vnímáme tuto dobu a díla, která tu vznikla? První díl dokumentární trilogie BBC

Jeho věty o neúplnosti nejen ukázaly hranice lidského poznání, ale i konkrétně změnily náš svět. Položily teoretické základy vývoje počítačů, programování a systémů vedoucích k umělé inteligenci. Geniální Gödel se celý život snažil nepodlehnout sílící duševní poruše a také šílenství kolem něj v podobě antisemitismu, nacismu a válek. Dokumentární film režiséra Jana Mudry sleduje Gödelův život mezi Brnem, Vídní a Princetonem v USA. Prostřednictvím dosud neznámých a nepublikovaných materiálů z osobního archivu Kurta Gödela film vypráví o osudu génia ve 20. století.

Pokud bude tento prototyp úspěšný, mohli by inženýři postavit auto, které by jezdilo prakticky zdarma a bez emisí. Příběh tohoto revolučního vozidla začal před deseti lety, když nizozemští studenti technických oborů sestrojili vůbec první čtyřmístný automobil poháněný solární energií, aby se zúčastnili závodu World Solar Challenge v Austrálii. Do závodu se přihlásili s autem, které bylo téměř dvakrát větší než vozy konkurence a projeli celou Austrálií pomocí baterií, nabíjených pouze slunečním zářením. Lex Hoefsloot není jediným průkopníkem, který se snaží využívat čistou energii Slunce k pohonu dopravního prostředku. Tuto odvážnou vizi sdílejí i další inženýři.

Motocyklový závodník a nadšenec Guy Martin se rozhodl zopakovat kultovní motocyklový kaskadérský kousek z vyvrcholení filmu Velký útěk. Ale na rozdíl od filmového hrdiny, kterého si zahrál slavný Steve McQueen, se přitom chce pokusit úspěšně překonat oba ploty německého zajateckého tábora Stalag Luft III. Mohlo by se mu to podařit? Sledujte v napínavém celovečerním snímku skutečného hrdiny – britského motocyklového závodníka, mechanika těžkých vozidel a televizního moderátora.

Lidská duše je nehmotná substance živé bytosti. Co to ale znamená? Jaké má podoby a lze ji pomocí divadla a hudby zhmotnit Představení A pak usnu a vstanu je příběhem o výjimečné umělkyni, která se vymykala všem standardům a normám. Unikátní hudebně-divadelní projekt Klicperova divadla Hradec Králové, Filharmonie Hradec Králové a skupiny Razam je poctou písničkářce a hudební skladatelce Zuzaně Navarové.

5. října 1789 se k Versailleskému zámku blížil rozvášněný dav. Tisíce Pařížanů přišly žádat o chléb a politické změny. Několik měsíců po dobytí Bastily nastal další klíčový okamžik Velké francouzské revoluce. A většina protestujících byly ženy. Zmínkou o této historické události však většina popisů účasti žen na revolučním dění končí. Částečně animovaný dokument se snaží mnohé intelektuálky, bojovnice a řečnice rehabilitovat a vydává se po stopách idealistické dramatičky Olympe de Gouges, belgické amazonky Théroigne de Méricourt nebo rozhněvané obchodnice Reine Audu. Tyto ženy, které se od sebe tak lišily, spojila francouzská revoluce a změnila tak směr jejich životů.

Sardinie je druhým největším ostrovem ve Středozemním moři. Je divoká a tajemná, proslulá svými strmými útesy a bílými písečnými plážemi omývanými tyrkysovou vodou. Ve vnitrozemí však leží málo známé pozůstatky kultury, která se objevila před téměř 4 000 lety. Zatímco starověký Egypt stavěl své poslední pyramidy a kontinentální Evropa své poslední dolmeny, nová mocná a prosperující civilizace zde vymýšlela zcela nový typ památek, pevnostní věže známé jako nuraghy. Jak žili lidé, kteří je stavěli, a díky čemu přečkali ničivý kolaps doby bronzové?