Dokumenty

V roce 1939 byl na Slovensku zvolen nový prezident, stal se jím katolický kněz a antisemita Jozef Tiso. Zavedl fašistickou vládu za pomoci polovojenské organizace Hlinkova garda. V roce 1941 mělo Slovensko snad ještě přísnější protižidovské zákony než Německo. Kromě povinného nošení žluté Davidovy hvězdy nesměli Židé vlastnit automobil a rádio, přišli o právo cestovat, a to i v rámci státu. Nesměli navštěvovat státní nemocnice, neměli vůbec žádná práva. Vláda se dohodla s nacisty na deportaci slovenských Židů do Polska pod podmínkou, že se deportovaní lidé již nevrátí. Jednou ráno Edita a její starší sestra Lea z Humenného spatřily na zdech domů oznámení, že se všechny neprovdané židovské dívky od šestnácti let mají dostavit 20. března 1942 do budovy školy….

Vzdušné síly mají za úkol bránit se a útočit ve vzduchu. NATO demonstruje svou sílu na obloze nad Evropou při dosud největších leteckých manévrech. Nasazeny jsou tisíce letců a několik stovek letadel všech typů, to je cvičení Air Defender 23.

Po bombardování Cách spojenečtí vojáci nacházeli těla mladých žen. Ženy měly v Německu důležité místo při výchově poslušných dcer a několik vlivných žen mělo přímý vliv na budování a vzestup německé říše. Po první světové válce dostaly ženy volební právo. Hitler však ženy chtěl osvobodit od feministické ideologie. Ženy měly především plodit děti a zapojit se do nenávistné kampaně proti Židům. Jejich mise byla shrnutá do hesla: Děti, kuchyně a víra. Kromě některých profesí dostaly během Hitlerovy vlády zákaz kouřit a pít alkohol. K vytvoření mocné říše potřeboval Hitler ženy k plození dětí. Potřeboval je ale také pro mnoho dalších rolí – do jakých je obsadil a byly ženy nakonec i na frontě?

Příběh má dramatickou zápletku: píše se rok 1948. V pohraničním pásmu mezi Bratislavou a rakouským Bergem zadrželi pohraničníci mladého muže. Je obviněn z pokusu o ilegální překročeni státní hranice. Při výslechu vyjde najevo, že jeho otec je správcem na francouzském konzulátě v Bratislavě. Namísto obvinění a dlouholetého vězení podepíše mladík spolu s otcem spolupráci se Státní bezpečností. Oba mají získávat informace a vybírat dokumenty z konzulárního trezoru. Tyto dokumenty (například žádosti o azyl) poslouží vzápětí jako důkazní materiál o “špionážní činnosti” francouzského konzulátu.

Na vyprahlém západním pobřeží Madagaskaru se rozprostírá přes dva tisíce kilometrů čtverečních roztroušeného lesa. Je to pokladnice života, která se vymyká přírodním zákonům. Teploty tu stoupají k pětatřiceti stupňům Celsia a většina srážek přichází jen během několika letních týdnů. Tady je suchý tropický les, království baobabů. Staletí obři s mohutnými kmeny jako by chtěli svými větvemi polechtat mraky a spustit déšť. Baobaby představují mnohem víc než jen stromy, jsou to pilíře zdejší biodiverzity pulzující životem. Pro domorodý kmen Sakalavů navíc ještě hrají další klíčovou roli. Majestátní stromy totiž jsou nejen mlčenlivými strážci jejich historie a víry, ale především jejich nejcennějšího zdroje – vody.

Hudební dokument o folkové legendě Žalmanovi – Pavlu Lohonkovi, který nedávno oslavil 80. narozeniny. Scénář J. Hlaváč. Kamera M. Souček

Životní příběh Luďka Eliáše v sobě koncentruje dramatické události, které jsou uznávanými osudovými milníky naší novodobé historie. Samy o sobě jistě nepředstavují nic, co bychom už v nějaké podobě neslyšeli od jiných pamětníků pohnutých událostí druhé poloviny minulého století, i když jejich koncentrace v jediném lidském osudu je v tomto případě jedinečná. Luděk Eliáš se narodil v roce 1924. Za svůj dosavadní život byl mimo jiné nedoučeným číšníkem, zajatcem terezínského ghetta, osvětimským vězněm se zkušeností pochodu smrti, divadelním ředitelem, televizním šéfredaktorem, a především významným hercem. Jeho život je spjat s Ostravou. Dokument je koncipován jako jakási filosofující road-movie po osudu jak vlastním, tak i této země. V průběhu této „one man show“ provázíme Luďka Eliáše důležitými místy jeho života, nasloucháme…

Ačkoli dnes její jméno málokomu mimo filmovou vědu a historii něco řekne, byla Dorothy Arznerová nejvýznamnější hollywoodskou režisérkou. U filmu začala jako střihačka a protože ji všechno zajímalo, postupně se propracovávala dál přes psaní scénářů až po režii. Stala se první ženou, která režírovala zvukový film. Se zvukem se nebála experimentovat, známý je například její svérázný nápad zavěsit mikrofon na rybářský prut, aby se herci mohli po scéně pohybovat. I když její aktivní režijní kariéra trvala jen dvě desetiletí, jako pedagožka ovlivnila celé další filmařské generace. Mezi její nadšené studenty patřil mimo jiné i věhlasný Francis Ford Coppola, který v dnešním dokumentu o Arznerové hovoří s láskou a úctou.

V dnešním dílu se podíváme na chatu u řeky, kde si majitelé přejí vytvořit přírodní ráj pro sebe, tři děti, kočky, psa i slepice. Zkušený tým provede citlivou probírku stávajících stromů, navrhne nové trvalkové záhony a společně s majiteli vyberou místo i pro praktický kurník. Prostor se nakonec najde i na zahradní saunu a velké ohniště.

Přidejte se k největšímu týmu specialistů, kteří se vydávají po stopách Elamu, neznámé starověké civilizace z jihozápadní části íránské náhorní plošiny. Rozluštěte jejich záhadné, dosud nerozluštěné nápisy a odhalte největší tajemství jednoho z prvních písma v historii.