Dokumenty

Divoké tváře Skandinávie vezmou diváky na pohlcující cestu skandinávskou divočinou a odhalí dramatické příběhy o přežití a adaptaci. Od klidných finských jezer až po norské arktické pobřeží film zachycuje potáplice, lišky, medvědy a soby, jak se vyrovnávají se sezónními výzvami. V laponské tundře se sobi volně potulují, zatímco ptáci zuřivě střeží svá mláďata. Švédské tajgy hostí křížence a jeřáby a v norském Dovrefjellu se pižmoni vzpírají živlům. S odezněním podzimu se u švédského jezera Hornborga shromažďují tisíce migrujících jeřábů a špačků, aby si užili dechberoucí rozloučení s tímto ročním obdobím. Díky dechberoucí kinematografii a intimním setkáním s divokou přírodou zachycuje film nezkrotného ducha Severu a neuvěřitenou odolnost tvorů, kteří jej nazývají domovem.

Milan Uhde (1936) je významný český spisovatel, dramatik a politik. Vyrůstal v Brně, oba rodiče byli právníci, matka byla Židovka. Slibně rozjetou literární kariéru v 60. letech (redaktor časopisu Host do domu, publikovaná poezie, pedagogické působení na JAMU, kritikou i diváky dobře přijatá hra Král Vávra) zastavil zákaz publikování na začátku normalizace v roce 1971. Podpisem Charty se dostává do otevřené opozice k režimu, proto jeho texty mohou vycházet pouze v samizdatu nebo pod cizím jménem. V roce 1975 hraje Divadlo na provázku Baladu pro banditu, kterou Uhde napsal pod jménem Z. Pospíšila. Uhdeho text „Prodaný a prodaná“ z roku 1987, který ztvárnil osud Karla Sabiny, přikryli svými jmény P. Oslzlý a P. Scherhaufer. Rok 1989 znamená pro Uhdeho návrat k…

Poznejte nezapomenutelné příběhy tří drobných tvorů. Křižáka pruhovaného, mouchy domácí a slunéčka sedmitečného…

Šrílanské nížiny jsou domovem nejpočetnější levhartí populace planety. Právě zde žije vrcholový predátor – levhart cejlonský.

Skotská vysočina, pokrytá ledem a ošlehaná bouřemi, pokrývá asi padesát tisíc čtverečních kilometrů rozeklaného pobřeží, jezer a hor. Na první pohled vypadá pustě a neobydleně, ale i na tomto nehostinném místě kvete život. Tato jedinečná série nabízí krásný portrét života ve Skotsku, ať už se jedná o divokou zvěř nebo jeho divoké obyvatele. 1. Jaro Jaro je na Skotské vysočině tím nejméně předvídatelným ročním obdobím. Veverky obecné, orlovci říční a srny využívají tento čas k založení rodin. 2. Léto Pro zvířata ze Skotské vysočiny znamená léto čas pro založení rodiny dřív, než přijde tma a s ní i podzimní bouře. 3. Podzim a zima Léto je pryč a zvířata na Skotské vysočině čeká těžká zkouška. Jen ta nejsilnější přežijí zdejší…

Dvanáctého října 2001 byl pařížský Bleší trh prohlášen za národní kulturní památku Francie. Jedná se o čtvrté nejnavštěvovanější místo ve Francii. Ročně jím projde jedenáct milionů návštěvníků. Za deseti kilometry výkladních skříní tu obchoduje 3 200 starožitníků. Každý z milionů prodávaných předmětů má svůj příběh, který propojuje lidské osudy několika generací. Zasvěceným průvodcem tímto zvláštním světem bude Čech, jehož stánek zde patří k nejprestižnějším.

Joe Exotic poskytuje před zatčením svůj poslední rozhovor. Bývalí zaměstnanci odhalují pravdu o jeho neslavném G. W. Zoo a podíváme se na záchranu jeho kočkovitých šelem

Pre jedných bol obyčajným podnikateľom, pre iných vizionár. No, o Pacovi Rabanneovi nik nepochyboval. V roku 1999 sa stiahol zo sveta módy. Mal za sebou 30 ročnú kariéru tvorivého života a medzinárodnej slávy. Tento dokument rozpráva príbeh bezprecedentného módneho návrhára.

Historička dr. Bettany Hughesová, archeoložka Raksha Daveová a publicista John Sergeant sledují nové vykopávky, které probíhají po celém zničeném městě a okolních oblastech, vstoupí do nejzachovalejších římských památek, podílejí se na analýze lidských ostatků a navštíví samotnou sopku. Po staletí ležela třetina tohoto římského města nedotčena. Znamená to stovky obchodů, domů, ulic a těl, které zůstaly 2 000 let ukryty pod popelem a vypadají tedy přesně tak jako v den erupce. V několika místech těchto nedotčených oblastí proběhnou letos nové archeologické výzkumy a my máme příležitost jim přihlížet.

První zmínka o léčebných účincích minerálních vod z lokality dnešních Mariánských Lázní je z roku 1606. Písemnou studii šesti pramenů vypracoval v roce 1679 Bohuslav Balbín. Zvěsti o jejich zázračných účincích se brzy roznesly a k pramenům, náležejícím klášteru v Teplé, zamířili první nemocní. Mniši začali plnit léčivou vodu do sudů a posílali ji do dalších klášterů. Za vlády Marie Terezie byly minerální vody opět analyzovány. V tomto období se poprvé objevil název Marienbad. O vznik samotných lázní se zasloužil Josef Jan Nehr – lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata kláštera a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistil, že voda v nepatrném množství podávaná několikrát denně upravuje trávení a povzbuzuje chuť k jídlu. Doktor Nehr provedl chemickou analýzu…