Dokumenty

Slavnému americkému herci bylo nedávno pětaosmdesát, ale vrcholnou slávu si užívá až posledních pár desetiletí. Má za sebou role v raných Scorseseho filmech, ale herecky se prosadil až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v evropském filmu, a to rovnou u mistrů jako Bertrand Tavernier a Ettore Scola. V Evropě se mu také dostalo největšího uznání, je například nositelem Stříbrného medvěda z Berlína, v Karlových Varech pak v roce 2004 získal Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii. Harvey Keitel je fenomén. Rodák z Brooklynu, nemluvný drsňák, ale také ten, který dokázal poslat do patřičných míst slavné režiséry jako Coppola nebo Kubrick. Mezi ty, kteří měli tu čest ho režírovat, patří kromě již zmíněných třeba také Wes Anderson, Quentin Tarantino,…

Náš jedinečný příběh pokrývá víc než deset let a popisuje jednu z nejmocnějších tanzanských lvích smeček během překonávání množících se překážek. Lvi ve smečce se spoléhají na pevné rodinné vazby. V čele stojí sedm lvic s celkem 13 lvíčaty a dva majestátní samci odhodlaní pokračovat ve své nadvládě nad rozsáhlým územím.

Město Pompeje bylo před 2 000 lety pohřbeno pod vulkanickým prachem. Nyní znovu „ožívá“. Dokument využívá prvotřídní digitální efekty i poznatky světových odborníků a rekonstruuje starověké Pompeje jako fotorealistické virtuální město. Během 24hodinové návštěvy zažijete ranní dojíždění do práce, brutální polední sportovní aktivity a nespočet večerních hříšných radovánek. Díky archeologickému výzkumu a nejnovějšímu 3D mapování Pompejí konečně uvidíte, jak zdejší obyvatelé skutečně žili.

Tento silný muž vytvořil říši, která zahrnuje skoro celou moderní západní Evropu, a jeho odkaz je živý i dnes. Tato třídílná série využívá kombinaci nejnovějších objevů s živou akcí, moderními počítačovými efekty a rozhovory se světovými odborníky na Karla Velikého.

Od bujné přírody Nového Zélandu až po skryté krásy Austrálie… George Clarke všude najde velice zvláštní domovy postavené v extrémním prostředí.

V roce 1968 se Semily staly jedním z důležitých míst společenského dění, proslavené články Ludvíka Vaculíka. Za doby normalizace si tehdejší události vysloužily jednoznačný odsudek a byly někdy označovány jako plíživá kontrarevoluce. K události vznikl filmový dokument Jana Chlebouna a kniha autorů Tomáše Chvátala a Iva Navrátila, které se pokoušejí co nejúplněji postihnout, co se před padesáti lety v Semilech opravdu dělo. Za tímto účelem byly využity jak soudobé kroniky a novinové články, tak i rozhovory s pamětníky a archivní dokumenty, především různé vyšetřovací spisy a signální svazky StB.

Před 3500 lety ohlašuje ničivá sopečná katastrofa začátek konce legendární minojské kultury, která se po tisíc let rozvíjela na Krétě. Tamní mocné kněžky ustupují do pozadí a ke slovu přichází Diův kult, který sem přinášejí mykénští válečníci z pevninského Řecka. Dokumentární film vykresluje obraz zanikajícího světa, v němž hrají vedle mýty opředeného krále Mínóa velmi důležitou roli ženy. Co vše nám o zdejší kultuře mohou prozradit probíhající archeologické výzkumy?(Česká televize)

Vydejte se do rozlehlé a nespoutané botswanské divočiny za mláďaty, která se učí přežít v náročném prostředí plném sucha a predátorů. Sledujte jejich první kroky, učení i ztráty. Za pomoci rodičů, sourozenců a vlastního instinktu se musí tato mláďata rychle přizpůsobit, jinak nepřežijí. Díky působivým a detailním záběrům poznáte, jak důležitou roli hrají odvaha, rodinná pouta a odolnost v nejkřehčí fázi života v divočině.

První zastávkou na jeho pouti je nádherně rozkvetlá prérie – nefalšovaná americká divočina hýřící barevnými květy. Potom se připojí ke skupně dobrovolníků, kteří pro sebe a pro veřejnost budují společnou zahradu v New Yorku, a zblízka se podívá, jaké výsledky může přinést americké odhodlání „já dokážu cokoli” v kombinaci s bezednými finančními zdroji. Cestou na jih Monty zjišťuje, jak vypadaly americké zahrady v období krátce po vyhlášení nezávislosti a nestačí obdivovat obří duby v New Orleans. Na sklonku svého transkontinentálního výletu ještě zamíří na západní pobřeží, do zvláštní krajiny zpestřené kaktusy a kalifornskými sekvojemi, kde se setká s několika celebritami. Při sledování Montyho cest nás opanuje pocit, že jsme narazili na vášnivého a mimořádně zvědavého světoběžníka, pro kterého – a…

V letech 1951 až 1992 odpálili Američané v Nevadě 928 jaderných zbraní. Někteří domorodci si myslí, že místa testů byla vybráno záměrně. Šlo o původní území indiánského kmene Šošonů. Důvodem mohlo být také to, že lidé v Nevadě byli pro americkou vládu méně důležití. Na tomto území došlo k největšímu objemu jaderného spadu. Jaderná éra začala shozením atomové bomby v Hirošimě. Jaderné zbraně následně zahájily éru studené války. 27. ledna 1951 svrhli Američané v Nevadě první jadernou bombu. V oblasti zemřelo hodně lidí na rakovinu a dodnes tamní lidé umírají na následky ozáření a radioaktivního spadu. Jde zejména o indiány v tamních rezervacích. V době testů jim nikdo nic neřekl, od vlády nedostali žádné varování nebo vysvětlení. Tamním lidem se…