Dokumenty

Sběr a sestřih dokumentárních materiálů z roku 1989 a zejména z období po 17. listopadu. První kombinovaná kopie byla vyrobena 28. 12. 1989. Souběžně s uvedením v kinech byla prodávána i videokazeta.

Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu. Když jí bylo dvacet sedm let, byla ve svém strmém profesním vzletu sestřelena ruskými okupačními tanky, které obsadily Československo.Důvodem byla pravděpodobně zpěvaččina píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země. Marta, trojnásobná Zlatá slavice z let 1966, 1968 a 1969 a sex symbol tehdejší doby, se živila lepením pytlíků. Stres vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil ve zpěvaččinu osobní tragédii. Svůj osud zpěvačka nesla bez reptání, přestože se stala terčem výslechů a šikanování ze strany Státní bezpečnosti. V roce 1989 zažila Marta během sametové revoluce comeback, který by jí mohla závidět leckterá světová hvězda. Její Modlitbě naslouchalo plné…

Po diváckém úspěchu seriálu Marie Terezie mohou diváci sledovat osudy její slavné dcery Marie Antoinetty ve zbrusu novém seriálu. V pouhých čtrnácti letech byla Marie Antoinetta poslána svou matkou do Francie, aby se vdala za budoucího krále Ludvíka XVI. Sňatková politika Marie Terezie slavila úspěch, když na francouzský trůn v roce 1774 konečně usedl manžel Marie Antoinetty a její dcera se stala francouzskou královnou. Kdyby Marie Terezie tušila, jak tragicky skončí život její dcery… Ale ke gilotině první řada francouzského seriálu zdaleka „nesahá“. V osmi epizodách sledujeme cestu Marie Antoinetty z vídeňského dvora do Versailles, kde se postupně z nesmělé, téměř opovrhované dívky – dauphinky stala sebejistá francouzská královna. Její hlavní úkol, porodit královského dědice, však trval dlouhých devět let……

Stanislav Milota & Vlasta Chramostová pohledem Jaroslava Brabce. Dva životní a umělecké příběhy, které mají přes mnohé odlišnosti, přece jen něco společného? Stanislav Milota, narozen 1933 v Praze na Žižkově. Asistent kamery, ostřič ve Filmovém studiu Barrandov. Jako kameraman debutoval v roce 1963 a o pět let později natočil svůj poslední film, který se však řadí k těm nejvýznamnějším, které byly v historii české kinematografie natočeny. Muž Vlasty Chramostové. Vlasta Chramostová, narozena 1926 v Brně na Králově poli. Herečka, členka Národního divadla v Brně, později Divadla na Vinohradech. V roce 1965 oceněna titulem „zasloužilá umělkyně“ a ani ne za deset let poté sice nepsaným, ale zato totálním zákazem umělecké činnosti. Členka činohry Národního divadla a žena Stanislava Miloty.

Dokument sestavený ze vzácných dobových archivů, které byly digitálně restaurovány, přibližuje velkolepost VIII. letní olympiády – od monumentálního zahajovacího ceremoniálu přes jedinečné sportovní výkony až po zákulisní výzvy a pečlivé logistické přípravy spojené s organizací akce takového rozsahu. Hvězdami her se stali Paavo Nurmi, který získal pět zlatých medailí, nebo americký plavec Johnny Weissmuller, jenž se stal olympijskou ikonou ještě předtím, než se celosvětově proslavil jako filmový Tarzan. V Paříži nechyběli ani slavní britští sprinteři Harold Abrahams a Eric Liddell, jejichž příběh inspiroval slavný film Ohnivé vozy.

Postupné odkrývání tohoto případu budou diváci sledovat, spolu s královéhradeckou kriminálkou, krok po kroku. Po nálezu neznámého zastřeleného muže v kukuřičném poli v létě 2017 se policie k vrahům přibližovala díky propojení tradiční operativy, nových technologií a detailní analýzy internetové komunikace. Kriminalistům se tak postupně začala odkrývala síť jejich dalších zločinů a pokusů o vraždy cílených na ty nejslabší a nejohroženější. Dopadením Janákových a vynesením rozsudků v roce 2019, ale případ neskončil. Janáková ve vězení zakrátko otěhotněla, obvinila dozorce ze znásilnění a kvůli mezeře v zákoně musela být propuštěna. Ačkoliv plánovala útěk do zahraničí, policie ji usvědčila z křivého obvinění a byla znovu odsouzena. Propuštění pobouřilo veřejnost a debata o špatném zákonu skončila v březnu 2020 úpravou trestního řádu.

Japonsko, pozdní 16. století. Oda Nobunaga, odvážný samuraj a válečník zdůrazní svou vládu architektonicky: hradem Azuchi. Který o tři roky později pohltily plameny. Jak tento hrad vypadal?

Dokumentární portrét režiséra Miroslava Krobota vznikal během natáčení jeho filmového debutu Díra u Hanušovic. Sumarizuje Krobotovo hledání režijního výrazu a práce s hercem od počátků jeho divadelní dráhy v Západočeském divadle v Chebu v polovině 70. let. Zaznamenává jeho režijní vrcholy na divadle, přesto není dokumentem bilančním. Je spíš svědectvím o přemýšlení tvůrce, který od profese divadelního režiséra přešel i k práci herecké a který stále hledá způsoby vyjádření tématu. Ať už na divadle nebo ve filmu. Portrét Miroslava Krobota je vlastně svědectvím o jakémsi mezičase, kdy renomovaný divadelní režisér a umělecký šéf prestižního divadla nachází nové způsoby vyjádření.

Adásunkban Angelo Rotta embermentő tevékenységét mutatjuk be.

V současné době předpokládáme, že na světě žije 37 druhů psovitých šelem. Jenže po řadě nových objevů se přesný počet ustavičně mění. Poznejte alespoň některé členy této psí dynastie a váš pohled na vlky, lišky, šakaly, psa hyenového, hřivnatého, Darwinova či dinga se navždy změní…