Dokumenty

 V příštím desetiletí se lidé možná poprvé vydají na Mars. Aby uspěli, budou členové posádky muset překonat bezprecedentní život ohrožující výzvy. A i když mnoho těchto nebezpečí je fyzických, mnohem větší hrozbu představuje jejich psychické zdraví. Po celou dobu své tříleté nepřítomnosti nebudou členové posádky schopni komunikovat se Zemí v reálném čase kvůli obrovské vzdálenosti. Psychologický dopad této úrovně izolace – jak od řídícího střediska, tak od blízkých – nelze předvídat a ohrožuje samotnou misi. Dokáže člověku při zvládání odloučení pomoci umělá inteligence či virtuální realita? Podaří se dostatečně prozkoumat schopnost organismu zpomalit metabolické funkce a posádku po dobu letu uspat? A jaké to je vrátit se na Zemi, kde šel život zcela jiným tempem a kde může být astronaut…

Čtvrt století uplynulo od úmrtí písničkáře, rockera, zpěváka a autora nesmrtelných hitů a rockových balad 60. let minulého století, Petra Nováka (*6. 9. 1945 – †19. 8. 1997). Zbylo několik vzpomínek a písně. Na koncertě v pražském Kongresovém centru z října 1997 si obojí připomněli jeho přátelé a kolegové. „Povídej“ zpívá Ivan Hlas, „Bezhlavý rytíř“ zazní v podání Petra Jandy, „Sedm prázdných dnů“ interpretuje Pavel Sedláček, „Já budu chodit po špičkách“ Luboš Pospíšil, „Esther“ Michal Prokop, „Dětský oči“ Miro Žbirka, „Co je to láska“ David Koller, „Hvězdičko blýskavá“ Karel Kahovec. „Náhrobní kámen“ zazpívají všichni účastníci koncertu a závěrečnou „Klaunovu zpověď“ si poslechneme z archivního záznamu v podání samotného autora a zpěváka Petra Nováka.

Brněnský Bronx. Místo, kterému se jedni vyhýbají a druzí ho milují. Bývalé textilky a dělnické pavlačáky. Koncem 80. a ještě i značnou část 90. let byl trojúhelník mezi ulicemi Koliště, Francouzská a Cejl místem, kam se raději žádný Brňák bez obzvlášť silného důvodu nevydal. Nepořádek na ulicích, drogy, nebezpečné území, romské ghetto. Brněnský Bronx! Podivná zákoutí. Cizinci, studenti, umělci a Olaši, nejtrójštější z Romů. Taky spousta obyčejných lidí. Chudoba a problémy na jedné straně, developerský rozvoj a svérázná multikulturní komunita na straně druhé. A teď ke všemu něco nového: Obří výtvarná díla od nejznámějších umělců a umělkyň na prázdných plochách zdí. Tyto realizace jdou ruku v ruce s proměnou této lokality k utváření nového multikulturního prostoru, který se stává symbolem…

Zpěvák, hudebník a skladatel Luboš Pospíšil je typem člověka, který skutečně celý život jde svým krokem a svou cestou, ať jsou okolní společnost a momentální dobový vkus jakékoli. V profilovém dokumentu 5P Luboše Pospíšila jeho životní i uměleckou dráhu mapuje dokumentaristka Alena Činčerová. Od mládí a bigbítu na gymnáziu v Kutné Hoře, přes osudové setkání s Ladislavem Kantorem, angažmá v souboru C&K Vocal, se kterým natočil legendární LP desku Generace, spolupráci s kytaristou a skladatelem Otakarem Petřinou či básníkem a textařem Pavlem Šrutem až k založení Lubošovy skupiny 5P a její nekonečné proměny.

Otec sourozenců Ulrychových byl známý operní pěvec, sólista Janáčkovy opery v Brně, a to ovlivnilo jejich hudební cesty, i když začínali v beatovém rytmu. Komponující Petr Ulrych je o pět let starší, Hana zpívala zpočátku druhé hlasy. Brzy se prosadili na popové scéně. V roce 1971 Hana získala Zlatou bratislavskou lýru. Vystoupila ze stínu bratra, který se postupně vymezoval spíše jako autor. Normalizace sedmdesátých let minulého století ale vývoj načas zpomalila. Shodou okolností je v tomto období písničkář Ulrych naplno zasažen moravským folklorem. Je založena kapela Javory a Ulrych se přitom poznenáhlu mění ve skladatele. Vznikají monotematická alba, především „Nikola Šuhaj loupežník“. Na počátku devadesátých let se Javory stabilizují – přicházejí mimořádně schopní hudebníci, manželé Kateřina (housle, zpěv, zobcové flétny)…

Slovenské národní povstání (SNP) patří k heroickým epizodám druhé světové války. Pro Slováky jde o klíčovou událost moderních dějin, na české straně zůstalo jako nostalgická vzpomínka na společný stát. Obraz SNP je zatížený neblahou interpretací minulosti mnohem více než jiná historická témata. Nedlouho po konci války se etabloval výklad, podle něhož v povstání nešlo o nic jiného než o znovuobnovení Československa. Po roce 1948 se zase nekriticky zdůrazňovala údajná vedoucí úloha, kterou v SNP sehrávali komunisté a Sovětský svaz. Oba výklady jsou záměrným ahistorickým zjednodušením. Zcela se opomíjel zásadní fakt, že se do povstání zapojovali lidé s nejrůznějšími představami o budoucím uspořádání. O co tenkrát před osmdesáti lety vlastně šlo?

V našich lesích žije spousta nejrůznějších živočichů. A také jedno zvíře, o kterém si skoro každý myslí, že ho dobře zná. Přitom ho v přírodě takřka nikdo z nás neviděl! Jak vlastně jezevci žijí? Když se na jejich život podíváme podrobněji, budeme muset řadu obecně přijímaných představ přehodnotit. V celém lese mezitím propuklo jaro. Jezevčí nora na malé světlině je dobře ukrytá. Zvenčí je vidět jen pár děr v zemi. Tento sklepní byt s pěti vchody je na jezevčí hrad poměrně malý. Po noční výpravě se samice chystá v časných ranních hodinách vydat opět ven, aby si našla něco malého na zub. Má co dohánět. Za denního světla je toto plaché zvíře ještě opatrnější. Jejím potomkům je nyní devět týdnů….