Dokumenty

Lea je špecializovaná sestra, ktorá sa po ťažkých časoch vracia na pediatrické oddelenie nemocnice v talianskej Ferrare. Vďaka veľkej sile dokázala premeniť bolesť na zvláštny dar, ktorý jej umožňuje vcítiť sa do mladých pacientov a ich rodín. V jej živote však nechýbajú prekvapenia: Lea sa po návrate do práce musí vysporiadať s prítomnosťou bývalého manžela, ktorý sa medzičasom stal šéfom oddelenia, a so stretnutím s fascinujúcim hudobníkom.

Kim Novaková je vlastně jakousi americkou obdobou Jiřiny Bohdalové, až na to, že na rozdíl od naší žijící legendy už ta americká velmi dlouho nenatočila žádný film. Narodila se v únoru 1933 do rodiny českých přistěhovalců jako Marilyn Novaková. Po herectví ani po slávě nikdy netoužila, všechny příležitosti za ní přišly samy, aniž vyvíjela jakoukoli snahu. Když ve svých dvaceti letech propagovala na celoamerickém turné ledničky, všiml si jí jeden choreograf a dal o ní vědět do Columbia Pictures. A tam se právě v té době začali poohlížet po náhradě za svůj někdejší „zlatý důl“, Ritu Hayworthovou. Zrodila se další hvězda, která ale nehodlala šéfovi studia Harrymu Cohnovi nic darovat. Když po ní chtěl, aby se přejmenovala na Marlowovou, odmítla…

Jindřich Polák, spolutvůrce fenoménu s názvem Pan Tau, režisér nestárnoucích Návštěvníků a tvůrce vizuálně dechberoucí Ikarie XB1. Ta inspirovala Stanley Kubricka i Dannyho Boyla. Znovuuvedení restaurované Ikarie XB1 v Cannes ukázalo, jak kultovní statut tato „rudá sci-fi“ ve světě má. Polák byl tvůrcem z komunistické země, který jako jeden z mála uměl a mohl natáčet i pro západní diváky. Díky koprodukci s producentem z tehdejšího západního  Německa vznikly fantasy a sci-fi seriály a filmy jako Pan Tau, Lucie, postrach ulice, Chobotnice z II. patra a Návštěvníci. Polák vytvořil svébytné světy ležící mimo realitu komunismu i kapitalismu, barevnější než šedý svět komunismu a idealističtější než reálný svět „Západu“. Film přibližuje Poláka jako precizního režiséra producentského ražení i jako neoprávněně přehlíženého kreativního…

Dokumentární film zachycuje dramatickou cestu Hugha Herra, biofyzika z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT), který dnes vytváří robotické končetiny řízené mozkem. V sedmnácti letech v roce 1982 mu byly amputovány nohy pod kolenem kvůli omrzlinám poté, co se s kamarádem ztratil ve sněhové bouři během lezení po ledu a málem zemřel. Herr byl frustrován omezeními protéz, které byly v té době k dispozici, a rozhodl se je znovu vynalézt. Ještě jako teenager si vyrobil vlastní protézu, která mu nejen umožnila pokračovat v jeho horolezecké vášni, ale také z něj udělala ještě zdatnějšího lezce než dříve. Herrova firma se zabývá vývojem a výrobou bionických protéz, ale i exoskeletonů pro zvýšení lidské výkonnosti a se svým týmem na MIT neustále posouvá hranice…

Zámek ve Fontainebleau skrývá největší díla renesance, baroka a empíru. Začal se budovat ve středověku, pět století před zámkem ve Versailles, a během více než osmi set let byl několikrát přebudován a rozšířen. Dnes je to kolosální památka s 1500 pokoji. Od té nejskromnější komnaty až po největší královský sál byl každý prostor zámku dějištěm nejslavnějších událostí francouzských dějin. Během francouzské revoluce a následné vlády teroru se však stal symbolem království, na něž chtěli lidé navždy zapomenout. Navzdory velkému nebezpečí se mladý architekt Charles Percier postavil bezhlavému plenění a rozhodl se nakreslit každou místnost ohroženého zámku, aby uchoval jeho památku pro případ, že se mu palác a jeho nenahraditelné kulturní bohatství nepodaří ubránit před revolučním tribunálem.