Dokumenty

Když v roce 1945 vybuchly nad Japonskem dvě jaderné bomby, šlo o výsledek pokusů o uvolnění děsivé síly, vyvrcholení odvážného plánu na sestrojení zbraně, jež by ukončila druhou světovou válku. Plánu, který byl zahájen pouhé tři roky předtím, kdy fyzikové z Británie a Ameriky spojili své zkušenosti v odvážné misi s krycím názvem Projekt Manhattan. Tým Roberta Oppenheimera nakonec určil zlom v dějinách, protože lidstvo získalo prostředky k vlastnímu sebezničení. V tomto dokumentu uvidíme restaurované vzácné filmy a záběry, které oživí celý příběh tohoto lidského úsilí, a nabídne rovněž svědectví konstruktérů bomby a těch, kteří přežili zkoušku v Novém Mexiku a Hirošimu.

Věta „děti mít nebudeme“ budí emoce, často zklamání, nevoli a nepochopení. Na druhé straně i obavy těch, kdo ji mají vyslovit, protože se rozhodli vydat jinou cestou, než okolí obvykle očekává. Dokument nahlíží vzrůstající fenomén vědomého rozhodnutí nemít děti prostřednictvím výpovědí několika párů i jednotlivců, kteří otevřeně mluví o motivech svého rozhodnutí i přesvědčení, že životní naplnění může mít mnoho podob. Jakou cenu platí za své rozhodnutí ve světě silně zakořeněných představ o rodičovství coby nezbytné součásti „normálního“ života? Nakolik mají mít na naše životy vliv očekávání a představy ostatních? Film otevírá otázky proměny rodinných modelů ve 21. století, svobody rozhodování v moderní společnosti i různých možností životního naplnění.

Oliver Stone, Francis Ford Coppola, George Lucas, Brian De Palma, Ron Howard, Michael Mann, tato a další jména patří mužům a ženám, kteří skrze zábavu změnili svět. Jsou to lidé, kteří mají co říct a stojí za nimi práce, na kterou mohou být hrdí. Oliver Stone, Francis Ford Coppola, George Lucas, Brian De Palma, Ron Howard, Michael Mann, tato a další jména patří mužům a ženám, kteří skrze zábavu změnili svět. Jsou to nejlepší režiséři ze všech, lidé, jejichž vize a umělecké smýšlení ovlivnily a ovlivňují stamilliony lidí po celém světě. A především jsou to lidé, kteří mají co říct a stojí za nimi práce, na kterou mohou být hrdí.

Čas od času nám naše planeta nabídne nevšední podívanou. Mihotavou polární záři, klikaté blesky, barevné oblouky duhy nebo běsnící sopky. Chcete-li vidět tyto vzácné jevy, musíte být ve správnou chvíli na správném místě. Často se navíc musíte za nimi vydat do nebezpečných míst. V tomto cyklu se setkáme s týmy špičkových vědců, odvážných dobrodruhů a specializovaných filmařů, kteří se snaží ulovit ty nejzajímavější záběry přírodních jevů. Zachycují jejich krásu dosud nevídaným způsobem.

Představa, že existuje nestranná metoda, která generuje „pravdu“ na úrovni faktů a důkazů, může působit úlevně a provází dialog vědy a filozofie minimálně posledních několik staletí. Práce s pachovou stopou – neviditelným souborem stop přítomnosti člověka na daném místě, kterou dokáže přečíst jenom „nestranný“ pes – na první pohled dává tuto naději. Samotná metoda byla vynalezena Sověty a rozpracována východoněmeckou tajnou policií a hojně používána proti disidentům i jako součást psychického nátlaku na přiznání se např. k výlepu zakázaných plakátů či účasti na nepovolených demonstracích. V průběhu 80. let se stala součástí policejní praxe. Metoda využívá nesporné citlivosti a rozlišovacích schopností psů identifikovat určité látky ve stopovém množství a v řadě případů má svoji relevanci. Problém nastává ve chvíli, kdy…