Dokumenty

Dokument sleduje několikaměsíční experiment budování vztahu člověka s umělou inteligencí. Zkoumá proměnu vztahů člověka vůči sobě samému a vůči romantickým a přátelským vazbám – to vše v době, které dominuje nová technologie AI, jež se nabízí jako zástupce terapeutických i intimních vztahů.

Na Maltě se po tisíciletí střetávaly a prolínaly ty nejvlivnější světové civilizace. I proto je dnes cílem mnoha turistů a cestovatelů. Ti míří na ikonická místa, mezi kterými nechybí barokní Valletta nebo tiché středověké město Mdina. Často obdivují kontrasty mezi rušnými historickými ulicemi a syrovou krásou strmých útesů Dingli či průzračnými vodami sousedních ostrovů Gozo a Comino. Středem zájmu bývá i práce místních řemeslníků, kteří ovládají tradiční filigránskou práci se stříbrem i ruční stavbu pestrobarevných rybářských lodí luzzu. Historická kulturní mozaika se odráží také v místní gastronomii, která těží z práce pěstitelů oliv, tradičních pekařů pečících vyhlášený chléb i z produkce medu.

Frankův režim po řadě let demokratické státy světa uznaly a vůdce zemřel v pohodlí své postele 20. listopadu 1975. Ve zcela jiné době, než začala jeho kariéra. V době kosmických letů a mediální exploze. Odkaz tohoto iniciátora masových vražd v jeho zemi stále přežívá, mnoho Španělů ho považuje za zločince. V roce 1936 totiž za pomoci katolické církve zosnoval novodobou křížovou výpravu proti Španělské republice. Své odpůrce likvidoval po desetitisících. Názory na něj se dodnes diametrálně liší. Pro některé Španěly masový vrah, pro jiné spasitel. Chladnokrevného manipulátora, opojeného vlastní mocí, jeho nepřátelé dlouho podceňovali. Všechny je ale zničil.

Bertie se vydává do kanadské divočiny na dosud nejnáročnější misi své kariéry. Jeho cílem je zachytit vlčí smečku při lovu losa, největší a nejnebezpečnější kořisti, na kterou se vlci odvažují zaútočit. Toto dosud nezachycené chování lze natočit pouze v zimě, kdy jsou podmínky v terénu nejtvrdší. Pro Bertieho je však tato výprava osobní. Tyto vlky dobře zná a ví, že nadcházející zima bude pro přežití celé smečky rozhodující. Zatímco se snaží zdokumentovat jejich boj o potravu a přežití, sleduje také osud zvířat, ke kterým si během let vytvořil silný vztah.

Hrabě F. A. Špork toužil vybudovat na přelomu 17. a 18. století na svém panství světoznámé lázně, které by svým věhlasem zastínily Karlovy Vary. Jakkoliv tento cíl nebyl nikdy naplněn – vody v Kuksu ostatně nejsou nijak zvlášť léčivé – podařilo se mu na ploše labského údolí vybudovat spektakulární celek využívající jak přirozený reliéf krajiny, tak umělé prvky. Hrabě sezval přední umělce své doby, kteří zanechali v Kuksu svou nadčasovou stopu. Zejména sochař Matyáš Bernard Braun vytvořil pro hraběte svá vrcholná díla: cyklus soch Ctností a Neřestí, které zdobí příchod k monumentálnímu hospitalu. Osa lázeňských staveb symbolizuje životní pouť člověka od narození ke smrti a touto cestou vedou i kroky našich dvou oblíbených průvodců, Arnošta Goldflama a Josefa Poláška. Cestu…

Ačkoliv dnešní svět nabízí nepřeberné možnosti, jak být neustále ve spojení, pocit osamělosti zažívá dosud největší množství z nás. Samota trápí Moniku a Jarka. Osamělá je i Mariana Bára, třebaže je teprve školačka a život má před sebou. Samotou trpí 16 % světové populace, dlouhodobě ji pociťuje každý třetí obyvatel ČR, trvalé osamělosti čelí každý desátý. Odborníci hovoří o epidemii dneška. Existuje řešení?

V roce 1921 byl Greenwood pro černochy zdrojem hrdosti. Slavný Booker T. Washington dal této obchodní čtvrti název „Černošská Wall Street“, protože zde byla spousta prosperujících černošských firem. Dnes večer se podíváme, co se onen den stalo. Co stálo za nejhorším incidentem rasového násilí v amerických dějinách? Přeživší, potomci a historici se pokusí vysvětlit, proč k tomu došlo, a jak se město a Amerika dodnes snaží s touto tragédií vyrovnat.

Vize a odhodlání Pierra de Coubertina pomohly k životu jedné z nejpopulárnějších globálních sportovních událostí na světě. Životní příběh francouzského pedagoga a historika, který v roce 1896 obnovil antické olympijské hry a je všeobecně uznáván jako zakladatel moderních olympijských her, však zůstává relativně neznámý. Režisér Ady Walter ve svém dokumentu vedle historických záběrů a záznamů využil také pohled francouzské šermířky Lauren Rembi, která propojila historická fakta a Coubertinovu vizi o sportu jako sjednocující síle pro mír se současným světem vrcholového sportu.

Amira Alhariri přijela do Prahy se svým manželem a dětmi a přivezla si s sebou jen o něco víc než vzpomínky na život, který museli opustit kvůli válce v Sýrii. Během deseti let sledujeme, jak její rodina čelí výzvě, na kterou se nedá připravit: děti vyrůstají mezi dvěma světy. V každodenních situacích, které v sobě nesou nečekané napětí, vidíme, jak se její dcera rozhoduje mezi nošením hidžábu a snahou zapadnout mezi vrstevníky, jak nejmladší syn začíná mluvit lépe česky než arabsky a jak prostřední děti hledají rovnováhu mezi očekáváním rodičů a svou vlastní, rodící se identitou. Zatímco její manžel buduje malý kebabový podnik a tráví dlouhé hodiny prací, aby rodinu finančně zajistil, Amira se stává její kulturní oporou. Učí děti…

Ráno 10. listopadu 1938 zjistili obyvatelé malého městečka Bühl, že zdejší synagoga hoří. Podobný pohled se naskytl na celém území Třetí říše Němcům, kteří šli ráno do práce nebo do školy. Po celé zemi bylo zapáleno nebo zpustošeno 1400 synagog a modliteben. Některé ještě ráno hořely, jiné už jen doutnaly a hrozilo jejich zřícení. Neobvyklá podívaná způsobila, že tisíce zvědavců přišly toho dne pozdě do zaměstnání nebo do školy. Pro tisíce německých Židů se tato noc stala hrůzným a nezapomenutelným zážitkem. Velmi rychle se v tehdejším Německu prosadil výraz „Křišťálová noc“. To kvůli úlomkům skla, které v noci z 9. na 10. listopadu 1938 pokryly ulice v celé zemi.