Dokumenty

Bombardování během druhé světové války zničilo centra i periferie mnoha velkých měst. Na jejich troskách pak byla umožněna realizace ambiciózních urbanistických plánů, které navždy změnily tvář evropských metropolí. Představí se Londýn, Varšava, Berlín a Le Havre.

Dvoudílný německý dokument zachycuje osudové spojenectví dvou diktátorů – Hitlera a Mussoliniho. K jejich prvnímu setkání došlo v Benátkách v červnu 1934. Byla to první Hitlerova cesta do zahraničí a německý kancléř se v přítomnosti triumfálně se chovajícího Duceho cítil nesvůj. Setkání nedopadlo nejlépe: diktátoři se neshodli v řadě problémů. Především to byla otázka Rakouska, které pro Mussoliniho bylo zemí pod jeho ochranou. Během těch dnů si sotva kdo mohl představit, že se Hitler ve vztazích s Mussolinim brzy stane dominantní osobou a že Ducemu vnutí svou bezohledně tvrdou představu o přátelství.

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 se Hitlerovi projektanti a stavební inženýři snažili bagatelizovat roli, kterou hráli v souvislosti s holokaustem, a k brutálnímu režimu Třetí říše se nechtěli příliš znát. Dokumentární seriál mapující život a kariéru nejvýznačnějších konstruktérů a inženýrů všemocného führera odhaluje pravdu a ukazuje, jak aktivně se tyto osobnosti podílely na fungování válečné mašinérie, na rozdmychávání antisemitismu a na přesvědčování obyčejných Němců, aby podpořili osudnou expanzivní politiku tehdejšího totalitního systému.

Erika Wagnerová, autorka biografie W. Roeblinga, vzpomíná na první návštěvu Brooklynského mostu (dále BM) a na počátek své fascinace jím. Erika a Richard Haw, autor biografie J. A. Roeblinga (dále J. A. R.), si společně prohlíží původní kresby mostu a Richard mluví o vývoji designu Roeblingových mostů. Autor grafického románu „Most“, inspirovaného příběhem BM, Peter Tomasi si knihu prohlíží a mluví o ní. Následuje animace z úvodu tohoto románu – anekdota o J. A. R. a jeho synu Washingtonovi a prvním nákresu BM. Historička Malka Simonová vysvětluje konstrukční výjimečnost tohoto mostu a proč musel být visutý. Historikové Antje Schlomsová, Clifford Zink a Andreas Kahlow dále hovoří o narození J. A. R. v německém Mülhausenu, jeho rodině, vzdělání v Durynsku a…

Dokumentární film Za uměním sleduje příběh vzniku a vývoje Centra současného umění DOX – vizionářského prostoru, který za 15 let své existence výrazně zasáhl do české kulturní i společenské scény. Režisér Jan Látal nabízí divákům nejen portrét jedinečné instituce, ale i reflexi toho, jakou roli může umění hrát v době, kdy převládají ekonomická čísla nad hodnotami. Snímek se opírá o výpovědi zakladatele DOXu Leoše Války, a dalších významných osobností z oblasti umění, architektury a médií, stejně jako o bohatý archivní materiál a současné dění v galerii. Ve filmu se prolínají příběhy výjimečných výstav, dramatický proces vzniku unikátní budovy, hledání vizuální identity i každodenní kontakt galerie s návštěvníky. Za uměním tak není jen pohledem na jednu kulturní instituci – je to film…