Dokumenty

Náš svět 21. století je světem řádu i chaosu. Civilizace žije v zajetí svého způsobu vidění světa. Moderní svět je Platónovým dědictvím. Podle něj je pravou podstatou věcí cesta od iluze k realitě. Již před Platónem tu byl Pythagoras se základní myšlenkou, že hmotný svět je vytvořen z čísel, byla to pro něj podstata světa. Pythagoriáni věřili, že objevili klíč k jinému systému světa, který řídí vesmír. Známá je Pythagorova věta o trojúhelníku. Podle něj je tvar jen číslo a jsou neoddělitelné. Jednička (kruh), dvojka (přímka), trojka (trojúhelník) a čtyřka (čtverec) jsou spojeny se základními tvary. Tyto tvary tvoří svět. Matematika je výstižným obrazem celé krajiny a přírody. Platón rozšířil Pythagorův svět čísel o politiku a náboženství. Podle Platóna žijeme…

Alexandr Solženicyn byl jedním z prvních, kdo provedl inventuru sovětských pracovních táborů. I když byl spisovatelem, vzal na sebe poslání historika, jeho „Souostroví Gulag“ je kombinaci románu a historické eseje. Laureát Nobelovy ceny Alexandr Solženicyn dal symbolicky hlas milionům obětí sovětských gulagů a odhalil tak světu skutečnou tvář kremelského režimu. Dokument, jenž vznikl k 50.  výročí vydání románu „Souostroví Gulag“ (vyd. 1973), rozkrývá okolnosti Solženicynova života a tvorby.

Tučňák připomíná svým vzhledem nemotorné lidi a patří mezi nejvíce oblíbená zvířata. Na jihoafrickém pobřeží se tučňáci dělí o teplé pláže s lidmi, ale v nehostinné Jižní Georgii čelí velmi chladnému podnebí. Prapředci tučňáků se vyvinuli v Austrálii a na Novém Zélandu z ptáků a během milionů let osídlili oblast od jižního pólu až po rovník.

Kapustňák je milé, avšak zranitelné zvíře, jehož všechny 4 druhy jsou v ohrožení. Zhlédneme dramatický příběh mladého kapustňáka, kterého lidé zachránili z chladných vod Floridy s těžkou infekcí a chladovým stresem. Každoročně se sem vrací za teplými prameny a stali se turistickou atrakcí.

Příběh muže, který jako dítě viděl v přírodovědeckém muzeu kostru kytovce a od té doby toužil spatřit jedny z největších tvorů na vlastní oči. Kariéru právníka pověsil na hřebík a stal se potápěčem, fotografem a filmařem přírody. A znalcem vorvaňů! Patrick Dykstra strávil přes dvacet let mezi kytovci, zejména vorvani. Zkoumal jejich smysly, komunikaci i způsob života. V karibské Dominice navázal mimořádné spojení se samicí vorvaně jménem Dolores – pouto tak výjimečné, že se stalo středobodem tohoto dojemného příběhu. Film tak přináší nejen exkluzivní záběry, ale vypráví i o životě těchto oceánských obrů, o kterých stále víme tak málo.