Dokumenty

Dokument Poslední nosorožec vychází z unikátního vědeckého experimentu, na kterém pracují čeští vědci ve spolupráci se světovými institucemi a úřady afrických zemí – zachránit pět minut po dvanácté vymírající nosorožce tuponosé severní. Na světě žijí poslední dvě samice tohoto vzácného živočišného druhu a snaha iniciována ZOO Safari Dvůr Králové je jejich poslední šancí před vymazáním ze seznamu kriticky ohrožených druhů. Dokument sleduje boj s časem, který zainteresované organizace svádí při záchraně těchto zvířat. Kromě obligátní otázky, co jsme udělat mohli a neudělali pro jejich přežití, se na problematiku dívá i z druhé strany. Pokud se experiment podaří, nelze to potom považovat za alibi pro všechno špatné, co děláme naší planetě? Dokument vznikl za finanční podpory Královéhradeckého kraje.

Konec příběhu známe. Ale jak to vlastně všechno začalo? Jaká byla Diana před životem v paláci a před tím, než se na ni zaměřily objektivy paparazziů? Za moderní legendou „Diany, princezny waleské” se skrývá spousta úplně jiných historek z Dianina dětství a z minulosti její rodiny. Už při narození byla Diana výhonkem královského rodu, neboť její jméno znělo Spencer.

Dva vědci postavili samce a samici žraloka lidožravého proti sobě v sérii experimentů, v nichž testovali jejich rychlost, sílu a odvahu. Kdo z nich je nejmocnější?

Rozárka s Kvídem odhalují hrůznou historii Židů za druhé světové války

V pacifických vodách u pobřeží Mexika se Bertie Gregory vydává na pátrání po jednom z nejikoničtějších predátorů oceánu – žralokovi kladivounovi. Ten tu byl kdysi hojně rozšířený, ale jeho počet se natolik snížil, že setkání s ním jsou dnes vzácná. Společně s předními vědci, kteří se zabývají výzkumem žraloků, se Bertie snaží zjistit, co stojí za jeho úbytkem a zda má tento fascinující druh šanci na přežití i v budoucnu.

Když v sedmdesátých letech minulého století letecká doprava zlikvidovala lodní dopravu, rejdaři hledali nové možnosti, jak udržet své společnosti. Díky tomu se v osmdesátých letech objevily luxusní lodě pro volný čas. Dnešní výletní lodě jsou ale úplně jiné, než byly první lodě z osmdesátých let. Tyto lodě se neustále zvětšují a vše je na nich vymyšleno za jediným účelem – zábavou turistů. To ale také přináší nároky na spotřebu energií. Dnešní výletní lodě si z hlediska energetické náročnosti nezadají se spotřebou malého města. Většinou jsou dlouhé okolo 360 metrů a mají tonáž, která je pětinásobkem slavného Titaniku. Disponují patnácti až dvaceti patry a na největší z nich se nachází 2800 kajut. Spolu s posádkou se na jejich palubách pohybuje 10…

Három egyház (katolikus, református, evangélikus) püspökei beszélgetnek azokról a – jórészt rendszerváltás előtti – tapasztalataikról, amikor nehéz körülmények között kellett megélniük hitüket. Ugyanakkor ez a mai fogyasztói társadalomban sem mindig könnyű.

Hogyan élnek a különböző egyházi szervezetek az internet nyújtotta lehetőségekkel? Mire lehet használni a világhálót és mire nem? Milyen kockázatoknak és mellékhatásoknak vannak kitéve a nem kellőképpen felkészített kiskorúak, ha betévednek az internet dzsungelébe? Ilyenekről beszélget a Prohászka Ottokár Katolikus Gimnázium diákjaival Mesics Richárd, budakeszi káplán.

Slovenské město Trnava se v polovině 18. století pyšní univerzitou, ale jeho řadové obyvatele stále ovládá dogmatická víra a strach z tajemných sil. V této době má malíř Peter vytvořit oltářní obraz Umučení svaté Julie. Jako model mu má stát rychtářova žena Aranka, která však nemá nic z výrazu světice. Malíř se vzepře nařízení, obraz zničí a jako nový model si vybere prosté rybářské děvče. To je však později obviněno z čarodějnictví… Dnes již klasický slovenský historický film natočil v roce 1957 režisér Vladimír Bahna. Film, který je zároveň kritikou nesmyslného společenského bezpráví, reprezentoval československou kinematografii na X. MFF v Karlových varech.

Profesor Jim Al-Khalili nás seznámí s dějinami kvantové fyziky, jejímž základem je jedna za nejzajímavějších vědeckých teorií na světě. Historie kvantové fyziky má svůj počátek na úsvitu dvacátého století, kdy poměrně jednoduchý problém, konkrétně výzkum mechanismu fungování žárovky, zavedl vědce ke skryté mechanicé hmoty a k subatomovým stavebním prvkům světa kolem nás. Fyzikům se otevřel svět, ve kterém jedna a tatáž věc může být ve stejný čas na několika různých místech najednou, kde děje jsou ovlivňovány šancemi a pravděpodobnostmi a kde se člověku zazdálo, že skutečnost existuje jen tehdy, když ji pozorujeme.