Dokumenty

„Tut“ odhaluje životní příběh egyptského faraona Tutanchámona (Avan Jogia), jednoho z nejproslulejších vládců v historii lidstva, a jeho nejbližšího rádce (Ben Kingsley). Tento ambiciózní a mimořádně napínavý seriál líčí cestu, po níž Tut kráčí k moci, a jeho zápas o to, aby Egypt dovedl ke slávě, zatímco je obklopen rádci, přáteli a milenkami, kterým nejde o nic jiného, než aby uhájili své vlastní sobecké zájmy. „Tut“ otvírá okno do fascinujícího světa plného srdceryvných romancí, tuhých bitev, politických intrik, konspirace, žárlivosti a četných vražd, čímž nám dokazuje, že doba slavného faraona se od našich časů příliš nelišila a že vláda tohoto nejmladšího egyptského panovníka bude navěky vyznívat jako skutečné životní drama.

Před 125 lety napsal Rudyard Kipling, Angličan narozený v Indii, sbírku povídek, kterou nazval „Kniha džunglí“ a která se čte dodnes. Příběhy vyprávějí o malém chlapci vychovávaném vlky. Kipling vytvořil pomyslný „zákon džungle“, který musí všechna zvířata dodržovat, jinak zemřou. V podstatě šlo o přežití nejpřizpůsobivějších, ale za fikcí se skrývají fakta. V Indii stále žijí vlci, kteří loví ve vyprahlých rovinách, tygři, kteří se prohánějí po ubývajících lesích, a sloni, kteří šlapou po starých stezkách jako generace před nimi. Natáčelo se výhradně v Indii a my tak můžeme sledovat každodenní i sezónní boje živých zvířecích předobrazů, které Kipling popsal a jež se všechna řídí nepsaným zákonem džungle a snaží se vychovat novou generaci.

O pôsobení slovenských archeológov v Egypte.

Česká republika již delší dobu rozvíjí partnerství s Gruzií, jako jednou ze šestice prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce. Především horské oblasti, tak typické pro gruzínskou krajinu a její obyvatele, se dnes střetávají s řadou sociálně-environmentálních problémů. Divákům je představena málo známá oblasti Aragvi, kterou návštěvníci často jen projíždí během cesty za mediálně známějšími lokalitami. Tady se jedná o rozsáhlou horskou oblast s unikátní historií lidského osídlení tvořeného třemi svéráznými etniky obývající tři hlavní údolí – Guadamakari, Chevsureti a Pshavi.

Stavy zvěře dosahují v některých lokalitách České republiky neúnosných počtů. Dochází k devastaci teprve vznikajících porostů a les se nemůže takzvaně zmlazovat. Lesní hospodáři vyčíslují škody v astronomických sumách. Má tato situace řešení? A existují u nás vůbec místa, kde se daří problém řešit? Dokumentární pořad, ve kterém na tuto otázku odpovídají lesníci, myslivci i odborníci.

Vitorazsko, kraj na česko-rakouském pomezí, od konce 30. do počátku 50. let minulého století. Češi tu nosí německá jména a Rakušané mají naopak často jména česká, což je dáno tím, že historicky tenhle kraj jednou patřil k Čechám, jindy zase k Rakousku. I proto tu národnost nikdy moc neřešili. Jenže dochází k anšlusu Rakouska, druhá světová válka klepe na dveře a oni musí učinit osudové rozhodnutí, k jaké národnosti se přihlásit. Někdo vzhlíží k Hitlerovi, jiný je srdcem Čech, další chce jen dosáhnout na nejrůznější dávky. Válečné útrapy jsou tu podobné strastem jiných – někdo musí narukovat do wehrmachtu, jiného odveze gestapo, další dostane želízka kvůli přečinu ryze kriminálnímu. To skutečné peklo ale přichází až s osvobozením na jaře 1945….

Jeden člen výpravy nemá nohy, druhý trpí závratěmi, další má v těle spoustu šroubů. Dojdou až k cíli, nebo nad nimi Mount Everest zvítězí?

Zvířata obývající suchem sužovaný kout Botswany bojují o přežití.

Robert Keller, člen francouzského hnutí odporu, byl duší jednoho z nejvýznamnějších projektů odboje během druhé světové války. Pro francouzskou a britskou zpravodajskou službu zajistil odposlechy těch nejtajnějších telefonních rozhovorů vedených nacistickými pohlaváry. To vše díky riskantní akci s napojením se na podzemní kabel vedoucí mezi Paříží a Berlínem. Keller byl nakonec zrazen, v prosinci 1942 odsouzen, mučen a deportován. O jeho zatčení informoval Adolfa Hitlera Himmler, Keller zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen 14. dubna 1945, těsně před propuštěním jeho spoluvězňů.