Dokumenty

Ústředním tématem filmu je příběh jednorukého klavíristy Otakara Hollmanna (1894–1967), který byl v zákopech první světové války opakovaně raněn do pravé ruky. Po válce se objevilo velké množství hudebníků, kteří museli kvůli válečnému zranění opustit svou kariéru. Někteří se však i přes tento handicap dopracovali k virtuozitě. Hollmanova vášeň pro hudbu přesvědčila Leoše Janáčka (1854 – 1928), aby zkomponoval výjimečnou klavírní skladbu Capriccio pro klavír levou rukou, která se stala protiválečnou manifestací. Dokumentární film vychází z dosud nikdy nepublikovaného životopisu Otakara Hollmanna a jeho korespondence s Leošem Janáčkem. Kromě historické linky, vyprávěné filmovými animacemi, ve filmu vystoupí také současní interpreti včetně Japonky Yasuyo Segawa, která hraje jednou rukou.

Haldenská věznice, postavená v roce 2010 jako průlomový experiment, je domovem nejnebezpečnějších mužů v Norsku. Je to věznice se zvýšenou ostrahou. Zdejší vězni spáchali těžké zločiny včetně vražd, znásilnění a zneužívání dětí. Pobyt v luxusu si zde v době natáčení užívá čtyřicet vrahů, dvacet pachatelů znásilnění, dvacet pachatelů zneužívání dětí a asi šedesát drogových dealerů. Trestanci zde žijí v plně vybavených apartmánech, které sdílí s dalšími vězni. Mají k dispozici fantasticky vybavené dílny i nahrávací studio a nejde jen o výplň volného času. Vězni mohou při pobytu ve výkonu trestu v Haldenu získat platnou profesní kvalifikaci a doplnit si vzdělání. Dvakrát týdně je tu mohou v odděleném pokoji navštívit manželky či přítelkyně. Může být takový přístup důvodem, proč je míra…

Proč jsou vraždy členů rodinných klanů na denním pořádku? Kdo rozhoduje o tom, kdo bude žít a kdo zemře? Trevor McDonald procestoval celé Spojené státy, aby se setkal s vysoce postavenými členy mafie a odhalil tajemství jejich životů.

Pohlédnout do minulosti. Procházet se v místech, kudy chodili Římané. Výbuch sopky, který přivodil smrt tisícům lidí. Ale sopečný tuf a bláto vytvořily unikátní přírodní „časovou kapsli“, ve které se uchovaly budovy, sochy, stejně jako lidské pozůstatky. To všechno nám přibližuje detaily římského každodenního života, jak probíhal před tisíciletími.

Šokující tornádo ve státě Iowa v červenci 2019, nezadržitelný chaos v Ottawě a Mississippi, smrtící hurikány a ničivé povodně v Marylandu a Texasu. Můžeme krok za krokem sledovat, jak vznikají extrémní meteorologické situace naší doby vedoucí ke katastrofám, a také se dozvíme, jaký mají vliv na životní prostředí.

11. června 1955 se při závodu 24 hodin Le Mans odehrála největší tragédie v dějinách motorsportu. Vůz Mercedes pilotovaný Pierrem Leveghem dvě a půl hodiny po startu po kolizi se soupeřem vletěl do prostoru pro diváky. Bilance nehody je děsivá – vedle pilota zahynulo 83 lidí. Mezi nimi byli i strýcové autora dokumentu. Strýcové, které nikdy nepoznal. Emmanuel Reyé se nesnaží jen o rekonstrukci události samotné, ale skrze tuto tragédii se snaží přinést i velmi osobní příběh jedné rodiny, kterou nehoda připravila o dva členy. I když se o největším masakru v dějinách automobilových závodů napsalo už hodně, stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Především: proč se závod okamžitě neukončil a pokračoval dál a kdo nese za tragédii odpovědnost? Tyto otázky…

Papua – Nová Guinea, místo, které najdete na mapě světa někde mezi Asií a Austrálií. Většina z nás o ní slyšela, málokdo ji ale navštívil. Jedním z důvodů je samozřejmě odlehlost, tím druhým donedávna hojně praktikovaný zvyk přírodních národů, kterým je kanibalismus. I přes tohle riziko anebo možná právě proto si Petr Jahoda Papuu – Novou Guineu a její obyvatele zamiloval. Každoročně pořádá expedici do těch nejodlehlejších a nejdivočejších míst. Týdny nepohodlí a rizik bývají zpravidla vykoupeny setkáním s lidmi, jak sám říká, z „jiného světa“. Takzvaní stromoví lidé staví své domy vysoko nad zemí, jsou prozatím netknuti civilizací, a Petr Jahoda bývá často prvním bělochem, kterého jejich oči spatřily. Prozatím všechny své expedice přežil a z té poslední přivezl…

3. a 5. června 2024 odstartovala dvě letadla Vzdušných sil Armády České republiky, jedno z Prahy a druhé z Berlína, se speciálním nákladem na palubě. Sedm koní Převalského míří přes Istanbul a Baku na staré opuštěné letiště Arkalyk ve středním Kazachstánu. Tak začíná návrat divokých koní do Zlaté stepi, která byla původně jejich domovem… Poslední divoký kůň – kůň Převalského – byl v přírodě vyhuben koncem šedesátých let 20. století. Do značné míry zásluhou Zoo Praha se ho však podařilo zachránit. Ještě v minulém století pak začala jeho reintrodukce do Číny a zejména Mongolska. V minulé dekádě směřovalo do mongolské Gobi devět úspěšných leteckých transportů z České republiky s 34 koňmi, kteří dnes tvoří v Mongolsku životaschopnou populaci… V roce…