Dokumenty

Původní pořad stanice obsahuje unikátní zpověď Ivety Bartošové a zachycuje její osud očima kolegů, přátel a spolupracovníků. Dosud nezveřejněné záběry ze života zpěvačky. Příběh Ivety Bartošové, důsledně sledovaný bulvárem a v některých okamžicích i kriminální policií, vynesl zpěvačku mezi nejstabilnější jistoty českého tisku. V letech 1997 – 2000 její titulní strana zaručovala společně s Dagmar Havlovou a Lucií Bílou největší náklad nejen bulvárního deníku Blesk, ale také dalších společenských médií. Medializace příběhu bulvárem Ivetě zvýšila cenu na trhu – za koncertní vystoupení si mohla účtovat až trojnásobek dosavadní částky. Po závratném comebacku a bizarní svatbě s producentem Jiřím Pomeje však přišel pád na samotné dno, potíže s alkoholem a naprostá společenská diskreditace.

Drahé róby, stovky hostů, exkluzivní prostředí, ale také utajený sňatek v cizině. Tak vypadají svatby českých celebrit. Těch opravdu zajímavých bylo v našich luzích a hájích nespočet.

Vědci věří, že znovu objevení se medvědů v Evropě bude mít pozitivní dopad na celý ekosystém, ale je Evropa připravena žít s hnědými medvědy?

Citlivý filmař a ochránce přírody Braňo Molnár navazuje na předchozí snímek Žijem Dunajom. Opět se neslyšně prochází po štěrkové pláži a naslouchá zvukům vody, která si pohrává s drobnými kamínky. Objevuje čarovná zákoutí ramen řeky a okolních lesů. Snaží se intenzivně pochopit zdejší přírodu se svými specifikami a tam, kde doznala újmy od lidí, věří v její schopnosti znovuzrození.

Navštívíme čtyři velkolepé oblasti napříč Skandinávií: švédské Laponsko, jezero Saimaa ve Finsku, Gotska Sandön v jižním ostrovním království Baltského moře a norskou náhorní plošinu Hallingskarvet.

V tomto dokumentárním filmu se vydáme na objevitelskou cestu po Alblasserwaardu a budeme sledovat divokou stránku této klasické a venkovské nizozemské krajiny během střídání ročních období.

V okolí legendárního přístavu v Sydney se schyluje k bitvě, protože žraloci se do metropole vracejí v dosud nevídaném měřítku. Jak návštěvníky pláží ochránit, aby se nestali dalšími oběťmi?

Katastrofa se může odehrát kdykoliv a kdekoliv. Může udeřit jako blesk z čistého nebe a bez nejmenšího varování. Dokonce i sebemenší odchylka od normálu může vést k tragédii nepředstavitelných rozměrů. Ale když se rozbouřené síly Země konečně uklidní a prach se usadí, dá se mezi troskami najít nějaké ponaučení? Strhující a místy nervy drásající seriál Mapování katastrof dává zpátečku. Znovu přehrává nejhorší a nejtragičtější světové katastrofy. S využitím archivních závěrů, špičkových digitálních animací, moderních analýz a za přispění zkušených expertů sledujeme jejich průběh i trajektorii krok za krokem. Podaří se nám odhalit něco, abychom jim příště dokázali zabránit?

Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha’apai vybuchla 15. ledna 2022 silou více než 60 milionů tun TNT. Jedná se o nejsilnější explozi, jaká kdy byla na planetě zaznamenána. Vlny vysoké jako šestipatrová budova během několika minut zdevastovaly tichomořský národ Tonga, zanechaly zemi v troskách a vědci po celém světě se snažili pochopit ohromnost toho, co se stalo. Připojíme se k týmu vyšetřovatelů, kteří se snaží vyřešit záhady Hunga Tonga-Hunga Ha’apai. Proč měla tato sopka tak nesmírně silnou erupci, jak vyvolala tak ničivou vlnu tsunami a – což je ze všeho nejdůležitější – mohlo by se to stát i u jiných sopek po celé planetě?