Dokumenty

Co se děje ve středoevropském smrkovém lese uprostřed noci? Odhalte fantastické způsoby, jakými se zvířata dokázala přizpůsobit životu za tmy. Zjistěte, že život i těch největších obyvatel nočního lesa úzce souvisí s osudy nejmenších tvorů mezi spadaným jehličím. Sovy, myšice, datli a mravenci mají jedno společné. Musí se vyrovnávat s čím dál kratšími nocemi. Vydejte se na pozoruhodnou návštěvu do smrkového lesa, který není jen obyčejným královstvím stromů, ale také říší zvířat. Když se setmí, my lidé z lesa raději odejdeme. Často nám připadá strašidelný, protože nejsme na tmu zvyklí. S příchodem noci naše smysly zklamou. Jenže takoví noční tvorové se dokážou dorozumívat pomocí různých zvuků, orientovat díky ultrazvuku a jejich často velké oči jsou perfektně přizpůsobené orientaci v džungli…

Nedávno odtajněné záznamy anglické kontra špionážní služby MI5 odhalily příběh o špionce, které se podařilo ukrást tajemství britské atomové bomby a předat je Sovětskému svazu. V lednu 1941 se německá uprchlice židovského původu Ursula Kuczynská dostala i se svými dětmi díky britskému pasu do Oxfordu. Podařilo se jí usadit se a vést každodenní život obyčejné ženy v domácnosti, jenže měla jedno velké a temné tajemství – působila jako špionka ve službách Sovětského svazu.

Fascinující dokumentární seriál Hranice neznáma se zabývá novým věkem objevování a dobývání vesmíru, který rozpoutaly technologické inovace v privátním sektoru i ambiciózní plány globálních mocností. Sledujte, jak pokračují přípravy na další start soukromé vesmírné lodi, vyslání lidské posádky na Mars nebo objevení obyvatelných planet. Odhalte, jak noví hráči v tomto oboru, ať už státy nebo korporace, zásadně mění cíl lidstva na hranici neznáma.

Bioložka a biochemička Liz Bonninová se vrací k vlastním kořenům. V tomto dokumentárním cestopisném seriálu, který kombinuje exotickou přírodu s jedinečnými místními kulturními zážitky, vyrazila na velkolepou výpravu po osmi karibských zemích. Od Trinidadu po Martinique a přes milion kilometrů čtverečních hladiny oceánu. Liz odhaluje nové a dosud neznámé zákulisí jedinečného ekosystému divokého Karibiku.

Navzdory mnoha překážkám si díky koloběhu vody na naší planetě řeka vždycky najde cestu od pramene až do moře. Řeky se rodí v horách. Nad střechou Jižní Afriky mraky uvolňují vláhu, která dopadá na skalnaté vrcholy a díky síle gravitace se posunuje stále níže, až dolů k mořským břehům. Po určitou dobu zůstává voda uvězněna ve vyšších polohách v podobě ledu, ale ty se s příchodem prolomí, začíná tání a cesta pokračuje. Vodopády dopadají v kaskádách do hlubokých tůní a koroze podemílá pevné břehy i tvrdé žulové skály, hloubí nová údolí, mění krajinu a protéká stále dál a dál. Na úpatí hor řeky v rovinatých oblastech zpomalují a v období sucha úplně mizí. Zvířata ohrožená vyhynutím jsou na vodě životně…

Máte rádi toulky po horách? Chcete obdivovat krásu a tajemství turistických chat? Tak se vydejte s hercem Vladimírem Čechem přímo na vrcholky hor.

Dnes je tvorba kreslených vtipů a karikatur lehce na ústupu, kdysi však tvořily nedílnou součást mnoha časopisů a byly velice populární. Když se řekne Neprakta, mnoho z nás si vybaví jedinečné kresby s výraznou černou linkou, které byly svého času ozdobou všech humoristických časopisů – a nejen jich. Vlastním jménem se autor oněch kreseb jmenoval Jiří Winter a naším záměrem bude tuto svéráznou a svým způsobem renesanční postavu představit. Jeho život totiž byl stejně pestrý jako jeho kresby. K výročí nedožitých sta let Jiřího Wintera nabídneme divákovi osm kapitol dokumentu, které představí jednotlivé obory jeho zájmu. On totiž zdaleka nebyl pouhý kreslič vtipů… Jeho zájmy zasahovaly do mnoha oborů, léta se věnoval přírodním vědám, antropologii, sběratelství, ale také navrhoval filmové…

Je tomu už více než jedna lidská generace, kdy královna dánská Margareta II. pozvala sochaře Bjørna Nørgaarda na oběd a požádala ho, aby navrhnul sochu pro poslední volnou kryptu do katedrály Domkirke v Roskilde, kam by měla být pochována ona a její manžel princ Henrik. Pro chrám, kam se pohřbívají dánští panovníci už osm století, navrhnul profesor královské akademie skleněný sarkofág, ve kterém jsou vymodelovány dvě postavy v nadživotní velikosti symbolizující prázdnotu moci. Křišťálová podstata pro otevřenost a demokratizaci vládnutí. Po několika letech diskusí o záměru a jeho financování začal Bjørn Nørgaard hledat, kdo by dokázal odlít sochu složenou ze šesti tunových kusů taveného čirého skla. Pět let experimentoval v Japonsku, v Číně, v USA a nakonec skončil na Pelechově…