Dokumenty

Nová řada Fantastické inženýrství vzdává hold jejich úspěchům. Jednotlivé díly se zaměřují na to, jak vznikly obrovské stavby, rekordní budovy, válečné lodi a vesmírné lodě, a na jejich funkci. Pořad se soustředí na tyto moderní výtvory, ale vrací se také do minulosti, aby představil příběhy jedinečných inženýrů, kteří tyto technologické pokroky umožnili. Jak by mohly tak moderní stavby vzniknout bez jejich práce? Rozhovory s odborníky oživí minulost inženýrství a představí, jak tyto neuvěřitelné úspěchy ovlivnily moderní svět.

Legendární silnice číslo 66 byla kdysi jednou z nejdůležitějších komunikací spojujících západní a východní pobřeží USA. V roce 1985 byla vyškrtnuta ze seznamu dálnic a dnes je světoznámým cílem turistů. Dawid Andres po této silnici urazí ve svém kamionu téměř 4000 kilometrů, od Chicaga do Los Angeles. Jak vypadá ikonická silnice z tohoto pohledu? Společně s Dawidem procestujeme osm států a každý z nich má pro nás četná překvapení.

Ben Fogle a Dwayne Fields cestují časem do minulosti a nosí tytéž šaty, jedí stejná jídla a používají stejné vybavení, jako měli jejich hrdinové a předchůdci v Edwardově době: Scott, Shackleton a Amundsen. Sami prožijí rozhodující okamžiky, kdy Amundsen jako první stanul na Jižním pólu, kdy se Shackleton stal ostříleným polárníkem, respektive chvíli, kdy Robert Falcon Scott po dosažení Jižního pólu přišel na zpáteční cestě o život. Z historie plné tragédií, nebezpečí a nefalšovaných hrdinů pro nás Ben a Dwayne vybrali osudy jmenovaných mužů mimořádných schopností, aby oslavili jejich posedlost touhou po dosažení Jižního pólu.

Tento pořad obsahuje příběh posedlosti a úchvatného dobrodružství. Anker a Leo Houlding, geniální britský horolezec, se rozhodnou, že pokoří Everest stejnou cestou, jakou lezl Mallory v roce 1924, tedy po severovýchodním hřebenu, přičemž zároveň zjistí, zda mohli George Mallory a jeho společník Andrew „Sandy” Irvine dojít opravdu až na vrchol hory. Součástí tohoto podniku je bez lana překonat nebezpečný Druhý schod, svislou skalní stěnu vysokou 30 metrů, stejně jako to před osmdesáti lety museli udělat Mallory a Irvine.

Števo Martinovič sa nezaujíma len o herecké role, divadlo a filmy: rovnako vzrušujúce sú pre neho aj zámky, tajné pivnice, tisícročné kostolíky, spomienky na historickú minulosť miznúcu v oblaku prachu. Vo svojom najnovšom seriáli navštevuje pevnosti a hrdé kamenné hradby Slovenska, aby sa od miestnych odborníkov a historikov dozvedel vzrušujúce fakty, o ktorých sa v učebniciach nepíše.

V roce 2003 na americkém nebi explodoval raketoplán Columbia. Rodinní příslušníci astronautů a pracovníci NASA v pořadu sdělují osobní příběhy týkající se startu, očekávané a nastalé katastrofy a jejích následků.

Příběhy o báječných objevech nás přiblíží vesmírným zázrakům v dosud nevídané míře. Počínaje lovem na obávané černé díry a konče hledáním známek života na Marsu, počínaje hledáním dvojčete naší domovské planety a konče nalezením okamžiku, kdy vesmír vznikl. Každá epizoda vypráví jeden lidský příběh, a to s pomocí nejlepších představitelů světové vědy, kteří v pořadu nejen předestřou obdivuhodně daleké perspektivy a úžasné vědecké souvislosti, ale projeví i onu angažovanost, bez které by kosmický výzkum prováděný ve prospěch celého lidstva nebyl možný.

Různé části světa na sobě nesou stopy dávno minulých událostí a řadu skrytých důkazů lidské činosti. Proměny krajinného profilu rozličných zemí uvidíme na úžasně působivých obrazových záznamech pořízených letecky, s pomocí vrtulníků, dronů a umělých družic. Nyní můžete na vlastní oči vidět, jak určití lidé napomáhali rozvoji různých zemí světa a jakou roli hrály v transformaci krajiny těchto zemí významné historické události a mnohdy netušené přírodní síly.

Nick Knowles v tomto seriálu cestuje kolem světa vlakem. Podívá se do Itálie a sopku za sopkou urazí cestu od Neapole po Sicílii. V Sedmihradsku jde po stopách krutého Vlada, který nabodával nepřátele na kůl. A potom ho čeká pohádka tří podivuhodných měst – Prahy, Bratislavy a Budapešti. Pak nastoupí na vlak jedoucí z Tangeru do Marrakéše a odtud vede jeho cesta do Slovinska a Chorvatska.

Koktejlparty. Teroristická buňka. Bakteriová kultura. Mezinárodní organizace. Toto všechno jsou sítě, ale od poměrně nedávné doby jsou to zároveň i součásti překvapivé revoluce na poli vědy. Snad nejdůležitějším vědeckým objevem počátku jedenadvacátého století je zjištění, že všechny sítě a systémy vznikají na základě totožného stavebního principu a fungují podle zcela jednoduchých, zato však mimořádně efektivních pravidel. To jsou hlavní premisy výzkumu sítí, jehož metody se používají v řadě oblastí; od výzkumu rakovinového bujení po boj s terorismem, od analýz skupinové dynamiky v podnicích po fungování automatické sebeorganizace společenství, které vytváří Wikipedii, od předpovídání lidského chování po práci konstruktérů letadel.