Dokumenty

Před více než tisíci lety se Vikingové přehnali po světě jako divoká bouře. Nemilosrdně drancovali. Bez slitování zabíjeli. A mnoho lidí uvrhli do otroctví. Ale také navždy změnili celou evropskou společnost. Jejich odvaha, síla a nespoutanost nás okouzlují a fascinují dodnes. Vikingové se zapsali do našeho povědomí jako živá vzpomínka na dávnou historii Evropy. Proto máme pocit, že tyto odvážné a neohrožené, ale i kruté a krvelačné skandinávské bojovníky dobře známe. Jenže nově zjištěné poznatky z posledních let najednou zpochybnily všechno, co jsme si o nich dosud mysleli. Historická mini série Říše Vikingů odhaluje, jakým způsobem se Vikingům podařilo změnit směřování dějin. Už od roku 790 našeho letopočtu přepadali kláštery v Británii a Irsku a podle nedávného objevu během své…

V roce 2017 probíhaly na místě plánované bytové výstavby ve vesnici Fenstanton v Cambridgeshire Fens rutinní archeologické vykopávky. Pak se ale vedle různých římských artefaktů nalezly lidské ostatky. Zpočátku si nikdo z týmu Albion Archaeology nevšiml ničeho neobvyklého, ale při bližším zkoumání kostí v institutu se přišlo na něco velmi neobvyklého: hřeb skrz patní kost u jednoho z jedinců… Mohl by to být důkaz římského ukřižování? Tým se pustil do pátrání a zjistil, že se předtím našel pouze jeden podobný potvrzený exemplář, a to v 60. letech 20. století v Jeruzalémě. Aby zjistil více, povolá tým k pátrání renomovanou osteoarcheoložku dr. Corinne Duhigovou.

V roce 2017 probíhaly na místě plánované bytové výstavby ve vesnici Fenstanton v Cambridgeshire Fens rutinní archeologické vykopávky. Pak se ale vedle různých římských artefaktů nalezly lidské ostatky. Zpočátku si nikdo z týmu Albion Archaeology nevšiml ničeho neobvyklého, ale při bližším zkoumání kostí v institutu se přišlo na něco velmi neobvyklého: hřeb skrz patní kost u jednoho z jedinců… Mohl by to být důkaz římského ukřižování? Tým se pustil do pátrání a zjistil, že se předtím našel pouze jeden podobný potvrzený exemplář, a to v 60. letech 20. století v Jeruzalémě. Aby zjistil více, povolá tým k pátrání renomovanou osteoarcheoložku dr. Corinne Duhigovou.

Na světě je málo hereček, které podají strhující výkon prakticky v jakékoli roli a za jakýchkoli okolností. Meryl Streepová dovede být křehkou kráskou i robustní metrnicí, tragédkou i komediantkou, skvěle zpívá a tančí a při tom všem je nesmírně skromná a pokorná. Narodila se v roce 1949 jako jediná dcera v rodině farmaceutického manažera. Původně chtěla studovat operní zpěv, ale už na střední škole zjistila, že srdce jí tluče pro činohru. Na divadelních prknech se cítila jako doma a okamžitě se stala školní hvězdou. Bez povšimnutí nezůstaly ani její první role ve filmu a ve třiceti letech měla za sebou svého prvního Oscara za svůj strhující výkon ve filmu Kramerová versus Kramer. Nesmazatelně se zapsala do zlatého fondu světové kinematografie…

Dokumentární portrét Aleny Činčerové představí jednoho z nejuznávanějších jazzových kytaristů světa Rudyho Linku, pražského rodáka a Čechošvédoameričana, optimisticky smělého vizionáře, který i nejsmělejší sny lehce převádí do reality. Jako kluk si chodil půjčovat desky na hlídanou americkou ambasádu, až se koncem 70. let, ve dvaceti, rozhodl, že za dobrou muzikou odejde pryč. Ve Švédsku se seznámil se svou budoucí ženou Annou, vystudoval klasickou kytaru a skladbu. Pak odešel do Bostonu, na Berklee College of Music a pokračoval v New Yorku. Mimo jiné u Johna Scofielda a Johna Abercombieho. Rudy Linka koncertuje po celém světě, učí, ale před deseti lety také založil v Čechách jeden z největších hudebních festivalů – Bohemia Jazz Fest. Hraje se na historických náměstích, vstup je zdarma….

Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor se chystají na koncerty v New Yorku. Ředitel Pražského filharmonického sboru David Mareček vysvětluje, jak funguje současný vývoz české hudby a její prezentace v zahraničí. Kromě koncertů v USA se v dokumentu podíváme na Dny Bohuslava Martinů, na festival Brutal Assault, festival židovské hudby Štetl Fest, Jazz Fest Brno, uslyšíme koncert ZUŠ Rýmařov na Maloměstském náměstí či Janáčkovu Moravskou lidovou poezii v písních v podání Ivy Bittové.

Dokument přináší pohled na celoživotní tvorbu osobitého hudebníka, zpěváka a skladatele, která je spjata především se souborem Hradišťan. Jeho tvorba jako interpreta a autora má ale mnohem širší záběr, od inspirace moravskými lidovými písněmi přes spolupráci s umělci a soubory, která překračuje hudební žánry a hranice kontinentů, až po filmovou, scénickou nebo vážnou hudbu. Světy Jiřího Pavlici jsou hudební, osobní i duchovní. Ve všech hledá –⁠ a svým posluchačům předává –⁠ radost z hudebního prožitku spolu s hlubším poznáním a poselstvím o smyslu lidského bytí.

Dokumentární cyklus sleduje příběhy lidí různých národností v situacích a událostech, které byly mimořádně osudové a formovaly vývoj nejen v Evropě, ale i v celém světě.

Dokument odhalující místa, o kterých běžný Pražan možná nemá ani tušení…

Čísla jsou krutá a téměř nepochopitelná: počet obětí vojáků se odhaduje na 21-25 milionů, počet obětí civilistů mezi 50-55 miliony. Největší událost v dějinách způsobená člověkem byla také nejsmrtonosnější a vyžádala si mnohem více životů mimo bojiště, než na něm. Povíme si příběh druhé světové války z perspektivy, která bere tyto ohromující skutečnosti a válku jako lidskou zkušenost. Osm dílů seriálu postupuje chronologicky válkou. První díl končí Churchillovými slovy: „Bitva o Francii skončila“. Prozkoumáme německou invazi do Sovětského svazu, Pearl Harbor, zlomové okamžiky v roce 1942, Stalingrad, druhou frontu, konec války v Evropě a nakonec její následky.