Dokumenty

Vánoce jsou pro většinu z nás nejkrásnějšími svátky v roce. Časem, kdy se obdarováváme a setkáváme s nejbližšími. Oslavy narození Ježíše Krista v průběhu dvacátého století však vlivem historických událostí prošly různými proměnami. První Vánoce v nově vzniklém Československu byly plné radosti a euforie z konce války i nově nabyté samostatnosti. První republika nám také dala tradici vánočních stromů, pod kterými mohli lidé přispívat na chudé a opuštěné děti. Ten vůbec první se rozsvítil v roce 1924 na brněnském náměstí Svobody. Po zabrání republiky nacisty během druhé světové války byla snaha nahradit Vánoce starogermánskými oslavami Slunovratu, ale na území protektorátu pro to nenašli pochopení. Vánoce roku 1945 byly dobou velkých nadějí ale i zklamání – hodně rodin čekalo marně na…

Zveme vás na návštěvu nejzajímavějších domů Velké Británie. Uvidíte, jak odhodlaní nadšenci s velkými sny překonávají nečekané problémy a rekonstruují historické budovy na jedinečná místa k bydlení.

Pokud bychom přetočili hodiny o 500 let nazpět, asi by nám o Vánocích scházel vánoční stromeček a mnohé zvyky a dobroty, ale užili bychom si celých 12 dní oslav a hojnosti. Čím si lidé tehdy zdobili domovy ve městech i na vesnicích? Jaké vybrané pokrmy si dopřával král Jindřich VIII. a co měli na Boží hod vánoční na stolech jeho poddaní? Je libo nadívaného páva, ve víně vařeného kance, masové koláče s rozinkami či tři dny pražené anýzové bonbony? Po lukulských hodech čekala společnost i vzácná možnost zahrát si tenis, kuželky a jiné hry, které byly po zbytek roku zakázané. A v neposlední řadě se tančilo, hrálo divadlo a pořádaly se reje masek podobné dnešnímu Halloweenu.

Rukodělná výroba a řemeslo provázely člověka od nepaměti. Dnešní industriální společnost nahradila původní různorodost výrobků strojovou uniformitou a tradiční lidové řemeslo odsunula na okraj. Česká republika navázala na program UNESCO Žijící lidské poklady vlastním projektem „Nositelé tradice lidových řemesel“. Od roku 2001 oceňuje ministr kultury ČR tímto titulem mistry svého oboru, kteří nejlépe ovládají zánikem ohrožené technologie tradiční výroby. Za tu dobu bylo oceněno na šest desítek výrobců z mnoha řemeslných oborů. A právě těmto skromným umělcům a poctivým řemeslníkům je věnován náš dokument.

Televizní recitál zpěvačky, která umí básnickým textům vdechnout život jako málokterý interpret. Zazní v něm výběr z nejslavnějších písní Hany Hegerové i její vzpomínky.

Archa úmluvy – posvátná zlatá truhla postavená Mojžíšem podle přesných rozměrů a materiálů uvedených v Bibli – je pravděpodobně nejznámějším a nejdůležitějším biblickým artefaktem v historii. Víme, že byla uložena ve Svatyni svatých v Šalamounově chrámu v Jeruzalémě. Když římská armáda v roce 70 n. l. vtrhla do města, ostatní relikvie, které byly uloženy vedle ní, byly odvezeny a vystaveny v Římě, ale o samotné Arše úmluvy se nedochovaly žádné zprávy… Co se s ní tedy stalo? V tomto seriálu se vydáme po stopách důkazů napříč nejneobvyklejšími místy ve Svaté zemi a okolních zemích a pokusíme se zachytit stopy toho, oč vlastně šlo a kde nakonec nyní je.

Práce hraničních a celních úředníků není vůbec jednoduchá. Právě oni chrání Spojené státy v první linii. Pojďme se podívat na jejich každodenní práci, s čím vším se musí potýkat…

První Tichá noc je podmanivý dokumentární příběh, který začíná ve skromných podmínkách rakouského venkova a končí ve světově nejpopulárnější vánoční koledě zpívané v nejrůznějších jazycích. Představí dva chudé chlapce – Josepha Mohra a Franze Grubera – kteří vyrostli na rakouských dlážděných ulicích a v dřevěných vesnicích. Těžká léta, která je formovala, je nakonec přivedla k setkání v chudém venkovském kostele, kde se spojila Gruberova hudba a Mohrův text. Tak vznikla klasická koleda o narození božského dítěte – Ježíše za klidné noci v starobylé Palestině. Vaším průvodcem bude známý anglický herec a hudebník Simon Callow, který vycestuje do rakouské vesnice Oberndorf a Mozartova rodiště Salcburku, kde objevuje dojemné počátky světově nejoblíbenější a nejmilovanější koledy.

Emília Vášáryová. Její tvář známe z obálek novin, časopisů a filmových plakátů, a přesto o ní víme tak málo. Více než šedesát let spoluvytvářela podobu moderního česko-slovenského divadla, filmu a televize, ale jen málo jejích spolupracovníků zná zdroje jejího tvůrčího úsilí. Emília provede diváky zákrutami času a umožní jim pochopit souvislosti hereččina života a uměleckého snažení. Prostřednictvím svědectví přátel, kolegů, spolupracovníků, filmových a divadelních kritiků před námi autoři skládají pestrou mozaiku názorů, která postupně vytváří obraz výjimečné osobnosti. Dokument obsahuje cenné archivní záběry zachycující historické zlomy, připomínající hvězdné okamžiky slovenského divadla a filmu i intimní momenty z hereččina života.

Seznamte se s nejvyšším zvířetem na Zemi. Dozvíte se nové informace o tom, jak tato africká legenda žije v Keni, Jihoafrické republice i Namibii.