Dokumenty

Pařížský Vítězný oblouk je nejen architektonickým dílem, ale i vskutku ojedinělou památkou. Je to vojenský památník, jenž Francii připomíná významné historické okamžiky a zároveň místo oslav, kde se též vyjadřuje úcta obětem válek, první světové i všech ostatních. Každoročně čtrnáctého července zde Francouzi pořádají vojenskou přehlídku, aby světu ukázali svou sílu a moc. A přitom skutečný příběh Vítězného oblouku začal v rovinaté krajině dnešní České republiky, kde se odehrála významná bitva, v níž Napoleon porazil u Slavkova staré evropské monarchie. Oslnivé vítězství měl na věky připomínat právě Vítězný oblouk.

Kanada je obrovská země, která pokrývá téměř deset milionů kilometrů čtverečních Severní Ameriky. Má největší nedotčený les na planetě, více než dva miliony jezer a řek a nejdelší pobřeží na Zemi. Tato divoká a drsná výspa je domovem nejúžasnějších divokých zvířat na světě, včetně ledních medvědů, polárních lišek, vlků vancouverských, rysů kanadských, létajících veverek, velkých šedých sov, karibu a tuleňů grónských. V tomto dokumentu se vydáme z Arktidy a tundry na okraj pobřeží Atlantiku a Pacifiku a do rozsáhlých boreálních lesů, abychom ukázali, jak se zvířatům daří přežít a jak může využití sezónních příležitostí znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

Před více něž 100 lety hostila olympijské hry Paříž. Ačkoli se Francie roku 1924 v mnohém lišila od té dnešní, s olympijskými hrami přišly problémy ne nepodobné těm, které řešila francouzská metropole při pořádání her v roce 2024. V poválečné době se vedly velké diskuze o financování, dopravě, zázemí i bezpečnosti. Na přetřes přišla i účast žen v soutěžích. Při neúčasti Německa a Ruska se mezi hvězdy her zařadili vynikající finský běžec Paavo Nurmi nebo tehdejší nejrychlejší plavec světa a budoucí filmový Tarzan Johnny Weissmüller.

V létě 1940 byla Evropa ve válce, Churchill se chopil moci a během vzrušených řečí o třetí koloně špionů rozhodl o zatčení britských občanů pocházejících z Německa, Rakouska a Itálie. Mnozí z nich byli naprosto nevinní lidé a někteří dokonce židovští uprchlíci prchající před nacistickým pronásledováním. Tento politický tah skončil jednou z nejtragičtějších epizod domácí fronty, než byl zrušen a stal se jen poznámkou na okraji dějin druhé světové války. Tento dokument nabídne rozhovor s jedním z posledních přeživších, představí dosud neznámé dopisy a archivy a poprvé povypráví příběh Churchillovy zapomenuté války.

Náš film bude vyprávět o tajemství Divadla Sklep, o jeho historii i současnosti a sledovat principy jeho obdivuhodně dlouholeté existence a soudržnosti. Samozřejmě bude také portrétovat jeho výrazné osobnosti, za všechny jmenujme otce zakladatele Davida Vávru a Milana Šteindlera, dále pak Tomáše Hanáka, Václava Marhoula, Aleše Najbrta, Evu Holubovou či Jiřího Macháčka. Mnoho osobností z řad herců, muzikantů a režisérů, které zde od roku 1971 začínaly svoji uměleckou dráhu, fungují v dnešním kulturním a mediálním světě jako úspěšní a oblíbení solitéři. Doufáme, že ti, co tuto skutečnost netuší, se díky našemu filmu dozvědí nové souvislosti a současně proniknou do tvorby a poetiky jedné ze stálic divadelního světa, která letos oslaví 45 let své existence.

Dokumentární film vypráví o historii gramofonových desek v českých zemích od období první republiky až po současnost. Popisuje český hudební průmysl na základě historie a současnosti jednoho z největších výrobců vinylu ve světě – ve středočeské Loděnici. Příběh představuje osudy hudebních společností (soukromých a státních) a jejich producentský vztah k výrobě gramofonových desek, odhaluje zákulisí producentství, ukazuje vývoj studiového nahrávání hudby, vývoj marketingu a prodeje, fenomén sběratelství i designu alb jako svébytného výtvarného žánru. Film se zaměřuje na dvě výrazné hudební epochy minulosti – 30. a 60. léta – a na současnost. Pro období první republiky vedle představení vydavatelství jako Ultraphon, Esta je zásadní popsání činnosti hudebníka a vydavatele R. A. Dvorského. Prostřednictvím unikátních dobových archivů a výpovědi odborníků představuje…

Včelí královna neboli matka, trubci a dělnice. Pracovitost, pospolitost a nezištnost ve jménu funkčního společenství, v němž nezbývá prostor pro egocentrismus. Poetická esej líčí fascinující svět včelích úlů, jejichž uspořádání dává za příklad lidské societě. Díky pozorování hmyzu a rozhovorům se včelaři i odkazům z knihy Radomila Hradila Včely a jejich svět se dozvídáme, že včela, jakožto objektivně nejdůležitější stvoření na Zemi, se stala ohroženým druhem přičiněním lidstva, jehož chamtivost a sobeckost může dospět k jeho záhubě. Je však zřejmé, že pro Zemi vše dobře dopadne, ať už s lidstvem, či bez něj…