Dokumenty

Češi dokončili v Norsku svou zatím nejrozsáhlejší stavbu – dva tunely a most přes fjord. První český most ve Skandinávii a nejdelší český tunel v Norsku, ražba pod jezery, zkratka na Lososí stezce, letecká mise během jarního lockdownu a také překvapivý poklad, který vydala sama Země. Tak by se dalo stručně shrnout dobrodružství, které prožili stavbaři na jedné z posledních zakázek, svým rozsahem dosud největší v Norsku. Technicky nejhodnotnější součástí stavby je 735 metrů dlouhý most přes Åstfjord, který kvůli proměnlivému podloží vyžadoval unikátní způsob založení na železobetonových studních s váhou 2200 tun a vnějším průměrem přes 18 metrů. Stavbaři je museli odlít na pontonu, zaplavit a potopit do hloubky cca 14 metrů. Stavební práce jim navíc komplikovaly drsné klimatické…

V tomto přírodopisném dokumentu objevíte úžasný svět biodiverzity. Od žhavých písečných dun Namibie, přes tropický tasmánský deštný prales, až po hořké vody Baltského moře – tento film odhaluje nejpozoruhodnější ekosystémy a tvory, kteří je obývají. Dozvíme se také, jak lidská činnost vedla k zániku mnoha pozoruhodných druhů, a zamyslíme se nad tím, jak je důležité zachovat rozmanitá životní prostředí. Zjistíme, jak si příroda během milionů let vyvinula nové metody přežití. Dozvíme se, jak moderní společnost tato řešení využívá v každodenním životě, při výrobě léků, nových technologií a navrhování nového designu. Tento snímek je oslavou zázraků naší přírody. Ale zároveň přináší důležité poselství o dopadu lidské činnosti na naše neobyčejné ekosystémy a vybízí nás k zamyšlení, jak je důležité zachovat rozmanité…

Odlehlá a nehostinná hrouda kamení někde uprostřed Pacifiku, tak by šlo nazvat Velikonoční ostrov neboli Rapa Nui, objevený Evropany v roce 1722. Proč a jak se starověkým ostrovanům podařilo přemístit bezmála 900 obřích soch, nazývaných též moai, které váží až 86 tun? Opravdu udělali z předpokládaného ráje na zemi pustinu bez jediného stromu a přivodili tak zánik vlastní civilizace? Nedávná kontroverzní tvrzení značně zahýbala po desetiletí neměnným uvažováním a názorům vědců na obyvatele Velikonočního ostrova, kteří byli obviňování ze zplundrování krajiny či kanibalismu. Například se nově objevil odhad, že místní použili provazy, aby se jejich sochy přemisťovaly ve vzpřímené poloze, podobně jako se stěhuje lednička. Tým to vyzkouší na 15titunové replice sochy. A nebude to jediný pokus plný překvapení, který nás čeká.

Když v 18. století dostali mladí muži z vyšších vrstev choutky seznámit se s dosud nepoznanou kulturou a vzdělávat se v různých oblastech umění, vyrazili na tak zvanou „grand tour“. Ve francouzské Paříži nebo italském Římě se s potěšením oddávali klenotům evropského společenského dědictví a kulinářství. Chtěli byste také? Historička Bettany Hughesová vyrazila po jejich stopách a navštívila takové divy starého kontinentu, jako jsou vyhlášená pařížská a římská muzea, ikonické vodní kanály v Benátkách, lahodná kuchyně ve Florencii a Miláně nebo nádherné výhledy na pobřeží Amalfi.

Podél celého pobřeží západní Evropy doposud leží zbytky jednoho z největších stavebních projektů třetí říše.

8. května 2020 si připomínáme 75. výročí dne, kdy se nacisté vzdali spojeneckým vojákům a ukončili tak 2. světovou válku v Evropě. Jaký byl tento památný den a jaké dramatické činy jej předznamenaly?

Severní část Gemeru tvoří vrchy Slovenského Rudohoří, které poskytovaly lidem množství dřeva, vody a nerostného bohatství. Na jihu se rozprostírala úrodná údolí podél řek Slaná a Rimava, sahající až na území dnešního Maďarska. Právě tyto přírodní podmínky umožnily rozkvět regionu a tím i vznik jedinečných kostelů se vzácnými freskami, jež mnohdy odkazují na své italské vzory z období vrcholného středověku. Byla však okázalá výzdoba kostelů opravdu jen oslavou Boha? Anebo se za ní skrývala pýcha místní šlechty a její touha předvést své bohatství a moc? Slovenský dokumentární snímek představuje nádherná umělecká díla a ptá se po jejich významu, okolnostech vzniku i současné potřebě jejich zrestaurování.

Správy jednotlivých NP se především snaží uchovat ekosystém nejméně ovlivňovaný člověkem. Chtějí ukázat hodnoty krajinářské, přírodní (vzácnou faunu a flóru), nebo kulturní (lidovou architekturu, sakrální aj. památky). Proti tomu ovšem stojí módní přístup, ryze konzumní, všechno v národních parcích přizpůsobit potřebám lidí. Proto se cyklus bude blíže věnovat zajímavým záchranným programům národních parků.